ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.50.2005
sp. zn. 4 Azs 50/2005 – 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: D.
V. T. zast. Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem, se sídlem Plzeň, Františkánská 7, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce
podané proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2004, č. j. 60 Az 124/2004 - 31,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou ke Krajskému soudu v Plzni osobně dne 7. 1. 2005,
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla
zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2004, č. j. OAM-550/LE-B02-
B02-2004. Tímto rozhodnutím byla žádost stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně
nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu), s odůvodněním, že skutečnosti uváděné stěžovatelem, tedy to, že zemi opustil
z ekonomických důvodů, nelze podřadit pod důvody pro udělení azylu.
Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, byl stěžovateli doručen
do vlastních rukou dne 21. 12. 2004.
V souladu s §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená podle
týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační
stížnosti (dnem „doručení“) bylo v projednávané věci úterý 21. 12. 2004 a jednalo se o lhůtu
dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom úterý 4. 1. 2005.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 in fine
s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla ke Krajskému soudu v Plzni podána osobně
až dne 7. 1. 2005, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti
byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel předmětnou kasační stížnost jako opožděnou
podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítnout.
Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V situaci,
kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem
již zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu