ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.290.2004
sp. zn. 6 Azs 290/2004 - 58
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
stěžovatele: O. B ., zastoupen Michalem Benčokem, advokátem, se sídlem Václavské
nám. 17, 110 00 Praha 1, a dalšího účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j.
OAM - 5998/VL - 07 - 17 - 2003 ze dne 28. 11. 2003, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2004, č. j. 59 Az 203/2003 - 35,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Ministerstvu vnitra se ne při znává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 28. 11. 2003, č. j.
OAM - 5998/VL - 07 - 17 - 2003, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Správní orgán uvedl, že v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že důvodem
žádosti o udělení azylu je snaha legalizovat pobyt na území České republiky, ekonomické
potíže ve vlasti, přání umožnit vlastním dětem lepší možnosti vzdělání.
Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podal žalobce v zákonné lhůtě žalobu, v níž uvedl,
že s rozhodnutím, které specifikoval, nesouhlasí. V doplnění žaloby k výzvě soudu v podání
ze dne 12. 2. 2004 žalobce namítl, že žalovaný nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci
a důkazy, které si správní orgán opatřil, byly neúplné, čímž podle jeho názoru došlo
k porušení ust. §3 odst. 4, §32 odst. 1, §34 odst. 1, §46 a §47 odst. 3 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
O žalobě rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem č. j. 59 Az 203/2003 - 35 ze dne
28. 4. 2004 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl,
že žalobcem uplatněné důvody nelze podřadit pod žádný zákonný důvod, pro který lze azyl
udělit a jeho žádost o udělení azylu je zjevně nedůvodná podle ust. §16 odst. 1 písm. g)
zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal žalobce (dále jen
„stěžovatel“) dne 6. 5. 2004 kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Rozsudek byl stěžovateli doručen dne
3. 5. 2004, kasační stížnost byla podána na poště k přepravě dne 6. 5. 2004 a doručena
Krajskému soudu v Ostravě dne 7. 5. 2004. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost
přípustná. Stěžovatel je zastoupen advokátem.
Z obsahu podání vyplývá, že jako důvody kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje
důvody uvedené v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel v kasační stížnosti z 6. 5. 2004 uvádí, že právní otázka
nebyla soudem správně posouzena a dále, stejně jako v žalobě, poukazuje na porušení
jednotlivých citovaných ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a to
bez příslušné konkretizace. V doplnění kasační stížnosti k výzvě Krajského soudu v Ostravě
ze dne 14. 5. 20o4, č. j. 59 Az 203/2003 – 43, pak stěžovatel výslovně uplatňuje důvody
kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Stěžovatel namítá, že v průběhu
správního řízení nebyl zjištěn úplně a správně přesný stav věci, důkazy, které si soud opatřil,
byly neúplné a zakládaly se fakticky jen na podkladech obsažených ve správním spisu. Situaci
na Ukrajině nelze podle mínění stěžovatele považovat za stabilizovanou a z toho důvodu soud
nemohl posoudit správně skutkové a právní otázky, které byly potřebné pro jeho rozhodnutí.
Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, což odůvodnil tím, že následky
rozhodnutí by pro něj znamenaly nenahraditelnou újmu.
Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožňuje se závěry Krajského soudu v Ostravě,
kasační stížnost považuje za nedůvodnou, stejně tak i návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel uplatnil stížnostní důvody
podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Podle §103 odst. 1 písm. a) lze kasační
stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní
otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá buď
v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní předpis,
popř. je sice aplikován správný právní předpis, ale tento je nesprávně vyložen. Podle §103
odst. 1 písm. b) lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom,
že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu
ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon
v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit
zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené
rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje
i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Skutková podstata
je se spisy v rozporu, pokud skutkový materiál, jinak dostačující k učinění správného
skutkového závěru, ve spise obsažený, vede k jiným skutkovým závěrům, než jaký učinil
rozhodující orgán. Skutková podstata nemá oporu ve spisech, chybí-li ve spisech skutkový
materiál pro skutkový závěr učiněný rozhodujícím orgánem, přičemž tento materiál je
nedostačující k učinění správného skutkového závěru.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán i Krajský soud
v Ostravě postupovaly správně, když důvody uplatňované stěžovatelem neshledaly jako
důvody k udělení azylu a podle toho rozhodly.
Ostatně stěžovatelem uváděné ekonomické potíže v zemi původu nejsou důvodem,
který je podřaditelný pod ustanovení zákona o azylu, neboť uváděné problémy nebyly
zapříčiněny důvody pro azylové řízení významnými, tedy jeho rasou, národností,
náboženstvím, příslušností k určité sociální skupině, či zastávanými politickými názory, a
tedy nejsou důvodem pro udělení azylu.
Podle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu se žádost o udělení azylu zamítne jako
zjevně bezdůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být
vystaven pronásledování z důvodů uvedených v §12.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se Krajský soud v Ostravě napadeným
rozsudkem nedopustil nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
v předcházejícím řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Krajský soud nepochybil,
jestliže považoval rozhodnutí žalovaného za zákonné a neshledal na něm vady řízení
ve smyslu §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Za této situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně
po jejím obdržení a nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu
nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení
(§60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné
mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra
se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu