ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.43.2004:319
sp. zn. Nao 43/2004 - 319
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobkyně H. K.,
proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Pardubice,
Komenského nám. 125, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům Krajského soudu
v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, JUDr. Milan
Špryňar, JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková
a JUDr. Jan Dvořák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, napadla
žalobkyně nečinnost žalovaného „ve věci ověření pasportu, který neodpovídá skutečnosti“.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který věc projednává
pod sp. zn. 52 Ca 35/2003, předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobkyně
ve svém podání ze dne 21. 1. 2004 uvedla: „Zaraven Vam osobne, a dalsim, ktere resi
me zaloby podavam namitku podjatosti z duvodu pomeru k hejtmanovi a poslanci Vanovi,“
což bylo krajským soudem posouzeno jako uplatnění námitky podjatosti, o které
je dle ust. §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen s. ř. s.), oprávněn rozhodnout Nejvyšší správní soud.
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, JUDr. Milan Špryňar,
JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková
a JUDr. Jan Dvořák ke vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že se ve shora označené
věci necítí být podjati a není jim ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout
důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5
téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení
soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána
podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je,
aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu
k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení.
Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával
a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního
orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším
účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským
či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově
nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané
věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci žalobkyně dovozuje podjatost výše jmenovaných soudců
z „důvodu, jakým řeší, spíše neřeší, mé informace na základě z. 106/99, kdy mne odpovídala
sekretářka, atd., a z důvodu poměru poslance Váni k soudu – soudcům v Hr. Kr.“ Vzhledem
k okolnosti, že zákon požaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněná a aby žalobce
současně uvedl konkrétní skutečnosti, že kterých podjatost dovozuje, uvádí Nejvyšší správní
soud, že z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, která namítá žalobkyně, nelze dovodit
podjatost výše jmenovaných soudců. Žalobkyně ve svém podání ani neuvedla, u kterých osob
se podjatosti dovolává, uvádí pouze, že námitku vznáší vůči “vám osobně (místopředsedovi
soudu JUDr. Milanu Špryňarovi pověřenému vedením pobočky soudu v Pardubicích – pozn.
soudu) a dalším, kteří řeší mé žaloby.“ Omezuje se pouze na tvrzení „z důvodu poměru
k hejtmanovi a poslanci Váňovi“, přičemž však neuvádí, v čem tento „poměr“ spočívá a
jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na projednávání podílejí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudců JUDr. Milana Špryňara, JUDr. Drahomíry Lukešové, Mgr. Petry
Venclové, JUDr. Marie Pavlíčkové a JUDr. Jana Dvořáka za důvodnou, což vyjádřil
ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci budou proto dále rozhodovat
shora uvedení soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. 11. 2004
JUDr. Radan Malík.
předseda senátu