ECLI:CZ:NSS:2004:6.A.8.2001:79
sp. zn. 6 A 8/2001 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce označeného jako D. z. P., právně zast. JUDr. Pavlem Babáčkem, advokátem, se
sídlem AK Vranovská 21, Brno, za účasti 1) ing. J. M., 2) ing. K. P., 3) JUDr. F. D., proti
žalovanému Ministerstvu financí, Letenská 15, Praha 1, zast. JUDr. Alanem Korbelem,
advokátem, se sídlem Nám. 14. října 3, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 11. 2000 č. j.352/87 353/2000,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 15. 1. 2001 se žalobce domáhal
zrušení rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 9. 11. 2000, č. j.352/87 353/2000, kterým bylo
zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami ze dne
12. 7. 2000, č. j. 3787/2000/I o opakovaném zavedení nucené správy.
V daném případě se jedná o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla z Vrchního
soudu v Praze. Protože věc nebyla Vrchním soudem v Praze skončena do 31. 12. 2002, byla
podle ustanovení §132 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) postoupena
Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé
dílu prvního s. ř. s.
Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že dne 12. 7. 2000 vydal Úřad pro dohled nad
družstevními záložnami rozhodnutí č. j. 3787/2000/I o opakovaném zavedení nucené správy
podle ust. §28 odst.1 písm. e) a §28 odst. 12 zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních
ve znění zákona č. 100/2000 Sb. S účinností od 13. 7. 2000 se uvedené rozhodnutí stalo
účinné vůči všem třetím osobám. Správcem nucené správy byl jmenován JUDr. L. B. Proti
tomuto rozhodnutí podala D. z. P., zast. předsedkyní kontrolní komise Ing. arch. L. K.
v právním zastoupení advokátem JUDr. J. M. odvolání v němž požaduje zrušení uvalení
nucené správy. Rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 9. 11. 2000, proti kterému
směřuje žaloba bylo podané odvolání zamítnuto a rozhodnutí Úřadu pro dohled nad
družstevními záložnami ze dne 12. 7. 2000 potvrzeno.
Žaloba proti napadanému rozhodnutí Ministerstva financí byla za stranu žalobce – D.
z. P., se sídlem v B., V. 19 podána v zastoupení předsedkyní kontrolní komise Ing. arch. L. K.
a v právním zastoupení advokátem J. M., AK B., M. & M. se sídlem v B., J. č. 4. na základě
plné moci udělené Ing. arch. L. K.
Žalobce napadá předmětné rozhodnutí v celém rozsahu, přičemž mu vytýká především
nedostatečné zjištění skutkového stavu, nesprávné posouzení věci po stránce právní a
nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů.
Dříve než se začal soud zabývat přezkoumáním napadaného rozhodnutí v meritorně,
zkoumal splnění procesních podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána
osobou neoprávněnou za žalobce jednat.
Jednání právnické osoby je upraveno tak, že vychází z práva hmotného, ale procesní
oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem konstruuje samostatně bez přímého
odkazu na hmotněprávní oprávnění. Podle ustanovení §21 odst. 1 o. s. ř., které je s odkazem
na ust. §64 s. ř. s. třeba v řízení aplikovat, jedná za právnickou osobu a) její statutární orgán,
b) její zaměstnanec k jednání statutárním orgánem pověřen, c) vedoucí jejího odštěpného
závodu, o níž tak stanoví zákon nebo d) její prokurista. Citované ustanovení v odst. 2 pak
stanoví, že odstavce 1) se nepoužije v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že za právnickou
osobu jednají jiné osoby.
Podle ustanovení §28d zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech
ve znění zákona č. 100/2000 Sb., okamžikem doručení rozhodnutí o zavedené nucené správy
se pozastavuje výkon funkce všech orgánů družstevní záložny s výjimkou kontrolní komise.
Tímto okamžikem je rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení představenstva a úvěrové
komise má nucený správce, který svolává členskou schůzi a má právo se jí zúčastnit. Právo
podávat odvolání proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má kontrolní komise.
Orgány družstva ve smyslu ust. §237 obchodního zákoníku jsou členská schůze,
představenstvo, kontrolní komise a další orgány družstva podle stanov (dle §6 odst.1 zákona
č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů .ustanovuje družstevní záložna úvěrovou komisi).
Ve smyslu ust. §244 obchodního zákoníku je kontrolní komise orgánem družstva
s všeobecnou kontrolní působností, je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a
projednává stížnosti jeho členů. Vedle všeobecně vyjádřené kontrolní působnosti se jí
výslovně určuje právo a povinnost vyjadřovat se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení
zisku nebo úhrady ztráty družstva. Komise není nadřízena ani podřízena představenstvu, proto
také nemůže představenstvu či jiným orgánům družstva ukládat bez dalšího úkoly. Zákon jí
výslovně svěřuje potřebná oprávnění pro výkon kontrolní činnosti.Upozorňuje představenstvo
na zjištěné nedostatky jak v činnosti představenstva, tak i v činnosti družstva jejichž
odstranění je v působnosti představenstva. Pokud by představenstvo nezjednalo nápravu,
může komise využít svého oprávnění, tj. dát podnět ke svolání chůze představenstva,
případně požadovat zařazení určité záležitosti na pořad jednání členské schůze nebo
požadovat svolání mimořádné členské schůze (§243 odst. 4, §239 odst.2 a 3 obchodního
zákoníku).
Podle dalších ustanovení obchodního zákoníku o družstvech má kontrolní komise
výslovně uvedené nástroje pro výkon své působnosti, jimiž jsou především: již uvedené
oprávnění podat návrh na zařazení určité záležitosti na pořad jednání členské schůze,
požadovat svolání členské (mimořádné) schůze (§239 odst. 2, 3 obch. zák.), oprávnění
uplatňovat vůči členům představenstva nároky družstva na náhradu škody z odpovědnosti
členů představenstva (§251 obch.zák.), oprávnění vydávat souhlas k uzavření smlouvy, na
jejímž základě má družstvo nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li jeho hodnota v průběhu
jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné
účetní závěrky (§193 odst. 2 ve spojení s §244 odst. 8 a §243 odst. 8 obch. zák.).
Okruh své působnosti, jakož i nástroje a oprávnění kontrolní komise je vymezeno
výslovně zákonem a nelze její oprávnění jakkoli nad takto vymezený rámec rozšiřovat.
Nelze tedy z žádného ustanovení obchodního zákoníku ani zákona č. 87/1995 Sb. dovodit
oprávnění kontrolní komise jednat jménem družstva, resp. vykonávat v určitých případech
funkce představenstva. Přiznává-li ust. §28d zákona č. 87/1995 Sb. oprávnění podat odvolání
proti rozhodnutím Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, činí tak pouze výslovně
pro situaci, kdy trvá nucená správa a pouze pro tento konkrétní opravný prostředek, tj.
odvolání proti výše uvedenému rozhodnutí Úřadu. Z takto speciálně formulovaného
oprávnění nelze dovodit oprávnění komise k podání jiného opravného prostředku než
odvolání proti rozhodnutí Úřadu – v daném případě správní žaloby proti rozhodnutí jiného
správního orgánu – Ministerstva financí.
Jakkoli se žalobkyně dovolává logického výkladu uvedeného ustanovení, nelze takové
oprávnění ze zákona ani tímto výkladem dovodit. Chtěl-li zákonodárce přiznat oprávnění,
která jinak příslušejí představenstvu družstva kontrolní komisi, musel by tak v zákoně
výslovně učinit (zpravidla se tak děje. užitím formulace „opravné prostředky“). Zákon však
v případě nucené správy přiznává postavení představenstva a úvěrové komise pouze
nucenému správci.
Nucená správa se ve smyslu ust. §28e cit. zákona zapisuje do obchodního rejstříku.
Z výpisu obchodního rejstříku soud zjistil, že dne 12. 7. 2000 vydal Úřad pro dohled nad
družstevními záložnami rozhodnutí o opakovaném zavedení nucené správy, s právními účinky
od 13. 7. 2000. Způsob jednání za družstvo po dobu nucené správy byl zapsán následovně: „
Po dobu nucené správy jedná jménem družstevní záložny, navenek ji zastupuje a za ni
podepisuje správce nucené správy.“
Ve smyslu ust. §28f citovaného zákona nucená správa končí, není-li doručeno dříve
rozhodnutí Úřadu o skončení nucené správy nebo rozhodnutí o prohlášení konkursu,
uplynutím 12 měsíců od jejího zavedení.
S přihlédnutím k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že pokud dne 15. 1. 2001,
tedy za trvání nucené správy, podala předsedkyně kontrolní komise Ing. arch. L. K. jménem
D. z. P. v zastoupení advokátem JUDr. J. M. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu -
Ministerstva financí, učinila tak jako osoba k tomu zjevně neoprávněná. Za této situace
proto nezbylo soudu, než podaný návrh ve smyslu ust. §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. §60 odst.3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 9. 2. 2004
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu