ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.189.2005
sp. zn. 1 Azs 189/2005-49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: M. V.,
zastoupeného JUDr. Alenou Lasotovou, advokátkou se sídlem Ostrava 1, Přívozská 10, proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 11. 2004, č. j. OAM-3191/VL-07-12-2004, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2005, č. j. 65 Az 86/2004–30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni žalobce se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 23. 11. 2004, č. j. OAM-3191/VL-07-12-2004, žalovaný neudělil
žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
§91 zákona o azylu.
V žalobě ze dne 25. 11. 2004 proti rozhodnutí žalovaného žalobce citoval řadu
ustanovení správního řádu, která správní orgán v řízení porušil, a trval na tom, že splnil
zákonné podmínky pro udělení azylu dle §12, §14 zákona o azylu, resp. minimálně
pro vztažení překážky vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. Ke skutkovým důvodům
odkázal na žádost o udělení azylu, protokol o pohovoru a další spisový materiál. Dále uvedl,
že správní orgán nevycházel z aktuálních informací - v souvislosti s volbou ukrajinského
prezidenta došlo k významným okolnostem, které žalovaný nevzal v úvahu. Navrhl, aby soud
rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud rozsudkem ze dne 16. 6. 2005 žalobu zamítl dle §78 odst. 7 s. ř. s.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost.
Neuvedl však žádné důvody; pouze požádal o ustanovení zástupce, a to pro nedostatek
finančních prostředků.
Usnesením ze dne 23. 8. 2005, č. j. 65 Az 86/2004-42, krajský soud ustanovil žalobci
zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti advokátku JUDr. Alenu Lasotovou.
Týmž usnesením byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení
tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, aby uvedl v jakém rozsahu a z jakých důvodů
dle §103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno a uvedl datum, kdy mu bylo napadené
rozhodnutí doručeno. Stěžovatel byl poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené
lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační
stížnost odmítnuta. Stěžovatelově advokátce bylo usnesení řádně doručeno dne 30. 8. 2005,
stěžovateli pak dne 31. 8. 2005. Ve stanovené lhůtě však vady podání odstraněny nebyly.
Takovou kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník
řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení
soudního rozhodnutí.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala
tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá. Přičemž kasační stížnost lze podat
jen z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. Důvody uvedenými v kasační stížnosti
je Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost tedy vždy musí
obsahovat tvrzení nezákonnosti napadeného rozhodnutí, a to po skutkové i právní stránce.
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1 s. ř. s.
je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení
(zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Ze znění kasační stížnosti však musí
být seznatelné důvody, které odpovídají zákonným kasačním důvodům.
V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti neoznačil žádné důvody. Neuvedení
konkrétních skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně
posoudil, resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé
se soud dopustil, v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem, nebo jakých vad
řízení se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností kasačního přezkumu. Nejvyšší správní
soud nemůže namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat vady, protože vymezení rozsahu
kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli v důsledku dispoziční zásady,
která ovládá i řízení o kasační stížnosti.
Podání stěžovatele tedy zákonné náležitosti neobsahovalo, krajský soud
ho proto správně vyzval k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu.
Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému vyřízení kasační
stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn
a v řízení proto nelze pokračovat.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Podle §35 odst. 7 ve spojení s §120 s. ř. s. zástupci stěžovatele, jež mu byl soudem
ustanoven, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. V předmětné věci soud
ustanovené zástupkyni odměnu za zastupování nepřiznal, neboť z obsahu soudního spisu
vyplývá, že nevykonala žádný úkon právní služby, za který odměna náleží (§11 vyhlášky
č. 177/1996 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu