ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.92.2004
sp. zn. 3 Azs 92/2004 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: A. B.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2003, č. j. OAM-12357/VL-20-P16-2001, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2004,
č. j. 46 Az 649/2003–35,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl dle §78 odst. 7 s. ř. s. žalobu,
kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2003,
č. j. OAM-12357/VL-20-P16-2001. Současně krajský soud žalobce poučil o možnosti podat
proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím Krajského
soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.
Žalobce podal osobně u Krajského soudu v Praze dne 5. 4. 2004 kasační stížnost.
Uvedl, že krajský soud i správní orgán posoudili uvedenou kauzu v rozporu s platným
právním řádem. Navrhl zrušení napadeného rozsudku, a dále požádal o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti a o ustanovení advokáta.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí.
Žalobce převzal písemnost (rozsudek Krajského soudu v Praze) dne 19. 3. 2004 (pátek),
jak vyplývá z dokladu o doručení.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s. uplynula
dnem 2. 4. 2004 (pátek). Protože kasační stížnost žalobce podal osobně u krajského soudu
až dne 5. 4. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle §40 odst. 4 s. ř. s. zachována a tedy kasační
stížnost byla podána opožděně, s čímž §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí
návrhu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně
nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, ani dalšími návrhy
žalobce.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.,
neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. února 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu