ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.188.2004
sp. zn. 3 Azs 188/2004 – 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně
L. T. T., T., zastoupené JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem Dlouhá 31/63
Teplice, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 25. 11. 2003, č.
j. 15 Az 96/2003 – 31
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně advokátu JUDr. Jaroslavu Savkovi
se p ř i z n á v á odměna ve výši 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena
jmenovanému z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 1 měsíce po právní
moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení žalobkyně nese stát.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) rozsudek
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 11. 2003, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. 7. 2002, č. j. OAM-9915/VL-11-C10-2001.
Rozhodnutím správního orgánu nebyl stěžovatelce udělen azyl podle ust. §12, §13 odst. 1
a 2 a §14 zák. č. 325/1999 Sb. a zároveň bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 cit. zákona. V podané kasační stížnosti dovozovala stěžovatelka
důvody uvedené v ust. §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
Svým podáním ze dne 28. 12. 2004 vzala pak stěžovatelka kasační stížnost zpět.
Zároveň prohlásila, že „vypovídá zastoupení právního zástupce v této věci“.
Podle §47 písm. a) s. ř s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh
zpět.
Projev vůle obsažený v podání stěžovatelky ze dne 28. 12. 2004 považuje
Nejvyšší správní soud za svobodný, vážný, určitý a srozumitelný. Řízení o kasační stížnost
proto dle výše citovaného ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s.
zastavil. K tomu soud podotýká, že „vypovězení zastoupení právního zástupce“ rovněž
obsažené v tomto podání je právně neúčinné, neboť zástupce byl stěžovatelce ustanoven
rozhodnutím soudu. Nejednalo se tedy o zplnomocnění ze strany stěžovatelky a proto také
stěžovatelka nemůže zastoupení vypovědět.
Řízení bylo zastaveno, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spoj. s §120
s. ř. s.). Ustanovenému zástupci stěžovatelky pak Nejvyšší správní soud přiznal odměnu
za jeden úkon právní služby a 1x režijní paušál v celkové výši 1075 Kč (§7 a §9 odst. 3
písm. f) zákona č. 177/1996 Sb. a §13 odst. 3 cit. zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 13. ledna 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu