ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.15.2005
sp. zn. 1 Azs 15/2005 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: O. T.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 19. 2. 2004, č. j. OAM-5897/VL-19-K01-2003,
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
16. 8. 2004, č. j. 28 Az 48/2004-12,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 18. 3. 2004 napadla
žalobkyně rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2004, jímž jí nebyl udělen azyl podle §12,
§13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a jímž bylo zároveň vysloveno,
že na žalobkyni se nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 tohoto zákona.
V žalobě žalobkyně požádala o to, aby jí soud ustanovil zástupce.
Krajský soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 1. 4. 2004 k tomu, aby ve lhůtě dvou
týdnů od doručení usnesení doložila pro účely rozhodnutí o ustanovení zástupce vyplněné
potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které k usnesení připojil.
Usnesení bylo žalobkyni doručeno 15. 4. 2004; ta však na výzvu v něm obsaženou
nereagovala ani ve stanovené lhůtě, ani později. Soud tedy usnesením ze dne 16. 8. 2004
zamítl žádost o ustanovení zástupce, jelikož žalobkyně nedoložila soudem požadované
skutečnosti, a soud tak nemohl zvážit, zda žalobkyně splňuje podmínky pro osvobození
od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce. Zároveň žalobkyni vyzval k doplnění
náležitostí žaloby. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 2. 9. 2004.
Dne 10. 9. 2004 podala žalobkyně (stěžovatelka) proti tomuto usnesení kasační stížnost.
Uvedla zde, že s usnesením krajského soudu nesouhlasí, protože v průběhu azylového řízení
se několikrát změnil azylový zákon a ona nemohla kvůli špatné znalosti českého jazyka
prostudovat tyto změny. Navrhla proto, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby jí byl
ustanoven právní zástupce.
Jelikož takto formulovaná kasační stížnost neobsahovala žádný z kasačních důvodů
podle §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
krajský soud stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 8. 2. 2005, aby tuto vadu kasační stížnosti
odstranila ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení. Stěžovatelka reagovala na usnesení,
které jí bylo doručeno dne 2. 3. 2005 současně s jeho překladem do ruského jazyka,
včasným podáním, ve které opět vyjádřila nesouhlas s usnesením, jímž krajský soud zamítl
její žádost o ustanovení zástupce. Uvedla, že kvůli špatné znalosti českého jazyka neměla
možnost napadnout rozhodnutí Ministerstva vnitra. Několikrát se podle vlastního vyjádření
pokusila spojit s advokátem, ovšem bezúspěšně: advokát nereagoval na její poštovní zásilku
a stěžovatelce se nedaří spojit se s ním ani telefonicky. Závěrem stěžovatelka konstatovala,
že nemá důvěru k nevládním organizacím, a opětovně požádala o ustanovení zástupce z řad
advokátů.
Kasační stížnost je nepřípustná.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným
opravným prostředkem. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu,
stanoví zákon poměrně přísně její obsahové náležitosti. Mezi tyto náležitosti patří i důvody
kasační stížnosti, tzv. stížnostní body, jejichž uzavřený výčet je obsažen v §103 odst. 1 s. ř. s.
Stížnostní body mohou spočívat například v tvrzení o nesprávném posouzení právní otázky
soudem či o nezákonnosti jeho rozhodnutí, o vadách řízení před správním orgánem
nebo o vadném procesním postupu soudu a podobně. Toto přesné zákonné vymezení
stížnostních bodů je jedním z důvodů, proč se v řízení o kasační stížnosti vyžaduje povinné
zastoupení advokátem: advokát je totiž lépe schopen dostát požadavkům zákona při formulaci
stížnostních bodů. Účastník řízení před správním soudem, který napadá rozhodnutí
o neustanovení zástupce, zastoupen přirozeně není a v řízení o kasační stížnosti
proti takovému rozhodnutí se jeho zastoupení ani nevyžaduje (kasační stížnost
by totiž jinak pozbývala smyslu již v okamžiku podání, protože pro absenci zastoupení
advokátem by ji nebylo možno projednat). Jeho kasační stížnost je tedy třeba posuzovat
mírněji; i tehdy je však nutné, aby formulace stížnostního bodu – byť i jednoduchá a právně
neumělá – umožňovala zjistit, jaké pochybení rozhodujícího orgánu stěžovatel namítá.
Při rozhodování o ustanovení zástupce krajský soud nepřezkoumává rozhodnutí správního
orgánu ani řízení před ním, nýbrž hodnotí, zda účastník řízení splňuje předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a zda je zástupce třeba k ochraně jeho práv. V kasační
stížnosti proti takovému rozhodnutí tak nemůže účastník účinně uplatnit ani námitky
proti postupu či závěrům správního orgánu: přezkumná činnost kasačního soudu
je zde totiž pojmově omezena toliko na zjištění, zda řízení o návrhu na ustanovení zástupce
před krajským soudem nebylo stiženo vadami či zda je rozhodnutí krajského soudu
o tomto návrhu nezákonné či jinak vadné. Tím spíše neobstojí kasační stížnost, která obsahuje
toliko líčení účastníkových soukromých obtíží a ani nenaznačuje, jak krajský soud pochybil.
Stěžovatelčiny zmínky o nedostatku peněz na telefon, o nedostupnosti advokáta,
jemuž by svou věc chtěla předat, a o její nedůvěře k nevládním organizacím nelze vyložit
jako stížnostní body: neplyne z nich totiž ani v nejmenším, v čem stěžovatelka spatřuje
pochybení soudu, resp. proč se domnívá, že soud měl rozhodnout jinak, i když ona sama
neposkytla v řízení před ním potřebnou součinnost. Stěžovatelka neuvádí ani žádné skutkové
okolnosti, z nichž by případně bylo možno dovodit tvrzení o pochybení soudu.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou, jelikož v ní byly
uplatněny jiné důvody než ty, které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. [§46 odst. 1 písm. d)
ve spojení s §120 a §104 odst. 4 s. ř. s.].
Na okraj soud poznamenává, že právní mocí rozhodnutí, jímž se odmítá kasační stížnost
proti rozhodnutí o neustanovení zástupce, se nekončí řízení o žalobě proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra o neudělení azylu; v tomto řízení bude dále pokračovat Krajský soud
v Hradci Králové.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu