ECLI:CZ:NSS:2005:5.AFS.46.2004
sp. zn. 5 Afs 46/2004 - 47
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce Ing. V. V., proti žalovanému Finančnímu úřadu v Broumově, se sídlem
Opočenského 60, 550 01, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2003, č. j. 31 Ca 78/2003 - 27,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2003,
č. j. 31 Ca 78/2003 – 27 se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo zrušeno pro
nezákonnost jeho rozhodnutí ze dne 18. 4. 2003, č. j. 7257/03/244970/2866 zamítající
reklamaci proti platebnímu výměru na úrok za dobu posečkání splátek daně a současně byla
vyslovena nicotnost tohoto platebního výměru Finančního úřadu v Broumově ze dne
20. 5. 2002, č. 17274/02/244970/2866.
Platebním výměrem byl vyměřen úrok za dobu posečkání splátek daně
č. j. 17274/02/244970/2866 ze dne 20. 5. 2002 na částku 62 246 Kč. Krajský soud shledal
analogii s nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. IV. ÚS 772/02, a proto
považoval platební výměr za nulitní. Správce daně v platebním výměru uvedl pouze výši
úroku a skutečnost, že je vyměřen za dobu posečkání splátek daně. Samotný výpočet
s uvedením od kterého dne až do kdy bylo posečkáno včetně uvedení dílčího úroku je uveden
na druhé straně platebního výměru s označením jednacího čísla, s nadpisem „Výpočet úroku
pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání“ bez uvedení data a není opatřena
úředním razítkem ani podpisem oprávněné osoby. Analogii spatřoval v tom, že tyto údaje jsou
uvedeny až na druhé straně platebních výměrů, a to bez data, podpisu a úředního razítka.
Taková rozhodnutí jsou nicotná a nicotnost je soud povinen vyslovit i bez návrhu žalobce
a nemůže se již zabývat žalobními námitkami.
Stěžovatel v kasační stížnosti odkazující na ust. §103 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) poukázal na skutečnost, že se nejednalo o případ
řešený zmíněným nálezem Ústavního soudu (platební výměr na daňovou povinnost),
ale o platební výměry na úrok, který se předepíše podle §60 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále též daňový řád) za celou dobu
posečkání a o výši úroku se daňový dlužník vyrozumí. Dále uvedl, že řečený nález rozšířil
taxativně stanovené základní náležitosti nad rámec zákona o další údaje, které má rozhodnutí
obsahovat. V tom také spatřuje pochybení krajského soudu a navrhuje napadený rozsudek
zrušit.
Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil, když tuto si v úložní době nevyzvedl.
Krajský soud přitom doručoval v souladu s ust. §46 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
ve znění účinném ke dni doručování, tj. od 31. 5. do 15. 6. 2004, vycházeje z údajů
obsažených v plné moci, jak je založena na č. l. 4 soudního spisu. Ta byla omezena pouze
na řízení o žalobě, nikoli řízení o kasační stížnosti, tedy řízení o mimořádném opravném
prostředku. Krajský soud nepochybil, jestliže doručoval jen žalobci a na jím udanou adresu.
O důvodnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil v prvé řadě v mezích
jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Kasační stížností je namítáno nesprávné právní posouzení náležitostí platebních
výměrů na úrok z odložené částky.
Ze správního spisu vyplývá, že platební výměr ve výroku obsahuje předpis úroku
s uvedením konkrétní částky a odkaz, že výpočet penále je uveden na dalších stránkách
výměru. Tento výpočet je na rubu platebního výměru označeném jako strana 2 až 6 platebního
výměru s uvedením jeho čísla, daně, které se týká a přehledem úroků od kterého dne
až do doby, kdy bylo posečkáno včetně uvedení dílčího úroku.
Platební výměry byly vydány podle §60 odst. 6 daňového řádu. Podle tohoto
ustanovení za dobu posečkání daně nebo splátek daně zaplatí daňový dlužník úrok z odložené
částky ve výši 140% diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den
kalendářního čtvrtletí. Správce daně úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku
daňového dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního
výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 50 Kč. Kasační námitka o jiném charakteru
tohoto platebního výměru je jen zčásti opodstatněná. Platební výměr na daň je sdělením
rozhodnutí o stanovení základu daně a daně (§32 odst. 8 daňového řádu).
V případě, že správce daně nestanovil v rozhodnutí penalizaci a žadatel dodržel
podmínky v rozhodnutí uvedené, zaplatí za dobu posečkání daně nebo splátek daně úrok
z odložené částky. Po uhrazení posečkávané částky nebo po zaplacení poslední splátky
předepíše správce daně úrok na celou dobu posečkání a o výši tohoto úroku vyrozumí
daňového dlužníka platebním výměrem. Úrok se tak platí za dobu posečkanou, nikoliv
za dobu povolenou. Platební výměr na úrok z odložené částky tak musí obsahovat náležitosti
předpokládané ustanovením §32 odst. 2 daňového řádu; podle písm. d) to má být výrok
s uvedením právních předpisů podle nichž bylo rozhodnuto, částky peněžitého plnění a čísla
účtu, podle písm. g) podpis a otisk úředního razítka a podle písm. b) datum.
Krajský soud ovšem tvrdí, že předmětné platební výměry tyto náležitosti nesplňují,
neboť nejsou uvedeny přímo ve výroku, ale až na dalších stranách, které samy o sobě
nesplňují formální náležitosti rozhodnutí (datum, podpis, razítko). Otázkou tak zůstává, zda
za takového stavu lze platební výměry označit za nicotné. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud
v rozsudku ze dne 12. 7. 2004, č. j. 3 Afs 14/2004 - 53 (zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS
pod č. 377/2004) „pokud obsahuje výrok platebního výměru výslovný odkaz na list č. 2, který
je jeho součástí, pak údaje uvedené na listu č. 2 jsou součástí výroku platebního výměru.
Platební výměr není v důsledku takové úpravy neplatným rozhodnutím ve smyslu §32 odst. 7
daňového řádu.“ Stejně tak lze poukázat na další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 11. 2003, č. j. 2 Afs 12/2003 - 216 (zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS
pod č. 212/2004), podle něhož „chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat
jeho nicotnost pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý,
že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby tento správní akt
respektovali.“ V daných případech je situace taková, že platební výměry obsahují všechny
zákonné náležitosti včetně výpočtu úroku na dalších stránkách, na které je ovšem ve výroku
učiněn odkaz a které jsou označeny stejným číslem jednacím. Za takové situace není na újmu
platebního výměru skutečnost, že výpočet je uveden na další straně ani skutečnost, že na této
straně již nejsou opakovány další formální náležitosti rozhodnutí. Platební výměry
proto nelze označit za nicotné. Pokud tak krajský soud učinil, pochybil. Kasační námitka
nesprávného právního posouzení ve smyslu §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. proto byla shledána
důvodnou.
Dále je třeba připomenout, že krajský soud vůbec neuvedl, které ustanovení daňového
řádu mělo být porušeno, pouze odkázal na nález Ústavního soudu, posuzovaným případům
ne zcela odpovídající; ve vztahu ke zrušení rozhodnutí žalovaného pak neuvádí právní
argumentaci vůbec žádnou.
S ohledem na shora vyslovené Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu podle
§110 odst. 1 s. ř. s. zrušil, a to pro nezákonnost. Věc mu současně věc vrátil k dalšímu řízení,
v němž je podle odst. 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního
soudu.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle §110 odst. 2 s. ř. s.
krajský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 10. listopadu 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu