ECLI:CZ:NSS:2004:5.ADS.25.2003
sp. zn. 5 Ads 25/2003 - 61
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce Ing. M. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová
25, Praha 5, o starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce (stěžovatele) proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2002, č. j. 41 Ca 147/2002-12,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2002, č. j. 41 Ca 147/2002-12
se zr uš uj e a věc se mu v ra cí k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Brně bylo potvrzeno rozhodnutí
žalované České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 1. 7. 2002 č. xxx, kterým
žalovaná zamítla žádosti žalobce o starobní důchod uplatněné dne 15. 8. 2001
a 20. 5. 2002 podle ust. §58 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění s odůvodněním,
že žalobci ke dni podání žádosti náležel vyšší plný invalidní důchod.
Proti rozsudku podal žalobce dne 19. 9. 2002 odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci,
v němž s rozsudkem nesouhlasí s odůvodněním, že podle dřívějších rozhodnutí Krajského
soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci jde o nové nároky na starobní důchod a že jsou
v rozhodnutí úmyslně míchány nároky vyplývající ze starších a novějších právních předpisů.
Soud rovněž špatně posoudil základ procentní výměry 57 % určené podle doby pojištění
podle zák. č. 155/1995 Sb. Správné stanovení procentní výměry mělo být provedeno
dle zákona č. 100/1988 Sb. Žalobce se v odvolání domáhá vydání usnesení, podle nějž
je žalovaná povinna podle výpočtu důchodu daného §24 odst. 6 zákona č. 37/1993 Sb.
vyplácet měsíční důchod ve výši 18 826 Kč zpětně od 1. 8. 2001.
Přípisem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2002 byl žalobce upozorněn
na skutečnost, že vzhledem k nové úpravě správního soudnictví budou veškerá řízení
u vrchních soudů, pokud o nich nebude rozhodnuto do konce roku 2002 podle §129 odst. 3
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) zastavena, přičemž účastník řízení
může do 31. 1. 2003 podat proti rozhodnutí krajského soudu, které bylo napadeno odvoláním,
kasační stížnost podle s. ř. s. Žalobce byl současně poučen o místě, kde se kasační stížnost
podává, jakož i o tom, že pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být podle
§105 odst. 2 s. ř. s. být zastoupen advokátem. Dne 2. 1. 2002 podal žalobce – dále stěžovatel
(§105 odst. 1 s. ř. s.) kasační stížnost, kterou na výzvu a podle poučení soudu doplnil
podáním ze dne 24. 3. 2003, podaným u soudu dne 27. 3. 2003.
Jako důvod kasační stížnosti stěžovatel uvádí nezákonnost rozhodnutí krajského
soudu, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
S konkrétním odůvodněním odkazuje na svá dřívější podání.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost jako důvodnou.
Pro posouzení oprávněnosti požadavků stěžovatele je výchozí právní úprava,
jež umožnila stěžovateli požádat o starobní důchod dovršením věku 50 let, totiž vl. nař.
č. 557/1990 Sb. Se zachováním nároků na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní
důchod podle předpisů platných před 1. 1. 1996 počítá ustanovení §74 zák.č. č. 155/1995Sb;
přitom snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se považuje pro účely
tohoto zákona za důchodový věk. Závěr Vrchního soudu v Olomouci vyjádřený v rozsudku
ze dne 28. 3. 2002 č.j. 2Cao259/2001-42 byl výslovně omezen na dobu vymezenou věkovou
hranicí, která až nyní byla dovršena, tj. věk 55 roků. Jde tak o nárok na starobní důchod podle
§21 odst. 1 zák.č. 100/1988 Sb., a jeho přepočet a to právě v důsledku výjimky stanovené
cit. §74 zák.č. 155/1995 Sb. Byl tedy správný přístup žalované České správy sociálního
zabezpečení, která znovu výši jednotlivých důchodů, na které vzniká nárok, porovnávala
z pokynu §58 zák.č. 155/1995 Sb.
Jestliže stěžovatel v žalobě proti rozhodnutí ČSSZ napadal způsob výpočtu starobního
důchodu s tvrzením, že tento je ve skutečnosti vyšší než dosud pobíraný plný invalidní
důchod, soud 1. stupně pochybil, jestliže se touto otázkou odmítl zabývat s poukazem
na dřívější zánik nároku na starobní důchod podle §58 zákona č. 155/1995 Sb.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodnutí Krajské soudu v Brně zrušil
a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž se bude požadavky stěžovatele meritorně zabývat
a rovněž rozhodne o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 1, 2 s. ř. s.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3, §120 s. ř. s.)
V Brně dne 4. 3. 2004
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu