ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.257.2005
sp. zn. 2 Azs 257/2005 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci
žalobce: M. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 26. 9. 2005, č. j. 55 Az 196/2004 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žádost
o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 10. 8. 2005, č. j. 55 Az 196/2004 - 37. Tímto rozhodnutím byla
podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12. 7. 2004,
č. j. OAM-2038/VL-10-ZA07-2004, kterým mu nebyl udělen azyl pro nesplnění podmínek
uvedených v §12, 13 a 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů a bylo rozhodnuto, že se na něho
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona. Krajský soud žádost
o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti zamítl, neboť žalobce věrohodně
neprokázal, že jsou u něho předpoklady pro to, aby byl osvobozen od soudních poplatků;
nesplnil tak podmínku stanovenou v §35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“).
Proti tomu podal stěžovatel kasační stížnost, ve které namítal, že s usnesením
krajského soudu nesouhlasí, protože se v průběhu azylového řízení několikrát změnil azylový
zákon a stěžovatel s ohledem na špatnou znalost českého jazyka neměl možnost tyto změny
prostudovat. Poukázal na to, že nemá žádnou práci ani právo být zaměstnán, nemá ani kredit
na telefon a když volá z automatu, tak ten mu většinou bere peníze, i když nefunguje.
Dále uvádí, že se změnila jeho rodinná situace, neboť z Ukrajiny přicestoval bratr,
který mu pomáhá a platí za ubytování. Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené
usnesení zrušil.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen
advokátem. V dané věci stěžovatel zastoupen advokátem není a sám rovněž nemá právnické
vzdělání. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje,
aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat
za překážku, jež by bránila o kasační stížnosti věcně rozhodnout. Jak již totiž uvedl Nejvyšší
správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j.6 Azs 27/2004 - 41, „Za situace,
kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení
zástupce z řad advokátů, by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo k vlastnímu
popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu řízení
o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, že účastník právo na ustanovení
zástupce nemá.“ Nejvyšší správní soud proto posuzoval kasační stížnost aniž by stěžovatel byl
zastoupen advokátem.
Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud se musel nejprve zabývat tím, zda je kasační stížnost přípustná.
Pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána věcně.
Kasační stížnost směřující proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o advokáta je obecně
přípustná. Podle §103 odst. 1 s. ř. s. je však možno kasační stížnost podat pouze
z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel
v kasační stížnosti uvést (§106 s. ř. s.). Důvody kasační stížnosti jsou uvedeny v §103 odst. 1
s. ř. s. a směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], popřípadě
může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost,
a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], dále s. ř. s. považuje
za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení],
vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé
[písm. d) citovaného ustanovení] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená
nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného
ustanovení]. Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li
se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s.
V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti předně namítá, že se nemohl
seznámit se změnami azylového zákona, a to kvůli špatné znalosti českého jazyka.
Takto uvedenou námitku nelze podřadit pod žádný důvod kasační stížnosti obsažený
v §103 odst. 1 s. ř. s. Navíc, pokud stěžovatel brojí proti rozhodnutí soudu o zamítnutí jeho
žádosti o ustanovení advokáta zástupcem, je zákon o azylu v dané věci zcela bezpředmětný.
Rovněž je v dané věci nepodstatná námitka, že stěžovatel nemá práci a ani kredit na telefon,
neboť jeho žádost o ustanovení advokáta byla zamítnuta z důvodu, že krajský soud považoval
sdělení ohledně majetku a příjmů za nedůvěryhodné a nikoli proto, že by stěžovatel žádné
údaje o svém majetku nesdělil. Stěžovatel tak v kasační stížnosti uvádí důvody,
které nesměřuje proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, neuvádí, v čem spočívalo
pochybení soudu, které by mělo být důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní
soud posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohly být například tvrzené vady
v řízení před soudem, případně nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní
otázky krajským soudem, pokud by stěžovatel zpochybnil skutková zjištění soudu nebo jeho
právní hodnocení při rozhodování o jeho žádosti o ustanovení advokáta zástupcem v řízení
o kasační stížnosti. Jestliže tak stěžovatel neučinil, uplatňuje jiné důvody, než které připouští
§103 odst. 1 s. ř. s. a kasační stížnost je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Uvádí-li stěžovatel, že se změnila jeho rodinná situace, neboť z Ukrajiny přicestoval
jeho bratr, který mu pomáhá a za ubytování platí, tak k této námitce nemůže zdejší soud
přihlížet, neboť se jedná o skutečnost, kterou stěžovatel uplatnil až po té, kdy bylo vydáno
napadené usnesení (§109 odst. 4 s. ř. s.); v řízení před krajským soudem totiž hovořil o tom,
že mu pomáhá sestra.
Nejvyšší správní soud také nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití
§109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti
(nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost
rozhodnutí soudu) a proto podle §46 odst. 1 písm. d), §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl
jako nepřípustnou.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2005
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu