ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.67.2005
sp. zn. 4 Azs 67/2005 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyň: a) A.
A., b) L. S., obě právně zastoupeny JUDr. Tomášem Cabalkou, advokátem, se sídlem 281 67
Stříbrná Skalice, U Jabloně 358, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského
soudu v Praze ze dne 2. 11. 2004, č. j. 46 Az 1051/2003 – 42,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 11. 2004, č. j. 46 Az 1051/2003 – 42,
rozhodl o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci azylu, v ydanému dne 22. 9. 2003,
pod č. j. OAM-1776/AŘ-2002, tak, že se žaloba zamítá. Současně rozhodl, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení . Citovaným rozhodnutím ministr vnitra
České republiky z podnětu rozkladu, který podala žalobkyně A.A., a v jejím zastoupení
žalobkyně L. S., proti rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky č. j. U -844/VL-14-02-
2000 ze dne 5. 9. 2001, rozhodl podle §29 a §30 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o azylu“), po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu §59 odst. 1 – 4 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), tak, že napadené rozhodnutí o neudělení azylu
žalobkyním a o neexistenci překážek vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu, potvrdil, a
rozklad zamítl. Krajský soud v Praze shledal rozhodnutí správního orgánu druhého stupně,
jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zákonným, a proto žalobu jako
nedůvodnou podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.
ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podaly žalobkyně obsáhlou kasační stížnost, a to z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem, a z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
t. j. pro vady řízení spočívající v tom, že byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem, jmenovitě ustanovení §32 odst. 1 správního řádu takovým
způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost přezkoumávaného rozhodnutí. Navrhovaly,
aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovaly, aby Nejvyšší správní soud přiznal
odkladný účinek kasační stížnosti.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost jejího
podání s odůvodněním, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu ve všech částech výroku,
tak i napadený rozsudek soudu, byly vydány v souladu s právními předpisy. Odkázal na obsah
správního spisu, zejména na vlastní podání a výpovědi žalobkyň (dále jen „stěžovatelek“),
učiněná ve správním řízení. Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl
a nepřiznal jí odkladný účinek.
Krajský soud v Praze předložil poté spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti stěžovatelek.
Dříve než Nejvyšší správní soud přistoupil k projednání kasační stížnosti, stěžovatelky
prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Tomáše Cabalky, přípisem ze dne 8. 4. 2005,
vzaly výslovně kasační stížnost podanou proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
2. 11. 2004, č. j. 46 Az 1051/2003 – 42, zpět. Podle obsahu přípisu dospěly stěžovatelky
k závěru, že se již nemíní domáhat cestou kasační stížnosti zrušení uvedeného rozsudku,
a proto po zralé úvaze berou kasační stížnost zpět. Za obě stěžovatelky je podání podepsáno
jejich právním zástupcem JUDr. Tomášem Cabalkou.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět. Toto ustanovení je ve smyslu §120 s. ř. s. třeba vztáhnout
i na řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že projev vůle stěžovatelek, jímž došlo
ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatelky míní ukončit
přezkumné řízení soudní, když výslovně uvádějí, že se již nemíní domáhat cestou kasační
stížnosti zrušení napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze. Podání je sepsáno
zplnomocněným zástupcem stěžovatelek JUDr. Tomášem Cabalkou, a jím je též podep sáno.
Nejvyšší správní soud proto v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s., za použití §120
téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
Za této procesní situace, kdy vzaly stěžovatelky svou kasační stížnost výslovně zpět
v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud
podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu