ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.410.2004
sp. zn. 4 Azs 410/2004 - 101
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: R. G., zast.
opatrovnicí Bc. D. B., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2004, č. j. 24 Az 2033/2003 – 52,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 3. 2004, č. j. 24 Az 2033/2003 – 52,
zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2002,
č. j. OAM-1002/LE-VL16-VL06-2002, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Dále rozhodl o tom, že Česká republika nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Výše označeným rozhodnutím žalovaného byla zamítnuta žádost žalobce
o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a bylo vysloveno, že se žalobci azyl podle §13 odst. 1, 2
a §14 zákona o azylu v platném znění neuděluje. Současně bylo rozhodnuto o tom,
že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. Krajský
soud dospěl v odůvodnění rozhodnutí k závěru, že žaloba žalobce nebyla důvodná,
a proto ji podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž navrhoval, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě
zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 23. 7. 2004, č. j. 24 Az 2033/2003 – 88, krajský soud ustanovil
stěžovateli opatrovnici – paní Bc. D. B., pracovnici Krajského soudu v Ostravě.
V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že zjistil, že žalobce je hlášen na adrese P. 5, B. 81, ale na
této se podle sdělení pošty nezdržuje. Další jeho nynější pobyt není znám, a proto mu byl
v souladu s ustanovením §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř., ve znění pozdějších
předpisů, se zřetelem k ustanovení §64 s. ř. s., ustanoven pro zastupování v řízení o kasační
stížnosti opatrovník. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 8. 2004.
Usnesením ze dne 31. 8. 2004, č. j. 24 Az 2033/2003 – 90, rozhodl Krajský soud
v Ostravě tak, že žalobci se pro kasační řízení zástupce z řad advokátů neustanovuje.
V odůvodnění rozhodnutí bylo konstatováno, že žalobce žádal v kasační stížnosti
o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů, a proto byl vyzván dopisem ze dne
17. 5. 2004 k prokázání svých majetkových a osobních poměrů, a to vyplněním a předložením
tiskopisu, jenž mu soud zaslal. Žalobci se však nepodařilo doručit uvedenou písemnost
na žádnou z adres, kterou uváděl, případně na adresu zjištěnou soudem. Vzhledem k tomu,
že zůstal žalobce nečinný, nutno uzavřít, že neprokázal své osobní a majetkové poměry. Soud
dovodil, že nebyly zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto žalobci
advokát ustanoven nebyl. Uvedené usnesení bylo doručeno opatrovnici stěžovatele dne
9. 9. 2004. Tímto dnem nabylo usnesení právní moci.
Poté byl spis předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti
stěžovatele.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 25. 10. 2004 vrátil spis Krajskému soudu
v Ostravě bez rozhodnutí o kasační stížnosti, neboť měl pochybnosti o tom, že opatrovnici
stěžovatele bylo doručeno usnesení o jejím ustanovení. Dále konstatoval, že z obsahu spisu
plyne, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 2033/2003 – 90 ze dne 31. 8. 2004
bylo rozhodnuto tak, že se žalobci pro kasační stížnost neustanovuje zástupce z řad advokátů.
Z obsahu spisu však již dále nevyplývá, že by byl stěžovatel znovu vyzván k prokázání
podmínky povinného zastoupení a zejména poučen o následcích neodstranění tohoto
nedostatku. Nejvyšší správní soud zavázal krajský soud k tomu, aby vyzval stěžovatele
k předložení plné moci advokáta, prokazující splnění podmínky povinného zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti podle §105 odst. 2 s. ř. s., a současně aby stěžovatele
poučil o tom, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení v soudem stanovené lhůtě
odstraněn, bude kasační stížnost odmítnuta (§105 odst. 2, §46 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 11. 2004, č. j. 24 Az 2033/2003 – 95,
vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení 1) založil
do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat v řízení o kasační
stížnosti, 2) aby doplnil prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů údaj o tom, kdy byl
napadený rozsudek doručen, v jakém rozsahu je rozsudek napadán a důvody kasační stížnosti
podle ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li
do spisu doložena plná moc advokátu a doplněny důvody kasační stížnosti o rozsah napadení
rozsudku, bude řízení o kasační stížnosti odmítnuto. Usnesení bylo doručeno opatrovnici
stěžovatele dne 5. 11. 2004.
Podle úředního záznamu sepsaného u Krajského soudu v Ostravě dne 2. 11. 2004 byly
doručenky na č. l. 86 verte doručenkami od usnesení o ustanovení opatrovníka. Právní moc
tohoto usnesení byla rovněž stanovena správně, protože bylo doručováno – žalobci (na úřední
desce), žalovanému a opatrovníkovi, přičemž právní moci rozhodnutí nabylo toto usnesení
až doručením poslednímu účastníku (t. j. 15. dnem po vyvěšení), tudíž dne 23. 8. 2004.
Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační
stížnosti stěžovatele s tím, že v předkládací zprávě bylo poukázáno na to, že stěžovatel není
zastoupen advokátem.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem;
to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná, nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení
u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení, a tento nedostatek
je neodstranitelný, nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Za této situace nutno uzavřít, že stěžovatel neodstranil nedostatek povinného
zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložil plnou moc, osvědčující,
že je zastoupen advokátem. Přitom výzva Krajského soudu v Ostravě k odstranění tohoto
nedostatku obsahovala poučení o tom, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení
advokátem ve lhůtě odstraněn, a nebudou-li odstraněny nedostatky kasační stížnosti, bude
řízení o kasační stížnosti odmítnuto. Na výše uvedeném závěru ničeho nemění
ani ta skutečnost, že usnesení, jímž byl stěžovatel soudem vyzván k odstranění výše
uvedených nedostatků, bylo doručeno opatrovnici stěžovatele, neboť z obsahu spisu zcela
jednoznačně plyne, že usnesení o ustanovení opatrovníka nabylo právní moci dne 23. 8. 2004
a opatrovník, ustanovený ve stadiu řízení o kasační stížnosti, je osobou, které je třeba
doručovat veškeré písemnosti soudu v tomto řízení učiněné. Nutno tedy uzavřít, že stěžovatel
neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti,
a pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost proto odmítl, aniž by se zabýval nedostatkem
náležitostí kasační stížnosti (§105 odst. 2, §46/1a s. ř. s.). Z těchto důvodů se nezabýval
ani návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem
za použití ustanovení §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. 1. 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu