ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.420.2004
sp. zn. 4 Azs 420/2004 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně:
O. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 8. 4. 2004, č. j. 60 Az 29/2004 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala
zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-146/VL-07-08-2003 ze dne
26. 1. 2004, jímž byla žádost stěžovatelky o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná
podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl stěžovatelce doručen dne 20. 5. 2004
a kasační stížnost proti němu podala stěžovatelka osobně v podatelně Krajského soudu
v Ostravě dne 24. 5. 2004, tedy v zákonem stanovené lhůtě. Domáhala se zrušení napadeného
rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu projednání. V kasační stížnosti současně
žádala o nařízení veřejného projednání věci, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení
bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o přibrání tlumočníka jazyka ukrajinského
do řízení. V kasační stížnosti současně sdělila soudu novou adresu místa svého pobytu,
t. j. ubytovnu v Ž.216, P. 4. Naposledy uvedenou skutečnost doložila prohlášením
o ubytování ubytovatele PK L. g., spol. s r. o., ubytovna Ž. 216, P. 4, ze dne 21. 5. 2004.
S ohledem na žádost stěžovatelky o ustanovení bezplatného právního zástupce
pro řízení, zaslal jí krajský soud na výše uvedenou adresu formulář „Vyjádření o osobních,
výdělkových a majetkových poměrech pro účely posouzení důvodnosti žádosti o ustanovení
právního zástupce“, současně s výzvou, aby jej ve lhůtě 15ti dnů zaslala soudu zpět vyplněný,
datovaný a podepsaný. Ze spisu vyplývá, že při doručování výše uvedené výzvy nebyla
stěžovatelka v místě ubytování zastižena (1. 6. 2004), ani písemnost nemohla být doručena
jinému příjemci, a proto byla téhož dne písemnost uložena u pošty, přičemž stěžovatelka byla
o tom vyrozuměna s tím, že nevyzvedne-li si písemnost, považuje se třetí den od uložení
zásilky za den doručení, i když se adresát o tom nedozvěděl.
Ve stanovené lhůtě 15ti dnů od doručení zásilky (písemnost se pokládá za doručenou
v pátek dne 4. 6. 2004) však stěžovatelka vyplněný formulář Krajskému soudu v Ostravě
nezaslala a tudíž neosvědčila své majetkové, výdělkové a osobní poměry. Krajský soud
v Ostravě proto usnesením ze dne 22. 6. 2004, č. j. 60 Az 29/2004 – 33, rozhodl,
že se stěžovatelce neustanovuje zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.
V odůvodnění vysvětlil, že ustanovit účastníku zástupce z řad advokátů může soud za splnění
podmínky, že takový účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
(§35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“). Protože
stěžovatelka neosvědčila své majetkové poměry a soud nemohl posoudit předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, nemohl vyhovět žádosti o ustanovení zástupce.
Při doručování tohoto usnesení nebyla stěžovatelka opět v místě bydliště zastižena,
a proto písemnost (neurčená do vlastních rukou adresáta) byla v den pokusu o doručení opět
uložena u pošty (7. 7. 2004) a adresátka o tom byla vyrozuměna s poučením, že třetí den
od uložení se písemnost považuje za doručenou. Stěžovatelka si v úložní lhůtě písemnost
na poště nevyzvedla, a ta byla poštou vrácena Krajskému soudu v Ostravě dne 22. 7. 2004.
Protože podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie, vyzval následně Krajský
soud v Ostravě stěžovatelku usnesením ze dne 27. 7. 2004, č. j. 60 Az 29/2004 – 37, k tomu,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doložila do spisu plnou moc udělenou
advokátu, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, jeho prostřednictvím doplnila
kasační stížnost o: 1) údaj o tom, v jakém rozsahu se rozsudek napadá a 2) důvody kasační
stížnosti podle ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. V uvedeném usnesení byla stěžovatelka
současně poučena o tom, že nebude-li této výzvě vyhověno (nebude-li v řízení o kasační
stížnosti zastoupena advokátem), bude řízení o kasační stížnosti podle §37 odst. 5 s. ř. s.
odmítnuto.
Ze spisu vyplývá, že i výše uvedené usnesení bylo z důvodu, že stěžovatelka nebyla
na jí uvedené adrese zastižena, uloženo dne 5. 8. 2004 u držitele poštovní licence (na poště).
Podle §42 odst. 4 s. ř. s. v návaznosti na §46 odst. 4 občanského soudního řádu platí,
že nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou adresáta (tím bylo
podle Krajského soudu v Ostravě i doručované usnesení), zastižen, ačkoliv se v místě
doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si ji vyzvedl.
Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10ti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty
za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Posledním dnem úložní lhůty, t. j. dnem doručení, tak byla v souzené věci sobota dne
15. 8. 2004. Jelikož konec odvolací lhůty připadl na sobotu, posunul se poslední den lhůty
na nejblíže následující pracovní den, t. j. pondělí dne 17. 8. 2004 (§40 odst. 3 s. ř. s.).
Od tohoto data plynula stěžovatelce lhůta jednoho měsíce k předložení plné moci advokátovi
a k soudem požadovanému doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě
plnou moc udělenou advokátovi soudu nepředložila. V této souvislosti se pak jeví
jako druhořadé, že ve stanovené lhůtě stejně tak nedoplnila kasační stížnost o chybějící údaje.
Protože v soudem stanovené lhůtě nebyl odstraněn nedostatek povinného zastoupení
stěžovatelky advokátem pro řízení o kasační stížnosti, jak požaduje výše již citované
ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s., brání tato skutečnost věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Jedná se o nedostatek podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat, a který přes výzvu
soudu nebyl odstraněn. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle §46
odst. 1 písm. a), §120 s. ř. s. odmítl.
Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž navrhovala, aby byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek podle ustanovení §107 s. ř. s. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta,
se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již zabývat nemohl a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu