ECLI:CZ:NSS:2005:6.AS.1.2004
sp. zn. 6 As 1/2004 - 62
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobce: A.
N. B., a. s., zastoupen JUDr. Ivanem Osvaldem, ředitelem a. s., adresa pro doručování:
Vídeňská 136, Nová Bystřice, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát
v Pardubicích, se sídlem Čechovo nábřeží 1791, Pardubice, za účasti: 1) M. K., 2) J. K.,
bytem Pískovcova 734, Praha 9, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 31. 3. 2003,
č. j. 52 Ca 8/2003 - 12,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice , ze dne 31. 3. 2003,
č. j. 52 Ca 8/2003 - 12, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Katastrálnímu úřadu v Trutnově byl dne 26. 9. 2002 doručen návrh žalobce na opravu
chyby v katastrálním operátu. V návrhu bylo uvedeno, že bylo zjištěno, že zástavní právo
zřízené zástavní smlouvou pod č. j. V2 - 712/2000 ve prospěch žalobce není v části C
příslušného LV uvedeno. Z tohoto důvodu žalobce požádal o opravu chybného zápisu
- požadoval zápis zástavního práva tak, jak je uvedeno v zástavní smlouvě k domu č. p. 27
na stavební parcele č. 4/2 a pozemkové parcele č. 27/2 v katastrálním území T. O tomto
návrhu rozhodl Katastrální úřad v T. dne 5. 11. 2002 tak, že nesouhlas žalobce
s neprovedením opravy shledal neoprávněným s tím, že zápis zástavního práva pro žalobce
dle zástavní smlouvy ze dne 16. 2. 2000, č. j. V 712/2000, vklad 22. 2. 2000, pohledávka
ve výši 369 816 Kč, nebude nadále v katastru nemovitosti veden. Proti tomuto rozhodnutí
podal žalobce odvolání, o němž rozhodl Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích
dne 13. 1. 2003 pod č. j. O - 1/2/2003 tak, že odvolání se zamítá a rozhodnutí Katastrálního
úřadu v T. ze dne 6. 11. 2002 se potvrzuje.
Proti posledně uvedenému rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu
v Hradci Králové, pobočka Pardubice, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí správních orgánů
obou stupňů. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne
31. 3. 2003, č. j. 52 Ca 8/2003 - 12, byla žaloba odmítnuta a rozhodnuto, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud vyšel z toho, že žalobou bylo napadeno
rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, která nepatří do pravomocí krajského
soudu ve správním soudnictví, ale jedná se o řízení ve věci, o níž má jednat a rozhodnout soud
v občanském soudním řízení. Krajský soud proto postupoval podle §68 písm. b), §46 odst. 1
písm. d) a §46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a žalobu
odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) s odkazem
na ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a e) s. ř. s. kasační stížnost. V obsáhlé kasační stížnosti
vyšel z toho, že rozhodnutí o opravě chyby vydané podle §8 zákona č. 344/1992 Sb. nemá
hmotněprávní, ale pouze evidenční účinky. Toto rozhodnutí nezasahuje konečným způsobem
do sféry hmotněprávních oprávnění a povinností účastníků, a řeší pouze otázku, kdo bude
jako vlastník určitých nemovitostí v katastru nemovitosti evidován, resp. v jaké podobě budou
určité nemovitosti v katastru nemovitosti evidovány. Tato rozhodnutí jsou procesní povahy.
Spor o existenci určitého věcného práva, které se podle zákona č. 265/1992 Sb. zapisuje
do katastru nemovitostí, nemůže být podle stěžovatele řešen katastrálním úřadem,
resp. zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v odvolacím řízení prostřednictvím opravy
chyby v katastrálním operátu, ale rozhodnout o něm může pouze soud v nalézacím řízení.
Stěžovatel se proto domnívá, že rozhodnutí v řízení o opravě chyby podle §8 zákona
č. 344/1992 Sb. není rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci ve smyslu §68
písm. b) s. ř. s., nebyly proto dány zákonné předpoklady pro odmítnutí žaloby podle §46
odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského
soudu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalobce pouze uvedl, že akceptoval názor krajského
soudu.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu ve smyslu
§109 odst. 2, 3 s. ř. s. a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Otázkou, kterému soudu náleží rozhodnout o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
o opravě údajů v katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky (katastrální zákon), se zabýval zvláštní senát zřízený
podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Ve věci
č. j. Konf 62/2003 - 15 posuzoval spor o pravomoc mezi Obvodním soudem pro Prahu 8
a Městským osudem v Praze (soudem ve správním soudnictví) ve věci opravy údajů
v katastrálním operátu. Přitom vyšel z toho, že institut opravy chyb v katastrálním operátu
slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin; není
prostředkem k rozhodování o správnosti zápisu věcného práva k nemovitostem a opravou
chyb v katastrálním operátu se tak nemění právní vztahy k nemovitostem. Zeměměřickému
a katastrálnímu inspektorátu a ani katastrálnímu úřadu nepřísluší rozhodovat o vlastnickém
právu k nemovitostem: rozhodováním v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu se řeší
pouze otázka, kdo bude evidován jako vlastník určitých nemovitostí v katastru. Rozhodnutí
z takového řízení vzešlé tak nemá hmotněprávní, nýbrž jen evidenční účinky, a nezasahuje se
jim do soukromoprávních vztahů. Rozhodování o žalobách brojících proti rozhodnutí
o opravě chyb v katastrálním operátu není svěřeno obecným soudům rozhodujícím podle části
páté občanského soudního řádu, proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci přísluší
soudu ve správním soudnictví.
Nejvyšší správní soud je toho názoru, že závěry zvláštního senátu lze vztáhnout
i na předmětnou věc. Nutno proto vyjít z toho, že při podání žaloby proti rozhodnutí
správního orgánu o opravě údajů v katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb.
je věcně příslušný rozhodnout o ní soud ve správním soudnictví. Z tohoto důvodu bylo
napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení (§110
odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud je v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího správního
soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu