ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.89.2005
sp. zn. 6 Azs 89/2005 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: S. R., zastoupen Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem, se sídlem Praha 7,
Jana Zajíce 36, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
č. j. 36 Az 81/2004 - 17 ze dne 24. 9. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 1. 11. 2004 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti
usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 36 Az 81/2004 - 17 ze dne 24. 9. 2004. To Nejvyšší
správní soud dovozuje z obsahu kasační stížnosti, byť stěžovatel opakovaně výslovně uvádí,
že napadá „rozsudek“ téhož soudu, jímž měla být stěžovatelova žaloba „zamítnuta“. Jde však
dle Nejvyššího správního soudu o zřejmou chybu v psaní způsobenou použitím předem
připraveného vzoru, pro podání kasační stížnosti i v jiných případech používaného, aniž byla
k výzvě Krajského soudu v Brně po podání kasační stížnosti opravena.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že krajský soud posoudil stěžovatelovu věc
v rozporu s platným právním řádem a že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů
v řízení o udělení azylu.
Stěžovatel po podání shora uvedené kasační stížnosti a poté, kdy Nejvyšší správní
soud rozhodl o jiné stěžovatelově kasační stížnosti, jež směřovala proti usnesení Krajského
soudu v Brně č. j. 36 Az 81/2004 - 28 ze dne 9. 12. 2004 o neustanovení zástupce pro řízení
o shora uvedené kasační stížnosti, založil do soudního spisu týkajícího se této právní věci
procesní plnou moc udělenou advokátovi Mgr. Andreji Perepečenovi.
Nejvyšší správní soud nejprve mimo jiné zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení
o kasační stížnosti a zda ji tedy lze projednat a meritorně o ní rozhodnout.
Náležitosti kasační stížnosti jsou podávány z §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Kromě obecných
náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo
doručeno. Pokud tyto náležitosti kasační stížnost nemá, musí být podle §106 odst. 3 s. ř. s.
doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, jímž je stěžovatel k odstranění vad
vyzván. Pokud se stěžovatel v kasační stížnosti omezil toliko na tvrzení, podle něhož krajský
soud posoudil stěžovatelovu věc v rozporu s platným právním řádem a že shledává vážná
pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu, pak jeho podání zákonné
náležitosti neobsahovalo. Formální odkaz na §103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. na tomto
závěru nemůže ničeho změnit; odkaz na §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. je zcela
nepřípadný, neboť krajský soud odmítal žalobu, aniž by se jí věcně zabýval, přitom stěžovatel
neuvedl žádné skutečnosti, jimiž by při odmítnutí jeho žaloby na některý z těchto kasačních
důvodů skutečně mířil, nadto nelze z obsahu kasační stížnosti dovodit ani tvrzení kasačního
důvodu podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., neboť stěžovatel tvrdil, že jeho věc byla
„posouzena v rozporu s platným právním řádem“, přitom takové jeho tvrzení by přicházelo
v úvahu tehdy, pokud by stěžovatel napadal skutečnost, že jeho žaloba byla nezákonně
odmítnuta (a že tedy nebyla věcně posouzena, ač měla).
Z obsahu kasační stížnosti tedy nevyplývaly kasační důvody, pro které je kasační
stížnost podávána. Krajský soud v Brně v rámci postupu podle §108 odst. 1 s. ř. s. usnesením
č. j. 36 Az 81/2004 - 56 ze dne 25. 8. 2005 stěžovatele mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě
jednoho měsíce doplnil kasační stížnost uvedením konkrétních právních a skutkových
důvodů, na nichž kasační stížnost zakládá. Stěžovatel byl zároveň poučen o důsledcích
marného uplynutí stanovené lhůty. Toto usnesení bylo stěžovatelovu zástupci doručeno dne
1. 9. 2005. Stěžovatel na tuto výzvu ve lhůtě ani po jejím uplynutí nereagoval. Kasační
stížnost tedy doplněna nebyla.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud je při rozhodování o kasační stížnosti
zásadně vázán uplatněnými důvody (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.), brání tyto chybějící náležitosti
pokračování v řízení.
Neodstranění vad podání tedy brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítl.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. listopadu 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu