Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 07.12.2005, sp. zn. 3 As 26/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2005:3.AS.26.2004

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2005:3.AS.26.2004
sp. zn. 3 As 26/2004 - 69 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce Ing. B. P., zastoupeného advokátem JUDr. Karolem Hrádelou se sídlem Českomalínská 516/27, Praha 6, proti žalovanému Generálnímu štábu Armády České republiky, se sídlem Vítězné nám. 5, Praha 6, v řízení o kasační stížnosti žalovaného, zastoupeného bez průkazu plné moci Vojenským úřadem pro právní zastupování Ministerstva obrany se sídlem nám. Svobody 471, Praha 6, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2003 č. j. 38 Ca 751/2002 - 48, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnost. Odůvodnění: Ve shora uvedené právní věci rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 12. 2003 č. j. 38 Ca 751/2002 - 48 tak, že rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky ze dne 24. 9. 2002 č.j. 64826/9/2002-1304 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení; současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podal jménem žalovaného kasační stížnost Vojenský úřad pro právní zastupování Ministerstva obrany (dále jen „Úřad“). V záhlaví kasační stížnosti Úřad uvedl, že jménem žalovaného jedná ve smyslu §3 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Nejvyšší správní soud zjistil ze soudního spisu, že stejnopis napadeného rozsudku byl doručován žalovanému na adresu jeho sídla, podle otisku razítka na dodejce byl však ve skutečnosti doručen Úřadu (č.l. 49). Podle §3 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., při zabezpečování úkolů ozbrojených sil jednají jménem státu v právních vztazích služební orgány s výjimkou jednání před soudy, kdy jedná za stát vojenský orgán pro právní zastupování zřízený ministerstvem. Podle §69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“), je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Z těchto zákonných ustanovení vyplývá, že v projednávané věci nejde o jednání před soudem, kdy za stát jedná ze zákona Úřad, protože stát není účastníkem řízení. Na tuto skutečnost ostatně již upozornil soud v odůvodnění napadeného rozsudku. V projednávané věci je proto třeba učinit závěr, že rozsudek byl doručen subjektu odlišnému od žalovaného; žalovanému doručen nebyl a z obsahu spisu nelze ani dovodit, zda se o něm vůbec dozvěděl. Podle §102 s. ř. s., kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Podle §54 odst. 5 s. ř. s., rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Jelikož v projednávané věci rozsudek nebyl doručen žalovanému, nýbrž subjektu od něj odlišnému, není pravomocný (bez ohledu na to, že doložka o právní moci je na něm vyznačena). Kasační stížnost byla podána proti nepravomocnému rozsudku, tedy předčasně. Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh (kasační stížnost), byl-li návrh podán předčasně. Proto Nejvyšší správní soud podle tohoto ustanovení kasační stížnost odmítl a podle §60 odst. 3 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze musí napadený rozsudek doručit Generálnímu štábu Armády České republiky a teprve po nabytí právní moci lze proti němu podat kasační stížnost. Kasační stížnost by sice mohl podat Úřad, pokud by byl k jejímu podání zmocněn, nemohl by však zastupovat v řízení o kasační stížnosti, protože podle §105 odst. 2 s. ř. s. v řízení o kasační stížnosti stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V řízení o kasační stížnosti by za žalovaného mohl jednat jeho zaměstnanec, který má vzdělání uvedené v §105 odst. 2 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. prosince 2005 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:07.12.2005
Číslo jednací:3 As 26/2004
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2005:3.AS.26.2004
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024