ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.20.2005
sp. zn. 4 Azs 20/2005 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Y. Z.,
zast. Mgr. Radomírem Bašnárem, advokátem v Brně, Joštova 4, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004, č. j. 36 Az
743/2003 – 41,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 10. 2004, č. j. 36 Az 743/2003 – 41, zamítl
žalobu ze dne 21. 7. 2003, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne
6. 6. 2003, č. j. OAM-4475/VL-10-ZA08-2002, jeho zrušení a vrácení věci žalovanému
k dalšímu řízení. Označeným rozhodnutím správního orgánu bylo rozhodnuto tak,
že se žalobci neuděluje azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“). Současně bylo rozhodnuto, že se na cizince nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu, v platném znění.
Krajský soud v Brně po přezkoumání věci dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí
správního orgánu, pokud neshledal podmínky pro udělení azylu podle výše citovaných
ustanovení, bylo vydáno ve shodě se zákonem, a žalobu proto jako nedůvodnou podle §78
odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž s právním posouzením věci krajským soudem nesouhlasil a navrhoval, aby Nejvyšší
správní soud napadený rozsudek tohoto soudu ze dne 26. 10. 2004, č. j. 36 Az 743/2003 – 41,
zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dále též požádal o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Žalovaný správní orgán ve svém písemném vyjádření popřel oprávněnost podané
kasační stížnosti a vyslovil názor, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu ve všech částech
výroku, tak i usnesení soudu, byly vydány v souladu s právními předpisy. Ke kasační stížnosti
konstatoval, že stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl žádné relevantní skutečnosti
podle §12 a §14 zákona o azylu, když ekonomické důvody a nepříznivá hospodářská situace
stěžovatele v zemi jeho původu nejsou takovou skutečností, na jejímž základě by bylo možno
dovodit pronásledování stěžovatele ve smyslu §12 zákona o azylu. Navrhoval zamítnutí
kasační stížnosti pro její nedůvodnost (§110 odst. 1 s. ř. s.) a nepřiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Krajský soud v Brně poté předložil dne 13. 1. 2005 kasační stížnost spolu se spisem
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Dříve než Nejvyšší správní soud mohl o kasační
stížnosti rozhodnout, přípisem ze dne 5. 4. 2005, doručeným osobně do podatelny Krajského
soudu v Brně dne 11. 4. 2005 a adresovaným Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, vzal
stěžovatel kasační stížnost výslovně zpět. V uvedeném podání uvedl doslova: „Já, Z. Y., t. č.
bytem F. 1045/45, O., beru zpět kasační stížnost proti rozsudku KS v Brně ze dne 26. 10.
2004, č. j. 36 Az 743/2003 – 41, a předem děkuji za rychlé jednání o zrušení této kasační
stížnosti.“ Podání je stěžovatelem podepsáno.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět. Toto ustanovení se ve smyslu §120 téhož zákona užije
přiměřeně i na řízení o kasační stížnosti.
Protože projev vůle stěžovatele, obsažený v podání ze dne 5. 4. 2005 je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel bere zpět kasační stížnost
podanou proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, a zamýšlí jím ukončit
řízení o kasační stížnosti (žádá navíc urychlené jednání o tomto úkonu), Nejvyšší správní
soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s., za použití §120 téhož zákona, řízení
zastavil.
Za této procesní situace, kdy kasační stížnost byla vzata zpět, se Nejvyšší správní soud
již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud
podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť toto řízení bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu