Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2005, sp. zn. 7 A 10/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2005:7.A.10.2002

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2005:7.A.10.2002
sp. zn. 7 A 10/2002-41 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci žalobce O. s., o. p. s., zastoupeného JUDr. Janem Pavlokem, advokátem se sídlem Na Příkopě 391/7, Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 11. 2001, č. j. OTSV 315/2001- ODV, o poskytnutí informací, takto: I. Řízení se z a s t a v u j e. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 522 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Pavloka ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobce požádal dopisem ze dne 15. 10. 2001 Vrchní soud v Praze o poskytnutí těch rozhodnutí tohoto soudu z roku 2001, které se týkaly zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a jimiž bylo současně řízení skončeno. Žádost byla vrchnímu soudu doručena 18. 10. 2001. Vrchní soud v Praze rozhodnutím ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. Si 22/2001, žádosti s poukazem na §8 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a §158 odst. 2 a §168 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl. Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o odvolání dne 21. 11. 2001, č. j. OTSV 315/2001- ODV, tak, že podle §59 odst. 2 správního řádu rozhodnutí vrchního soudu zrušilo a podle §2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádosti nevyhovělo. Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti napadl žalobce žalobou u Vrchního soudu v Praze, v níž se domáhal zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a přiznání náhrady nákladů řízení. Protože věc Vrchní soud v Praze neskončil do 31. 12. 2002, postoupil ji dle ustanovení §132 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jens. ř. s.“), Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního – tedy v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu. Zde byla věc přidělena soudci zpravodaji JUDr. Antonínu Koukalovi. Tento soudce se své funkce vzdal a jeho věci převzal jako soudce zpravodaj člen prvního senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa; ten však v projednávané věci oznámil svoji podjatost, a proto na jeho místo nastoupila JUDr. Eliška Cihlářová. Dne 25. 4. 2005 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen přípis ze dne 21. 4. 2005, v němž žalobce soudu sděluje, že bere žalobu zpět. Důvodem zpětvzetí je skutečnost, že Nejvyšší správní soud, který po Vrchním soudu v Praze převzal dosud neskončené věci, poskytl žalobci informace týkající se správních žalob podaných v souvislosti s aplikací zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to včetně těch, které dříve projednával Vrchní soud v Praze. Vzhledem k tomu, že žalobce bere žalobu zpět z toho důvodu, že mu byly poskytnuty informace, jejichž poskytnutí mu bylo žalobou napadeným rozhodnutím odepřeno, domáhá se přiznání náhrady nákladů řízení včetně daně z přidané hodnoty. Podle §47 písm. a) s. ř. s. platí, že soud řízení usnesením zastaví, pokud navrhovatel vezme svůj návrh zpět. Nejvyšší správní soud proto v souladu s citovaným ustanovením na základě žalobcem učiněného zpětvzetí řízení zastavil. Náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle §60 odst. 3 s. ř. s., neboť žalobce vzal svou žalobu zpět z toho důvodu, že informace, jejichž poskytnutí se domáhal, mu byly po podání žaloby poskytnuty. Řízení ve věci bylo zahájeno 23. 1. 2002. Podle §133 s. ř. s. se stanoví odměna za zastupování advokátem v řízeních, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2003), podle dosavadních předpisů. Tímto předpisem je vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem. Ve věcech žalob a opravných prostředků proti rozhodnutím orgánů veřejné správy a správních orgánů činí sazba odměny 3 500 Kč (§11 citované vyhlášky). K tomu přísluší paušální částka jako náhrada výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 75 Kč za jeden úkon, (v daném případě 4 x 75 Kč tj. 300 Kč). Protože zástupcem žalobce je advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§57 odst. 2 s. ř. s.); částka daně, vypočtená dle §37 písm. a) a §47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, činí 4 522 Kč. Žalobci dále přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem jeho náklady činí 5 522 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. dubna 2005 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.04.2005
Číslo jednací:7 A 10/2002
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Otevřená společnost,o.p.s.
Ministerstvo spravednlosti
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2005:7.A.10.2002
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024