ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.372.2004
sp. zn. 5 Azs 372/2004 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
stěžovatele: D. T. L., zast. Mgr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi,
nám. Republiky 946, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti stěžovatele podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 7.
2004, č. j. 48 Az 125/2004 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou ke Krajskému soudu v Praze dne 30. 9. 2004 se stěžovatel
domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2004, č. j.
48 Az 125/2004-21. Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal
zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26.4. 2004, č. j. OAM -178/VL-1055/VL-18-P17-2004
o neudělení azylu.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně kasační stížnost, byl žalobci doručen postupem dle §46 o. s. ř.
(§42 odst. 5 s. ř. s. ). Stěžovateli bylo doručováno do místa, kde se zdržoval, jak plyne
z podané žaloby i z prohlášení stěžovatele na č. l. 27. Podle Čestného prohlášení
o ubytování ze dne 27. 9. 2004 stěžovatel bydlí na nové adrese ve Š. až od 27. 9. 2004
dosud.
Dle §106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout.
Dle §40 odst.1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek.
Dle §40 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Lhůtou se rozumí časový úsek,
vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty určené dle týdnů platí pro jejich počítání
následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle týdnů, je dán dnem, který následuje
po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty, určené dle týdnů, připadá na den,
jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty
nejblíže následující pracovní den.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst.1 s. ř. s. byl
den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Praze stěžovateli uložením
– tj. sobota 21. srpna 2004. Ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni doručení
je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu
§106 odst. 2 s. ř. s.
Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ust. §40 odst. 2, §106 odst. 2
s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním
shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, tedy sobotu 4.9.2004;
posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti bylo pondělí 6. 9. 2004. Kasační stížnost
byla však podána až dne 30. 9. 2004, po marném uplynutí lhůty stanovené zákonem, jejíž
zmeškání nelze prominout.
Podle §46 odst. 2 o. s. ř. (za použití §42 odst. 5 s. ř. s.) platí, že nebyl-li adresát
písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení
zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl.
Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty
za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
S ohledem na obsah stížních námitek je třeba připomenout, že obsahem doručenky je
deklarována též skutečnost, že adresát se zdržuje v místě doručení, a to v době doručení. Ten
fakt, že adresát nebyl zastižen, ačkoliv se na adrese doručení zdržuje, je předpokladem
náhradního doručení podle §46 odst. 2 o. s. ř. Právě tento základní předpoklad stěžovatel
nikterak nezpochybňuje.
Ve vztahu k výše uvedenému je třeba konstatovat, že obsahem doručenky založené
na č. l. 26 spisu je též údaj o tom, že dne 11. 8. 2004 byla doručovaná zásilka uložena
na poště.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost ze dne
29. 9. 2004 a podaná dne 30. 9. 2004, byla podána opožděně a jako takovou mu nezbylo, než
ji podle §46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §60 odst. 3 a §120
s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. 1. 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu