ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.27.2005
sp. zn. 3 Azs 27/2005 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: D. S., proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2004 č. j. 8 Az
134/2003 – 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 4. 2004 č. j. 8 Az 134/2003 - 21 zamítl
žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2003 č. j. OAM-
2097/VL-14-P01-2001, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle §12, §13 odst. 1, 2 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění
pozdějších předpisů.
Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce včas kasační
stížnost, ve které požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že městský soud zaslal žalobci formulář
„potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech“ a vyzval jej, aby formulář
řádně vyplněný a podepsaný zaslal soudu zpět ve stanovené lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Uvedená zásilka byla žalobci doručena dne 27. 5. 2004, přičemž žalobce
na ni ve stanovené lhůtě žádným způsobem nereagoval. Dne 15. 7. 2004 městský soud
usnesením č. j. 8 Az 134/2003 - 30 rozhodl, že návrh na ustanovení zástupce žalobci
se zamítá, neboť žalobce neprokázal skutečnosti odůvodňující použití ustanovení §35 odst. 7
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Usnesením č. j. 8 Az 134/2003 - 32 ze dne 21. 9. 2004 pak Městský soud v Praze vyzval
žalobce, aby si ve lhůtě jednoho měsíce zvolil advokáta pro řízení o kasační stížnosti, uvedl,
v jakém rozsahu a z jakých konkrétních důvodů rozhodnutí napadá. Zároveň byl žalobce
poučen, že nebude-li přes výzvu podání ve stanovené lhůtě opraveno nebo doplněno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením
odmítne. Citované usnesení bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 24. 9. 2004.
Dne 25. 10. 2004 byla městskému soudu doručena písemnost, ve kterém žalobce znovu
požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o osvobození
od soudních poplatků. Dne 29. 11. 2004 byl městskému soudu doručen vyplněný a žalobcem
podepsaný formulář „potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech“.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost byla podána osobou oprávněnou
(§102 s. ř. s.), a byla podána včas (§129 odst. 3 poslední věta s. ř. s.). Kasační stížnost však
neobsahovala zákonem požadované náležitosti, především jaké jsou její konkrétní důvody,
když žalobce pouze citoval ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., aniž by uvedl
konkrétní skutečnosti a pochybení, které by bylo možno pod tato ustanovení podřadit.
Žalobce také nebyl zastoupen advokátem, i když v řízení o kasační stížnosti je toto zastoupení
za podmínek §105 odst. 2 s. ř. s povinné.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele (v tomto případě
žalobce) k opravě nebo odstranění vad podání (v tomto případě kasační stížnosti) a stanoví
k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude
možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne,
nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
V podané kasační stížnosti žalobce sice požádal městský soud o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti, soud mu jej však z výše popsaných důvodů neustanovil
a ve smyslu §37 odst. 5 a §108 odst. 1 s. ř. s. žalobce vyzval k odstranění trvajících vad
kasační stížnosti, stanovil mu k tomu lhůtu a řádně jej poučil. Žalobce na výzvu soudu
reagoval zasláním písemnosti, ve které opět žádal o ustanovení bezplatného právního zástupce
z řad advokátů (soud o žádosti nerozhodoval, neboť o ní již bylo rozhodnuto usnesením
ze dne 15. 7. 2004 č. j. 8 Az 134/2003 - 30), ale kasační stížnost nedoplnil o požadované
údaje ani nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti. Je zřejmé,
že žalobce nedostatky kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl dle §37 odst. 5 s. ř. s. a §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. , neboť shledal takové její vady, že v řízení o kasační
stížnosti není možno pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu