ECLI:CZ:NSS:2004:NA.855.2003:1
sp. zn. Na 855/2003 – 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobců: a) Ing. V.
K. st., b) Ing. V. K.y, c) Ing. V. K. ml., d) P. P. st., e) P. P. ml., f) P. S., a g) M. Z., proti
žalovanému Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem Vyšehradská 16, Praha, o náhradu
škody ve výši 21 141 260 Kč,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 8. 9. 2003, doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne
8. 12. 2003, domáhal toho, aby Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, kterým by bylo
uloženo žalovanému zaplatit náhradu škody ve výši 21 141 260 Kč. Tato škoda byla žalobci
dle jeho tvrzení způsobena zdlouhavým jednáním orgánů státní správy.
Nejvyšší správní soud o žalobě nemohl věcně jednat a musel žalobu odmítnout z těchto
důvodů.
Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud.
Podle §2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví
poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob
způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním
zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
Podle §4 odst. 1, 2 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách
proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem
územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným
orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“); o ochraně proti
nečinnosti správního orgánu; o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu
a o kompetenčních žalobách. Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech
volebních, ve věcech místního referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí.
Dle §46 odst. 2 s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh tehdy, domáhá-li se navrhovatel
rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud
v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí,
jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci soukromoprávní věci.
Dle §7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v občanském soudním řízení
projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních,
pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají
a nerozhodují o nich jiné orgány.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v dané věci, kdy je předmětem sporu nárok
na náhradu škody, není dána pravomoc soudů v správním soudnictví k rozhodování
v této věci, neboť se jedná o věc, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním
řízení. Nejvyšší správní soud tedy podle §46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítnul.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu
v občanském soudním řízení u věcně a místně příslušného soudu, bude -li
tato žaloba podána do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení, platí,
že občanské soudní řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu
správnímu soudu došla odmítnutá žaloba.
V Brně dne 20. dubna 2004
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu