ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.113.2005
sp. zn. 6 Azs 113/2005 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
stěžovatele: A. H ., zastoupen JUDr. Vladimírem Gelbičem, advokátem, se sídlem
Jugoslávská 11, 120 00 Praha 2, a dalšího účastníka : Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti
stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2004, č. j. 24 Az 358/2004
- 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatel se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byla odmítnuta jeho žaloba směřující proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 5. 2004, č. j. OAM - 6682/VL - 11 - BE07 - 2003,
kterým bylo rozhodnuto, že účastník řízení nesplňuje důvody udělení azylu podle ustanovení
§12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
a že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvedl, že s usnesením Krajského soudu v Ostravě
nesouhlasí, neboť se domnívá, že vzhledem k důležitosti žaloby pro jeho další život, by měla
být tato řádně projednána a soud by měl učinit vše pro to, aby v jeho případu bylo rozhodnuto
v souladu se zákony České republiky a Listinou základních práv a svobod, a to bez ohledu
na skutečnost, že je cizinec. Domnívá se proto, že byly splněny důvody pro podání kasační
stížnosti podle §103 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Následně
podáním učiněným osobně u Krajského soudu v Ostravě požádal stěžovatel o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
V doplnění kasační stížnosti k výzvě Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2004,
č. j. 24 Az 358/2004 - 21, pak stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce, kterého
si sám zvolil, toliko uvedl, že usnesení krajského soudu napadá v souladu s §103 odst. 1
s. ř. s, s tím, že rozhodnutí o odmítnutí podání ze dne 2. 6. 2004 z důvodu neodstranění vad
podání považuje za nezákonné. Opakovaně uvádí, že výzvu Krajského soudu v Ostravě
k odstranění vad podání ze dne 10. 8. 2004 nepřevzal, a proto jí nemohl vyhovět. Ze shora
uvedených důvodů stěžovatel navrhuje napadené rozhodnutí krajského soudu zrušit.
Krajský soud v Ostravě po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu ustanovení
§108 odst. 1 s. ř. s. a předložil kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle §103 odst. 1 písm. a) - e) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu
tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní
orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu,
nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním
orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou
vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit;
za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly
podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen,
popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení
řízení.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že podání ze dne 2. 6. 2004,
kterým se stěžovatel domáhal zrušení shora citovaného rozhodnutí správního orgánu,
postrádalo náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle §37 odst. 3 a §71
odst. 1 s. ř. s., neboť nebylo vlastnoručně podepsáno žalobcem. Soud proto v souladu s ust.
§37 odst. 5 věty prvé s. ř. s. vyzval žalobce usnesením č. j. 24 Az 358/2004 - 10 ze dne
10. 8. 2004, k odstranění vad podání, a to tak, že vlastnoručně podepíše dvě kopie žaloby,
jež byly přiloženy a zašle je ve stanovené lhůtě dvou týdnů zpět soudu. Současně byl žalobce
řádně poučen o tom, že nebude-li podání v této lhůtě doplněno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání odmítne.
Usnesení bylo stěžovateli doručováno na adresu uvedenou v žalobě: P. H., N. K. 5, H.
– D. S. Jak vyplývá z poštovní relace, tato písemnost byla na základě předchozí výzvy
uložena na poště dne 13. 8. 2004, a protože si ji adresát nevyzvedl, považuje se den
16. 8. 2004 za den doručení (bylo postupováno v souladu s ustanovením §46 odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, podle kterého nebyl-li adresát
písemnosti zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se
vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří
dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl.). Ve stanovené lhůtě, a ani později, stěžovatel na uvedenou výzvu
nereagoval. Krajský soud v Ostravě proto žalobu odmítl pro neodstranění vad žaloby podle
ust. §37 odst. 5 věty druhé s. ř. s.
Pokud stěžovatel s napadeným rozhodnutím nesouhlasil, musel v kasační stížnosti
namítat, že jeho žaloba měla potřebné náležitosti a že výzva soudu k odstranění vad podání
neměla své opodstatnění; stěžovatel měl tedy namítat nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí
návrhu ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Takto však stěžovatel nepostupoval a v kasační
stížnosti pouze napadl postup soudu při doručování výzvy k odstranění vad podání, kdy mu
předmětná byla písemnost doručována na adresu uvedenou v žalobě: P. H., N. K. 5, H. – D. S.
Jestliže tedy stěžovatel uvádí jiné důvody, než které pro tento případ připouští §103
odst. 1 s. ř. s., zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační stížnost
je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Kasační stížnost není ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. přípustná a Nejvyšší správní soud
ji proto jako nepřípustnou odmítl (§46 odst. 1 písm. d/ s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Za těchto okolností pozbylo na významu rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.),
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu