ECLI:CZ:NSS:2004:7.A.3.2002
sp. zn. 7 A 3/2002 - 46
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Václava Novotného v právní věci
žalobce T. P., proti žalovanému Českému statistickému úřadu, se sídlem Sokolovská 142,
186 04 Praha 8, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2001, č. j. 1878/2001 - 1000,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného č. j. 1878/2001 - 1000 ze dne 27. 12. 2001 se zrušuje
a věc se mu vr ac í k dalšímu projednání a rozhodnutí.
II. Žalovaný je žalobci povi ne n zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 3000 Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobce svým podáním ze dne 30. 11. 2001 požádal žalovaného o zaslání textu
správní žaloby, jíž se Český statistický úřad domáhal u Městského soudu v Praze zrušení
rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů při sčítání lidu, domů a bytů.
Žalovaný mu na základě jeho žádosti dne 4. 12. 2001, pod č. j. IP 3210/9 - 106/2001,
zaslal kopii příslušné žaloby s tím, že z textu byl vyňat článek VII, který obsahuje námitku
podjatosti s osobními údaji osoby, které se námitka podjatosti týká. Neposkytnutí
těchto údajů je odůvodněno odkazem na §2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení
se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Proti tomuto rozhodnutí v rozsahu, ve kterém nebylo jeho původní žádosti vyhověno,
podal žalobce rozklad podle §16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.
O rozkladu rozhodla předsedkyně Českého statistického úřadu dne 27. 12. 2001,
pod č. j. 1878/2001 - 1000, tak, že rozklad zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila
s odůvodněním, že obsah článku VII žalobního návrhu Českého statistického úřadu proti
Úřadu na ochranu osobních údajů není informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ale jedná
se o stanovisko, resp. právní názor Českého statistického úřadu. Celý článek VII pak dle
tvrzení žalovaného obsahuje jak konkrétní údaje, tak další údaje identifikující určitou osobu.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, ve které namítá
nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v důsledku neuvedení konkrétního zákonného
ustanovení, na jehož základě bylo rozhodnuto. Žalobce dále namítá nezákonnost rozhodnutí
spočívající v tom, že odstranění celého článku VII správní žaloby v rozsahu cca jedné strany
stejnopisu z důvodu ochrany osobních údajů je nepřiměřené.
Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 8. 4. 2002 uvádí, že odstranění článku VII správní
žaloby se stalo v souladu s §2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. a dále, že článek VII správní
žaloby obsahuje pouze právní názor Českého statistického úřadu a že neobsahuje žádnou
informaci vztahující se k působnosti Českého statistického úřadu. Žalovaný dále odkazuje
na instrukci Ministerstva spravedlnosti č. M - 1827/99 ze dne 21. 12. 1999, která vylučuje
poskytování právních stanovisek podle zákona č. 106/1999 Sb.
Vzhledem k tomu, že věc nebyla projednána a rozhodnuta do 31. 12. 2002, s účinností
od 1. 1. 2003 se stal k jejímu projednání a rozhodnutí podle §132 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), věcně příslušný Nejvyšší správní soud, přičemž řízení
bude dokončeno podle ustanovení o řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů
v souladu s §130 odst. 1 s. ř. s.
Žalobce jedná v řízení nezastoupen, když svému zástupci podáním, došlým
Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 3. 2003, odvolal plnou moc.
Po zjištění, že jsou splněny podmínky řízení, přikročil Nejvyšší správní soud
k věcnému přezkoumání žaloby.
Pokud jde o první námitku žalobce, tzn. nepřezkoumatelnost napadeného správního
rozhodnutí v důsledku nedostatečného uvedení ustanovení právního předpisu, na jehož
základě bylo rozhodnuto, shledal Nejvyšší správní soud tuto námitku důvodnou a na jejím
základě napadené rozhodnutí zrušil z následujících důvodů:
I na rozhodování o odepření (částečném odepření) poskytnutí informace podle zákona
č. 106/1999 Sb. se vztahuje zákona č. 71/1967 Sb., správní řád. Ustanovení §47 stanoví
náležitosti správního rozhodnutí. Z jeho odstavce 2 vyplývá pro správní orgán zejména
povinnost ve výroku uvést ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.
V napadeném správním rozhodnutí však není uvedeno žádné ustanovení právního předpisu
ani ve výroku, ani v odůvodnění rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí dále
nevyplývá, jaké skutkové a právní důvody přiměly správní orgán rozhodnout tak, jak rozhodl.
Jeho rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí ve smyslu §76
odst. 1 písm. a) s. ř. s. a Nejvyšší správní soud je proto zrušil bez jednání, jak jej k tomu
opravňuje §76 odst. 1 s. ř. s.
Pro další řízení Nejvyšší správní soud považuje za nezbytné podotknout, že interní
instrukce Ministerstva spravedlnosti č. M - 1827/99 ze dne 21. 12. 1999, na kterou žalovaný
odkazuje, se vztahuje pouze na působnost jeho resortu, do kterého Český statistický úřad
nespadá, jednak že za „právní názor“ ve smyslu §1 odst. 2 citované směrnice nelze považovat
již existující oficiální výstup povinného subjektu (např. v podobě návrhu nebo rozhodnutí)
a dále, že omezení, které se poskytování právních názorů týče, se vztahuje pouze na žádosti
o jeho vypracování (což je zvláště praktické v případě resortu Ministerstva spravedlnosti).
Pokud jde o rozsah, v jakém lze odmítnout poskytnutí osobních údajů, Nejvyšší
správní soud má za to, že osobním údajům je poskytnuta dostatečná ochrana již jejich
znečitelněním v autentickém textu a proto nelze odmítnout poskytnout celou ucelenou část
textu tyto údaje obsahující.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 s. ř. s.,
neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Nejvyšší správní soud žalobci přiznal 1000 Kč
za zaplacený soudní poplatek a na nákladech právního zastoupení (které vznikly do odvolání
plné moci jeho zástupce) 2000 Kč podle §9 odst. 3, §7 a §11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky
Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996, o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy 2 úkony po 1000 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu