ECLI:CZ:NSS:2004:2.AFS.28.2004
sp. zn. 2 Afs 28/2004 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce
Ing. J. K., zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Kolín IV., Politických
vězňů 27, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Praze, se sídlem Praha 2, Žitná 12,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
10. 12. 2003, č. j. 11 Ca 69/2003 - 24,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2003, č. j. 11 Ca 69/2003 - 24
se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žádost
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení o jeho žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2002, č. j. 9646/02-130, jímž bylo zamítnuto
stěžovatelovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru vydanému Finančním úřadem
v Kolíně na daň z přidané hodnoty ve výši 12 879 Kč. Zamítnutí žádosti městský soud
odůvodnil tím, že žalobce měl podle daňového přiznání za zdaňovací období r. 2002 na konci
tohoto roku dlouhodobý hmotný majetek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní prostředky
v hotovosti ve výši 45 565 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč
a příjem ve výši 598 796 Kč. Z dalších dokladů městský soud zjistil, že proti žalobci
je vedena exekuce na úhradu dluhů převyšujících jeho hmotný majetek. Při posuzování
podmínek pro osvobození od soudního poplatku soud vycházel zejména ze skutečnosti,
že žalobce měl poměrně vysoký příjem ze svého podnikání a bylo na něm, aby omezil výdaje
tak, aby nepodnikal se ztrátou. Skutečnost, že je proti žalobci vedena exekuce soud
nezohlednil, neboť bylo na žalobci, aby podnikání usměrnil takovým způsobem, aby byl
schopen své platební povinnosti plnit. Při úvaze rovněž soud přihlédl i k výši soudního
poplatku, která činí 2000 Kč.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že napadené usnesení je nezákonné. I když soud
vychází ze správně zjištěného skutečného stavu věci, vyvozu je z něho nesprávné závěry.
Stěžovatel sice měl ze svého podnikání poměrně vysoký příjem, ten je však podmiňován
nezbytnými náklady, jejichž výši nelze ovlivnit - s omezením nákladů by došlo i k omezení
příjmů. Platební povinnosti pocházejí z minulosti, kdy byl zmařen jeho podnikatelský záměr
a proto nemůže souhlasit se závěrem soudu, že měl podnikat tak, aby byl schopen plnit své
platební povinnosti. Výše poplatku není pro stěžovatele zanedbatelná, zejména když souběžně
podal i další žaloby a v úhrnu by měl na poplatcích uhradit 20 000 Kč. Domnívá se, že splňuje
podmínky pro osvobození od soudních poplatků a následně pak pro ustanovení advokáta,
a proto navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci městskému soudu k dalšímu
řízení a přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud v prvé řadě vážil nezbytnost rozhodnutí o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm není tř eba
rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti věcně rozhodováno bez prodlení (tedy po jejím
předložení Nejvyššímu správnímu soudu a nezbytném poučení účastníků řízení).
Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Stěžovatel namítá nezákonnost napadeného usnesen í, kterou spatřuje v tom,
že mu městský soud měl osvobození od soudních poplatků přiznat, neboť jeho poměry
přiznání osvobození od placení soudních poplatků odůvodňují. I když stěžovatel výslovně
argumentuje pouze proti výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, napadá
usnesení celé a je zřejmé, že v daném případě se od závěru o splnění podmínek
pro osvobození od soudního poplatku odvíjí i závěr o nemožnosti ustanovení zástupce.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může
být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li
však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané
osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže
se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
V dané věci stěžovatel dne 2 9. 4. 2003 požádal o osvobození od soudních poplatků
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2002, č. j. 9646/02-130. K výzvě
městského soudu předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech,
k němuž připojil fotokopii daňového přiznání za rok 2002, ze kterého plyne, že má
dlouhodobý hmotný majetek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní prostředky na hotovosti ve výši
45 565 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč, příjem z podnikání
ve výši 598 796 Kč, výdaje ve výši 657 896 Kč (a tedy ztrátu 59 100 Kč). Dále připojil kopii
směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským obchodním soudem v Praze dne
12. 4. 2000, č. j. Sm 1056/2000-8 ukládajícího stěžovateli zaplacení částky 9 500 000 Kč
s příslušenstvím a kopii usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 12. 2002,
č. j. NcE 830/2002 - 6, kterým byla nařízena k uspokojení pohledávky České finanční s. r. o.
ve výši 9 500 000 Kč s příslušenstvím exekuce na majetek stěžovatele.
Městský soud při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků vycházel
z přehledu majetku uvedeného v daňovém přiznání a z doloženého exekučního řízení
na částku výrazně překračující aktiva stěžovatele. Exekuci hodnotil tak, že žadatel měl
podnikat způsobem zajišťujícím plnění závazků a ztrátu z podnikání tak, že bylo na žadateli,
aby přizpůsobil výdaje dosahovaným příjmům. Soud tedy hodnotil pouze na základě údajů
v daňovém přiznání a vedené exekuce způsob žadatelova podnikání se závěrem, že jeho
současný nedostatek finančních prostředků je důsledkem špatného podnikání.
Soud při rozhodování o přiznání osvobození od soudních poplatků je oprávněn
a povinen zkoumat majetkové poměry žalobce a tyto hodnotit z hlediska zákonných
podmínek - tedy z hlediska, zda žadatel o osvobození má nebo nemá dostatečné prostředky
k úhradě soudního poplatku. Příčiny, z jakých se žadatel dostal do situace znemožňující
mu úhradu soudních poplatků, lze v neprospěch žadatele vážit jen tam, kde se jeho podnikání
zřejmě vymykalo řádnému podnikání a nakládání s majetkem, což by ovšem muselo být
doloženo. Nelze tak usuzovat vždy a jen proto, že je vedena exekuce ve výši přesahující
majetek. Stejně tak je třeba vzít v úvahu i omezení, které podle poučení v exekučním
rozhodnutí tato exekuce ve vztahu k nakládání s majetkem znamená.
Hodnocení příčin nedostatku finančních prostředků tak jak je provedl v daném případě
městský soud by vedlo ke znemožnění přístupu k soudu lidem v životě či podnikání
neúspěšným.
Pokud jde o ustanovení zástupce, pak podle §35 odst. 7 s. ř. s. může být předsedou
senátu ustanoven zástupce navrhovateli, u něhož jso u předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků a u něhož je to třeba k ochraně jeho práv. V daném případě městský
soud zamítl žádost jen s ohledem na skutečnost, že je zamítnuta žádost o osvobození
od soudních poplatků. Za situace nepřiznání osvobození od soudních poplatků nebylo třeba
zkoumat naplnění další podmínky, ovšem jak výše uvedeno, úvahu, o níž byl opřen závěr
o nesplnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků nepovažuje Nejvyšší
správní soud za akceptovatelnou.
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, neboť
soud nehodnotil všechny rozhodné skutečnosti z hlediska zákonných podmínek pro přiznání
osvobození od soudních poplatků (103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s). Usnesení Městského soudu
v Praze proto zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.).
V dalším řízení je Městský soud v Praze vázán právním názorem vysloveným
Nejvyšším správním soudem (§110 odst. 3 s. ř. s.).
V novém rozhodnutí rozhodne Městský soud v Praze o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. 9. 2004
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu