ECLI:CZ:NSS:2004:KONF.113.2003:6
sp. zn. Konf 113/2003-6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a
soudci JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel
Podolka a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Úřadu průmyslového vlastnictví na
rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Úřadem průmyslového vlastnictví a Obvodním
soudem pro Prahu 6, za účasti žalobce: I. C. a D. C., a žalovaným S. S., ve věci
žaloby o výmaz české části mezinárodně zapsané ochranné známky ve znění D. I.,
vedené u Obvodního soudu v Praze 6
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeném dne 27. 11. 2003 zvláštnímu senátu zřízenému podle
zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále
„zvláštní senát“) se navrhovatel domáhá rozhodnutí kompetenčního sporu v právní
věci žalobce: I. C. a D. C., 2200 M. C. B., S. 4-203 S. C., C. 95059-8119 C., U., a
žalovaným S. S., 6 a. d’., P., F-75016, F., ve věci žaloby o výmaz české části
mezinárodně zapsané ochranné známky ve znění D. I.
Navrhovatel – Úřad průmyslového vlastnictví byl Obvodním soudem pro
Prahu 6 dne 10. 11. 2003 vyzván, aby se vyjádřil k žalobě tímto soudem
projednávané, z čehož navrhovatel usuzuje, že soud je připraven o věci
rozhodnout. S tímto stavem však nesouhlasí, neboť Obvodní soud pro Prahu 6
nemá pravomoc rozhodovat v řízení o výmaz ochranné známky. Rozhodovat o
ochraně a zrušení ochrany jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví je
toliko v pravomoci navrhovatele. Právní předpisy nepředpokládají rozhodování
jiným subjektem a ani neupravují mechanismus, jehož aplikací by došlo k zápisu ve
veřejných knihách, pokud by rozhodoval jiný subjekt než navrhovatel. Navrhovatel
podotýká, že není účastníkem řízení podle hlavy páté občanského soudního řádu,
soud mu tedy nemůže uložit povinnost provést zápis.
Navrhovatel má zato, že vznikl kompetenční spor, neboť shora popsanou
situaci předvídá §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů.
Zvláštní senát se před rozhodováním ve věci samé zabýval podmínkami, za
nichž může věc projednat a o ní rozhodnout.
Vznikne-li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou
příslušnost k vydání rozhodnutí, rozhodne zvláštní senát o tom, kdo je příslušný
vydat rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení. Kompetenčním sporem, a to
kladným, je podle §1 odst. 2 zákona o rozhodování některých kompetenčních
sporů spor, v němž si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné
věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno
pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor nastává tehdy, jestliže v
totožné věci individuálně určených účastníků se obě jeho strany věcí nechtějí
zabývat a nechtějí vydat rozhodnutí, tedy popírají svoji pravomoc nebo věcnou
příslušnost.
Stranami kompetenčního sporu jsou buď soudy a orgány moci výkonné,
územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo soudy rozhodující v občasném
soudním řízení a soudy rozhodující ve správním soudnictví.
Navrhovatel se mýlí v tom, že v dané věci vznikl kompetenční konflikt mezi
ním a Obvodním soudem pro Prahu 6. Jedním z předpokladů pro rozhodování
soudu podle §244 a násl. o. s. ř. je pravomocné rozhodnutí správního orgánu o
sporu nebo o jiné právní věci vyplývající z občanskoprávních, pracovních,
rodinných a obchodních vztahů. Ačkoli pak v totožné věci individuálně určených
účastníků řízení rozhoduje jak správní orgán, tak soud, je třeba mít na zřeteli, že
každý z nich rozhoduje v jiné časové rovině.
Jestliže soud dojde k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být
rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne rozsudkem, který
nahrazuje správní rozhodnutí v rozsahu rozsudkem dotčeném. Neexistují zde tedy
dvě rozporná rozhodnutí – jedno soudní a druhé správní, která by byla výrazem
pozitivního kompetenčního sporu. Nemůže navíc ani nastat situace, kdy by
existovaly dvě rozhodnutí se stejným závěrem. Soud totiž dospěje-li k závěru, že
správní orgán rozhodl správně, žalobu toliko zamítá, aniž by deklaroval totéž, co již
vyslovil správní orgán.
Ve stejné časové rovině by tedy mohlo kolidovat jedině rozhodování soudu
rozhodujícího v občanském soudním řízení a soudu rozhodujícího ve správním
soudnictví. Ač to v návrhu není přímo zmíněno, ve věci již rozhodoval Nejvyšší
správní soud, který svým usnesením ze dne 4. 6. 2003, čj. 5 A 38/2002-41, odmítl
správní žalobu o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ve věci výmazu
kombinované ochranné známky ve znění „D. I.“ z rejstříku ochranných známek,
kterou podala společnost I. C. a D. C.
Aby však vůbec mohl vzniknout kompetenční spor, k jehož řešení by byl
povolán zvláštní senát, je nezbytné, aby svoji věcnou příslušnost odmítla jeho druhá
strana (zde: Obvodní soud pro Prahu 6). Z návrhu ale neplyne, že by Obvodní
soud pro Prahu 6 odmítl věc projednat a rozhodnout. Naopak se v něm podává, že
navrhovatel byl Obvodním soudem pro Prahu 6 vyzván k tomu, aby se podle §
250c o. s. ř. k projednávané žalobě vyjádřil. To by zjevně obvodní soud neučinil,
kdyby měl v úmyslu popírat svoji věcnou příslušnost a postupovat podle §104c o.
s. ř., tj. vyvolat negativní kompetenční spor.
Domnívá-li se navrhovatel, že Obvodní soud pro Prahu 6 nepostupuje správně,
jestliže žalobu projednává, je namístě, aby tyto skutečnosti namítl ve vyjádření k
žalobě, k němuž byl vyzván. Je potom na soudu, který věc projednává, jak se s
těmito námitkami vypořádá.
V souladu se shora uvedeným je nepochybné, že v souzené věci nevznikl
kompetenční spor, k jehož řešení by byl povolán zvláštní senát. Návrh byl proto
odmítnut jako předčasný, a to za přiměřeného použití ustanovení §46 odst. 1 písm.
b) s. ř. s. ve spojení s §4 zákona č. 131/2002 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. února 2004
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu