ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.531.2004
sp. zn. 6 Azs 531/2004 - 38
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyň: a) S. M ., b) nezl. M. M ., zastoupena zákonnou zástupkyní ad a),
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti
žalobkyň proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 Az 19/2004 - 20 ze dne 1. 11. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) napadají kasační stížností usnesení Městského
soudu v Praze č. j. 9 Az 19/2004 - 20 ze dne 1. 11. 2004, kterým byl zamítnut jejich návrh
na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2004,
č. j. OAM - 2401/VL - 11 - P08 - 2002.
Stěžovatelky se domáhaly zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým jim nebyl udělen
azyl. V průběhu řízení před Městským soudem v Praze stěžovatelky požádaly, aby jim byl
soudem pro toto řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Městský soud v Praze návrh zamítl
z toho důvodu, že stěžovatelky nereagovaly na výzvu, aby soudu doložily své majetkové
poměry; stěžovatelky tedy dle soudu nedoložily, že nemají dostatečné prostředky.
Stěžovatelky v kasační stížnosti namítají, že na výzvu soudu reagovaly. Tiskopis
vyplnily a zaslaly jej zpět Městskému soudu v Praze, avšak nedoporučeně. O odeslání nemají
doklad. Stěžovatelky mají za to, že zásilka nebyla doručena vinou pošty. Vyplněný tiskopis
stěžovatelky přiložily nyní ke kasační stížnosti a navrhují, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadené usnesení Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zároveň
stěžovatelky požádaly o přiznání odkladného účinku jimi podané kasační stížnosti.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že poté, kdy stěžovatelky
požádaly o ustanovení zástupce (stalo se tak v replice k vyjádření žalovaného ze dne
13. 7. 2004), vyzval je Městský soud v Praze výzvou č. j. 9 Az 19/2004 - 18 ze dne 9. 9. 2004,
aby soudu doložily své majetkové poměry, a zaslal jim za tímto účelem k vyplnění formulář
potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Výzvu převzala stěžovatelka a)
do vlastních rukou dne 16. 9. 2004. Výzva zůstala bez reakce.
Stěžovatelky byly účastníky řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“),
a kasační stížnost je tak podána osobami oprávněnými. Kasační stížnost byla podána včas
(§106 odst. 2 s. ř. s.). Z obsahu kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dovodil,
že stěžovatelky míří na nezákonnost napadeného usnesení, neboť pro jeho vydání,
tj. pro zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce, nebyly splněny důvody. Jde tak o kasační
důvod podávaný z §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Kasační stížnost tak Nejvyšší správní soud
považuje za přípustnou.
Nejvyšší správní soud tedy napadené usnesení přezkoumal v rozsahu kasační stížnosti
a v mezích řádně uplatněného kasačního důvodu (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 7 věty první s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků jsou podávány z §36 odst. 3 s. ř. s. a váží se na doložení skutečnosti,
že účastník nemá dostatečné prostředky. Pokud stěžovatelky podaly návrh na ustanovení
zástupce, byly vyzvány k vyplnění a zaslání formuláře ohledně svých majetkových poměrů,
avšak ve lhůtě na něj nereagovaly, potom předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
nesplnily. Tvrdí-li stěžovatelky v kasační stížnosti, že vyplněný formulář vyplnily a odeslaly,
pak soudu nenabízí důkaz, jenž by soud mohl k prokázání jejich tvrzení provést. Rozhodl-li
za této situace Městský soud v Praze o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce, aplikoval
správný právní předpis a správnou právní normu, přitom ani v jejím výkladu neshledává
Nejvyšší správní soud jakéhokoli pochybení. K formuláři, který stěžovatelky předložily
až nyní v příloze kasační stížnosti, přitom nemohl Nejvyšší správní soud podle §109 odst. 4
s. ř. s. přihlédnout.
Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako
nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. Za této procesní situace se již samostatně
nezabýval návrhem stěžovatelek na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1 a 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatelky neměly ve věci úspěch, proto jim
právo na náhradu nákladů nenáleží. To by náleželo žalovanému. Protože však žalovaný žádné
náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady, jež by mu vznikly
a jež by překročily náklady jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak,
že žalovanému, přestože měl ve věci plný úspěch, se náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. srpna 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu