ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.279.2005
sp. zn. 4 Azs 279/2005 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. D., zast.
Mgr. Šárkou Malovanou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jamborova 45, 615 00, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce
podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2005, č. j. 55 Az 828/2003 - 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2005, č. j. 55 Az 828/2003 - 47,
byla zamítnuta žaloba žalobce (dále jen „stěžovatele“) proti rozhodnutí Ministra vnitra ze dne
15. 7. 2003, č. j. OAM-193/AŘ-2002, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí
žalovaného správního orgánu. Tímto rozhodnutím byla žádost stěžovatele o udělení azylu
zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu).
Proti označenému zamítavému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost;
samostatným podáním stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Ze spisu přitom vyplývá, že napadaný rozsudek Krajského soudu v Brně byl
stěžovateli doručen dne 8. 3. 2005 a kasační stížnost podal stěžovatel osobně dne 16. 3. 2005,
tzn. v zákonem stanovené lhůtě.
Z důvodu, že však kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti, které zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
pro kasační stížnost vyžaduje, zejména neobsahovala údaj o tom, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá, a stejně tak neobsahovala odůvodnění návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, vyzval Krajský soud v Brně stěžovatele
(jeho zástupkyni) v souladu s ustanovením §106 s. ř. s. (usnesením ze dne 24. 3. 2005,
č. j. 55 Az 828/2003 - 58) k doplnění kasační stížnosti a stanovil k odstranění lhůtu jednoho
měsíce od dne doručení tohoto usnesení. V usnesení současně stěžovatele (zástupkyni) poučil
o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta.
Ze spisu vyplývá, že označené usnesení Krajský soud v Brně v souladu se zákonem
doručoval na adresu sídla zástupkyně stěžovatele. Z důvodu, že zástupkyně stěžovatele nebyla
na uvedené adrese (která koresponduje i s adresou uvedenou v aktuálním znění
elektronického seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou - pozn. Nejvyššího
správního soudu) při pokusu o doručení zásilky dne 1. 4. 2005 zastižena, byla v souladu
s ustanovením §48 odst. 3 občanského soudního řádu uložena u držitele poštovní licence
(na poště), odkud se však po uplynutí zákonem stanovené lhůty vrátila jako nedoručená.
Krajský soud v Brně následně provedl další, opět neúspěšný, pokus o doručení této zásilky
dne 29. 6. 2005. Zásilka se však znovu po uplynutí úložní doby vrátila jako nedoručená.
Při doručování písemností určených fyzickým osobám, v souladu s ustanovením §42
s. ř. s., v návaznosti na ustanovení §46 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), platí, že písemnost určenou fyzické
osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa
podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. V projednávané věci zástupkyně
stěžovatele uváděla v kasační stížnosti i v plné moci adresu Jamborova 45, Brno,
a na tuto adresu jí Krajský soud v Brně písemnost doručoval. Zástupkyně stěžovatele
však nebyla v místě doručování zastižena, přičemž podle ustanovení §46 odst. 3 o. s. ř. platí,
že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a písemnost jí nebyla doručena
ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště. Podle §50b odst. 1 o. s. ř.
se doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, považuje za uloženou
dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování
ani jinde příjemce nezastihl. Podle §50c odst. 1 o. s. ř., byla-li písemnost uložena, zanechá
se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4
téhož ustanovení, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo jde-li o písemnost,
která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den
lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle §57 odst. 2 věty druhé
o. s. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem
lhůty nejblíže následující pracovní den.
V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla
po bezvýsledném pokusu o její doručení zástupkyni stěžovatele uložena téhož dne,
t. j. nejprve dne 1. 4. 2005, a opakovaně dne 29. 6. 2005, na poště a zástupkyně stěžovatele
o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na dodejce zásilky založené ve spisu, byla
vyrozuměna s výzvou, aby si písemnost vyzvedla, s poučením o následcích nevyhovění
takové výzvě.
Zástupkyně stěžovatele si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedla, za den doručení
je tak nutno považovat třetí den od uložení písemnosti (u daného usnesení nešlo o zásilku
určenou do vlastních rukou) – v případě prvního pokusu tak bylo dnem doručení pondělí
4. 4. 2005, a v případě druhého pokusu o doručení, kdy připadl poslední den této lhůty
na sobotu, byl dnem doručení nejblíže následující pracovní den, t. j. pondělí 4. 7. 2005.
Z důvodu, že si zástupkyně stěžovatele zásilku ve stanovené lhůtě nepřevzala,
přičemž nevyplývá, že by na uvedené adrese již neměla sídlo, došlo k tzv. fikci doručení
označeného usnesení. Ze spisu stejně tak vyplývá, že označené vady kasační stížnosti nebyly
ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, odstraněny.
Neodstranění vad brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek
náležitostí kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s., který přes výzvu soudu nebyl
odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §37 odst. 5 a §120
s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu