ECLI:CZ:NSS:2004:VOL.12.2004:17
sp. zn. Vol 12/2004 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci
navrhovatele B. H., proti odpůrci Státní volební komisi, se sídlem U Obecního domu 3,
Praha 1, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky,
konaných dne 5. a 6. 11. a dne 12. a 13. 11. 2004,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 11. 2004 se navrhovatel
domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, konaných dne
5. a 6. 11. a dne 12. a 13. 11. 2004, a to z důvodů „vědomého podjatého porušování volebního
zákona ČSR, ČSSocialistickéR, ČSFR a ČR volebními komisemi v Ostroměři a všemi
nadřízenými komisemi…….“. V návrhu poukazuje na skutečnost, že chtěl dne 13. 11. 2004
splnit svou nejčestnější povinnost, ovšem zákonným způsobem se nedozvěděl o tom,
že jsou volby a kde se konají. Na úřední desce „MNV O. – Obecního úřadu O.“ nebylo ještě
v pátek večer a ani v sobotu ráno zveřejněno konání dalšího kola voleb, pouze tam bylo
oznámení o volbách v prvním kole. Před voliči tak byla zatajena volební místnost Obecního
úřadu v O., T.G. M. 103, zasedací místnost, a v důsledku toho jsou vybraní občané předem
zvoleni. Při svém příchodu do volební místnosti byl po pokusu o předání protestu předsedkyní
a členy volební komise mylně informován o zveřejnění voleb vyhlášením místním rozhlasem
a na úřední desce, jejíž obsah si následně ověřil s negativním výsledkem. Pokud pak došlo
k hlášení místním rozhlasem, bylo to v době, kdy jsou lidé v práci. Připomíná nezákonný
postup Obecního úřadu při provedení změny názvu ulice L. na T. G. M., na který poukazuje
již od roku 1989. Ze všech uvedených důvodů považuje tyto volby včetně předchozích (při
nichž ve věci jeho žalob nezákonně postupoval Okresní a Krajský soud v Hradci Králové,
jakož i volební orgány všech stupňů) za neplatné a žádá o jejich zrušení a vypsání voleb
nových. Tyto důvody opakuje a rozvádí v podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu
dne 7. 12. 2004 prostřednictvím Ústavního soudu.
Státní volební komise v písemném vyjádření ze dne 30. 11. 2004 poukázala
na ustanovení §87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „volební zákon“), které umožňuje navrhovateli podat návrh na neplatnost hlasování,
neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta, má-li za to, že byla porušena ustanovení
volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb
nebo výsledek volby kandidáta. Uvedla, že vzala na vědomí celkové výsledky I. a II. kola
voleb do třetiny Senátu usnesením č. 41 ze dne 8. 11. 2004 a č. 42 ze dne 15. 11. 2004
a uveřejnila je dne 9. 11. 2004 a 16. 11. 2004 v Hospodářských novinách. V obci O., která
spadá podle Přílohy č. 3 k volebnímu zákonu do volebního obvodu č. 37, se ve dnech 5. a 6.
listopadu 2004 konalo první kolo a ve dnech 12. a 13. listopadu 2004 druhé kolo voleb do
Senátu. Rovněž poukázala na §15 odst. 1 volebního zákona a uvedla, že citované ustanovení
neukládá starostovi zveřejnit oznámení o době a místě konání voleb v obci na úřední desce,
nýbrž „způsobem v místě obvyklým“. Záleží tak na místních podmínkách a zvyklostech,
jakým způsobem je informace pro voliče o době a místě konání voleb zveřejňována.
Podle vyjádření starosty obce Ostroměř byl termín konání druhého kola voleb
do Senátu zveřejněn nejen na úřední desce, ale také dne 9. 11. 2004 vyhlášen místním
rozhlasem.
Státní volební komise dále poukázala na §12 odst. 3 písm. a) volebního zákona, podle
kterého je příslušným k řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb
do Senátu na úrovni obcí krajský úřad. Žádná taková stížnost na průběh voleb v obci O. však
zaznamenána nebyla.
Navrhovatelem uváděné porušení vyhlášky č. 97/1961 Sb., o názvech obcí,
označování ulic a číslování domů, která byla zrušena vyhláškou č. 326/2000 Sb., není podle
názoru Státní volební komise důvodem pro podání návrhu na neplatnost voleb.
Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení důvodnosti návrhu z ustanovení §90
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), podle něhož
za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo
neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon
č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (volební zákon). Podle §87 odst. 2 volebního
zákona se může podáním návrhu na neplatnost voleb domáhat ochrany u soudu každý občan
zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor zvolen, a to návrhem
podaným nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Tyto podmínky navrhovatel splňuje. Návrh podle §87 odst. 4 volebního zákona může podat
navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl
ovlivnit výsledky hlasování. Navrhovatel spatřuje důvody neplatnosti voleb v porušení
povinnosti zajištění informovanosti voličů o konání a o místu konání druhého kola voleb
do Senátu PČR. Podle §15 odst. 1 volebního zákona starosta zveřejní způsobem v místě
obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb
v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží
do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň
starosta uvede v oznámení adresy volebních místností. Nedostatek zveřejnění o době konání
a místu konání voleb nelze považovat jen za organizačně technický nedostatek, vždy je třeba
vážit důsledky, které by byly s takovým opomenutím spojeny. Otázkou ovšem je,
zda se zákonem stanovená povinnost vztahuje při konání voleb ve dvou kolech ke každému
kolu zvlášť, tedy zda tato informace musela být znovu učiněna před konáním druhého kola
senátních voleb (když nedostatek oznámení před kolem prvním navrhovatel nenamítá). Druhé
kolo voleb se koná podle §76 volebního zákona v případě, že žádný z kandidátů nezíská
počet hlasů potřebný ke zvolení podle §75 tak, aby bylo zahájeno šestý den po ukončení
hlasování v prvním kole (odst. 1 cit. ustanovení).
Povinnost starosty stanovená v §15 odst. 1 volebního zákona směřuje k zajištění
informování voličů o době a místu konání voleb. Toto ustanovení je zařazeno v části první
oddílu prvním volebního zákona, tedy v části, která upravuje obecně povinnosti spojené
s konáním voleb. Volbami pak je třeba rozumět volby do Parlamentu konané podle tohoto
zákona, ve společných ustanoveních pak bez rozdílu, zda se jedná o volby do Poslanecké
sněmovny nebo o volby do Senátu, a tedy bez ohledu na to, zda se volby konají v jednom
či ve dvou kolech. Je-li uvedeným ustanovením předepsána informační povinnost obecně
ve vztahu k volbám, pak k volbám jako k celku. Z toho plyne, že zákon v daném ustanovení
nepředpokládá další informaci před druhým kolem voleb, ostatně s ohledem na zákonný
časový odstup obou kol voleb by bylo i objektivně vyloučeno dodržení lhůty pro zveřejnění
informace. Volební zákon ani v ustanoveních části první oddílu třetího upravujících výslovně
volby do Senátu - tedy ani v ustanoveních zvláštních pro napadené volby, nestanoví
informační povinnost jinak. Z toho plyne závěr, že povinnost stanovená v ustanovení §15
odst. 1 volebního zákona je dodržena v případě, že informace byla podána před konáním
prvního kola voleb ve vztahu k celým volbám. Jiná by byla situace pouze v případě,
že by mezi jednotlivými volebními koly došlo ke změně, tedy např. že by druhé kolo voleb
mělo proběhnout v jiné volební místnosti. Povinnost informování voličů je tedy splněna
zveřejněním ve stanovené lhůtě, v případě konání voleb ve dvou kolech, před prvním z nich,
a to způsobem v místě obvyklým. Způsob zveřejňování informací je zpravidla volen tak,
aby zajistil informovanost co možná největšího množství občanů, neznamená však zajištění
plné informovanosti (navíc v daném případě navzdory tvrzenému nedostatku oznámení
o volbách se navrhovatel do volební místnosti dostavil). Vzhledem k tomu, že nedošlo
k porušení žádného ustanovení volebního zákona, nepřichází v úvahu zkoumání vlivu
takového porušení na výsledky voleb. Ovšem jen porušení tohoto zákona způsobem
ovlivňujícím výsledek hlasování může být důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb soudem -
v daném případě tyto podmínky naplněny nebyly.
Pokud jde o další důvody v návrhu uvedené (porušení zákona při předchozích volbách,
nezákonný postup při vyřízení navrhovatelových volebních stížností, a nezákonný
postup při změně názvu ulice) nejsou pro posouzení tohoto návrhu rozhodné a soud
se jimi nezabýval.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh jako nedůvodný podle §90
s. ř. s. zamítl.
Podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. 12. 2004
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu