ECLI:CZ:NSS:2005:1.AS.34.2004
sp. zn. 1 As 34/2004-84
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce J. S.,
zastoupeného JUDr. Vlastislavem Jarošem, advokátem se sídlem Lesní 994, Chodov, proti
žalovanému Krajskému úřadu Karlovarského kraje, Závodní 353/88, Karlovy Vary, o
žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu Sokolov ze dne 3. 8. 2001, č. j. RR/390/01-334, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2004, č. j. 30
Ca 300/2001 – 55,
takto:
I. Kasační stížnost se z a mítá .
II. Žalobce ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se ne př i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2001, č. j. RR/390/01 – 334, Okresní úřad Sokolov rozhodl
o odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu v Kynšperku nad Ohří ze dne
3. 4. 2001, č. j. SÚ/0105/01/HI, kterým bylo žalobci nařízeno odstranění nepovolené stavby
oplocení, stavebních úprav hospodářského sjezdu a účelové komunikace na pozemcích
p. č. 11, 12, 98/2, 97/2, 98/5, 13, 100 v k. ú. Š., město K. n. O.
Žalobu, jíž žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí, Krajský soud v Plzni usnesením
ze dne 29. 7. 2004 odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost. Rozhodnutí soud
odůvodnil tím, že vzal ze správního spisu za prokázané, že napadené rozhodnutí bylo zástupci
žalobce doručeno dne 15. 8. 2001, žaloba byla podána k poštovní přepravě až dne
18. 10. 2001 a byla tak překročena dvouměsíční lhůta pro podání žaloby podle §72 odst. 1
s. ř. s.
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí proti rozhodnutí krajského soudu včasnou kasační
stížností opírající se o důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Konkrétně namítá,
že z oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí v odvolacím řízení, které vydal Okresní úřad
v Sokolově dne 29. 8. 2001, č. j. RR/390/01-334, vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí
bylo doručeno (oznámeno) dne 20. 8. 2001. Žalobci tak, s ohledem na uvedené datum
doručení rozhodnutí (tj. dne 20. 8. 2001) běžela lhůta k podání žaloby od 21. 8. 2001
a skončila (protože poslední den lhůty připadl na neděli 21. 10. 2001) v pondělí
dne 22. 10. 2001. Jestliže byla žaloba podána k poštovní přepravě dne 18. 10. 2001,
byla podle stěžovatele podána včas.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření poukázal na to, že nemá v době podání
vyjádření k dispozici úplný originál správního spisu, nemůže se proto konkrétně vyjádřit
k otázce včasnosti podání žaloby. Odkázal však obecně na to, že oznámení o nabytí právní
moci rozhodnutí v odvolacím řízení vydává odvolací orgán na základě §52 a §59 správního
řádu; rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci dnem, kdy je toto rozhodnutí oznámeno
poslednímu z účastníků řízení. Datum 20. 8. 2001, uvedený v oznámení o právní moci,
je tak dnem, kdy bylo napadené rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků řízení, kterým
vůbec nemusel být žalobce, ale jakýkoliv jiný účastník řízení. Dvouměsíční lhůta §250b
občanského soudního řádu i §72 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby počíná běžet každému
oprávněnému žalobci následujícího dne po dni, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno právě
jemu, nikoliv kdy bylo doručeno poslednímu účastníkovi řízení.
Kasační stížnost není důvodná.
Žaloba byla podána v době, kdy se na soudní přezkum pravomocných rozhodnutí
správních orgánů vztahovala ustanovení části páté hlavy druhé občanského soudního řádu,
ve znění účinném do 31. 12. 2002. Dnem 1. 1. 2003 nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (s. ř. s.); podle §130 odst. 1 s. ř. s. řízení v neskončených věcech dokončí
soud podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona (§65 a násl.).
Soudní řád správní v §72 odst. 1 (a obdobně tomu bylo i podle §250 odst. 1
občanského soudního řádu, ve znění účinném v době podání žaloby) stanoví k podání žaloby
lhůtu dvou měsíců od doby, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného
vyhotovení nebo jiným zákonným způsobem. Lhůta může být zvláštním zákonem stanovena
odchylným způsobem, o takový případ se však v předmětné věci nejedná. Zmeškání lhůty
nelze prominout (§72 odst. 4 s. ř. s.).
V předmětné věci je proto pro posouzení věci rozhodující zjištění ze správního spisu
o tom, kdy bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobci oznámeno doručením jeho
písemného vyhotovení. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce byl ve správním řízení
zastoupen advokátem JUDr. Vlastislavem Jarošem jako zástupcem s plnou mocí pro celé
řízení (dohoda o plné moci ze dne 3. 4. 2001). V takovém případě bylo žalobci účinně
doručeno napadené rozhodnutí dnem, kdy bylo rozhodnutí doručeno jeho zástupci,
neboť podle §25 odst. 3 správního řádu se rozhodnutí doručuje jen tomuto zástupci.
Ve správním spise je založena doručenka dokládající, že zástupce žalobce převzal napadené
rozhodnutí dne 15. 8. 2001.
Následujícím dnem po doručení rozhodnutí, tj. dnem 16. 8. 2001 počala běžet žalobci
dvouměsíční lhůta k podání žaloby a lhůta skončila dnem, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek lhůty (což byl den 15. 8. 2001) – tedy skončila uplynutím
dne 15. 10. 2001 (§40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Lhůta by tak byla zachována pouze tehdy, pokud
by nejpozději dne 15. 10. 2001 byla žaloba podána osobně u soudu nebo byla podle §40 odst.
4 s. ř. s. tohoto dne zaslána soudu prostřednictvím držitele poštovní licence; jestliže žaloba
byla podána k poštovní přepravě až dne 18. 10. 2001, byla podána opožděně.
Stěžovatel se mýlí, spojuje-li běh lhůty k podání žaloby s oznámením odvolacího
orgánu o tom, že rozhodnutí bylo dne 20. 8. 2001 oznámeno všem účastníkům řízení a téhož
dne nabylo právní moci. Ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. (a obdobně tomu bylo i podle §250b
odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném v době podání žaloby) výslovně počátek
běhu lhůty k podání žaloby spojuje s doručením rozhodnutí tomu účastníkovi,
který rozhodnutí žalobou napadá, nikoliv s datem, kdy rozhodnutí odvolacího orgánu
bylo doručeno všem účastníkům řízení a nabylo právní moci.
Krajský soud proto postupoval v souladu se zákonem, jestliže žalobu pro opožděnost
odmítl. Kasační stížnost je proto nedůvodná a Nejvyšší správní soud ji podle §110 odst. 1
zamítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanoveními
§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak
jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. února 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu