ECLI:CZ:NSS:2005:7.A.111.2002:70
sp. zn. 7 A 111/2002 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci žalobce K. P.,
zastoupeného Mgr. Karlem Půšem, advokátem se sídlem Sloupno 13, proti žalovanému
Ministerstvu průmyslu a obchodu, se sídlem v Praze 1, Na Františku 32, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2002, č. j. 24654/02/4110,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4500 Kč do 3 dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Mgr. Karla Půše, advokáta se sídlem
Sloupno 13.
Odůvodnění:
Žalobou včas podanou u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2002, č. j. 24654/02/4110, kterým bylo změněno
rozhodnutí Okresního živnostenského úřadu – Okresního úřadu Hradec Králové
ze dne 28. 3. 2002, zn. RZ2/2/2/02/Du, o uložení pokuty žalobci ve výši 5000 Kč, za porušení
§31 odst. 16 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v návaznosti na nedodržení
bodu 16. čl. VI zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění živnostenský zákon. Žalobce
současně navrhl i zrušení předmětného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
Protože věc nebyla skončena Vrchním soudem v Praze do 1. 1. 2003, kdy nabyl
účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), věc byla předložena
Nejvyššímu správnímu soudu s odkazem na ust. §132, větu druhou, s. ř. s., podle kterého věci
správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž
byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům, převezme a dokončí Nejvyšší správní
soud v řízení podle ustanovení části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s., tedy v řízení o
žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.
Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, č. j. 7 A 111/2002 - 39,
byla žaloba zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo zrušeno k ústavní stížnosti žalobce současně
s rozhodnutím žalovaného a s rozhodnutím Okresního živnostenského úřadu – Okresního
úřadu Hradec Králové nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 329/04.
Dle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes
výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
S ohledem na okolnost, že Ústavní soud svým nálezem specifikovaným výše zrušil
nejen rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale i předcházející rozhodnutí správních
orgánů, přešla rozhodovací pravomoc v předmětné věci zpět na správní orgány. Nejvyšší
správní soud je proto nucen žalobu žalobce dle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout,
neboť neexistuje napadené rozhodnutí správního orgánu, a tudíž nejsou splněny podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, takže v řízení nelze pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 8 s. ř. s., dle kterého jsou-li
pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci
alespoň částečný úspěch, právo na náhradu náklad ů řízení i v těch případech, kdy tento zákon
stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Vzhledem k okolnosti,
že žalobce měl s ohledem na nález Ústavního soudu ve věci úspěch, spatřuje v tomto Nejvyšší
správní soud důvody zvláštního zřetele hodné, a proto mu přiznal náhradu nákladů řízení před
Nejvyšším správním soudem, neboť byl nucen jeho žalobu odmítnout jen z toho důvodu,
že jeho rozhodnutí bylo zrušeno Ústavním soudem.
Žalobci proto přísluší náhrada nákladů řízení spočívajících v odměně za zastupování
dle ust. §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem
nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v obč anském soudním řízení a kterou
se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších
předpisů, ve výši 3500 Kč, a v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1000 Kč, takže celková
náhrada nákladů řízení činí 4500 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu