ECLI:CZ:NSS:2005:7.A.121.2001:88
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní
věci žalobkyně P. P., zast. Mgr. Ing. Ladislavou Jindřichovou, advokátkou se sídlem
v Klatovech, Kpt. Jaroše 110, PSČ: 339 01, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství,
Ústřední pozemkový úřad, Těšnov 17, Praha 1, PSČ: 117 05, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 17. 9. 2001, č. j. 19414/01-5010/Ži,
takto:
I. Žaloba se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze dne 19. 10. 2001 se žalobkyně domáhá
zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu shora
a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. Žalobkyně vytýká správnímu orgánu
I. stupně, že návrh jednoduché pozemkové úpravy v katastrálním území H. u A., který byl
schválen jeho rozhodnutím ze 7. 3. 2001, je v rozporu s dohodou o podmínkách bezúplatného
převodu jiných pozemků ve vlastnictví státu dle §11 odst. 1 zák. o půdě, která byla uzavřena
mezi žalobkyní a Pozemkovým fondem ČR a také s geometrickým plánem č. 432-627/97.
Tento rozpor se týká vydání jiné části pozemku parcely č. 590/8 v k. ú. H. u A. a nově zřízené
přiléhající komunikace. V této části rozhodnutí nebylo postupováno podle zákona a tato vada
nebyla odstraněna ani odvolacím orgánem. A namítá porušení §32, §3 odst. 2 a §33 odst. 2
zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), resp. §46 téhož procesního procesu.
Žalobkyně se vyjadřovala k jinak koncipovaným podkladům, a pokud rozhodnutí z nich
nevychází a je s nimi v rozporu, bylo jí tak upřeno základní procesní právo a negováno
postavení účastníka řízení podle zákona o pozemkových úpravách. Dále namítá porušení
§47 odst. 5 správního řádu, neboť v daném případě je ke jménu uvedené osoby připojen
pouze dodatek „ředitel“, aniž by bylo specifikováno jakého správního orgánu. Má tedy zato,
že nelze zjistit z rozhodnutí, zda je podepsáno a vydáno oprávněnou osobou a není zřejmé,
kdo by oprávněnou osobou měl být. Žádala také odložit vykonatelnost pravomocného
rozhodnutí Okresního úřadu v Chebu – okresního pozemkového úřadu ze dne 7. 3. 2001,
č. j. PÚ 574/01-202.
Žalovaný ve svém podání ze dne 4. 6. 2002 uvedl zejména, že pokud se týče žalobních
námitek, žalobkyně je vlastnicí pozemku č. 418/12 o výměře 998 m
2
uvedeného na LV č. 177
pro k. ú. H. u A., který byl zahrnut do obvodu pozemkové úpravy. Podle grafické části návrhu
pozemkové úpravy zůstane po pozemkové úpravě tento pozemek nezměněn. Žalobkyně
se domáhá vydání části pozemku 590/8 v témže k. ú. podle dohody o podmínkách
bezúplatného převodu pozemku ve vlastnictví státu č. j. 81/NP/96 z 9. 5. 1996 uzavřené
mezi ní a Pozemkovým fondem ČR jako správcem nemovitostí ve vlastnictví státu. Podle této
dohody a podle vyhotoveného geometrického plánu č. 432 – 627/9, o který se žaloba opírá,
měla žalobkyně obdržet jinou část pozemku č. 590/8, než jaká je vyčleněna v návrhu
pozemkové úpravy k převodu do jejího vlastnictví a dále nesouhlasí s vybudováním
přilehlé komunikace podél tohoto pozemku. K tomu uvádí, že převod pozemku do vlastnictví
oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle §17 odst. 3
zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
ve znění pozdějších předpisů je dvoustranný právní akt mezi oprávněnou osobou a správcem
nemovitosti ve vlastnictví státu, tedy Pozemkovým fondem ČR. Pozemkovou úpravou
se vlastnictví k pozemkům nemůže měnit, účastníkem řízení je ve vztahu k pozemkům
ve vlastnictví státu v řízení o pozemkových úpravách Pozemkový fond ČR,
pro kterého se pozemkovými úpravami pozemky uspořádávají tak, aby je bylo možné
následně převést oprávněným osobám. Státní pozemky musí zůstat po pozemkové úpravě
ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu ČR a teprve po provedení pozemkové
úpravy a zápisu do katastru nemovitostí může dojít k uzavření smlouvy o převodu pozemků
do vlastnictví oprávněných osob. Zpracovatel návrhu pozemkové úpravy je povinen
při jeho zpracování přihlížet k požadavkům vlastníků pozemku, tedy i požadavkům
Pozemkového fondu ČR. Podle sdělení Okresního pozemkového úřadu v Chebu Pozemkový
fond ČR požadoval v rámci pozemkové úpravy takové řešení, které by umožňovalo i přístup
pro další část původního pozemku č. 590/8, která zůstane i nadále ve vlastnictví státu,
proto byla v návrhu pozemkové úpravy vyčleněna část tohoto pozemku pro přístupovou
komunikaci. Sporná část původního pozemku č. 590/8 v odvolání proti rozhodnutí okresního
pozemkového úřadu označená jako LV 703, je pozemek č. 590/9 a je veden na LV 703
pro k. ú. H. u A.; vlastník M. Š., D. Ž., Ú. 62. Podle sdělení okresního pozemkového úřadu
nabyla tato vlastnice předmětný pozemek smlouvou č. 148/NP/96 o bezúplatném převodu
nemovitostí do vlastnictví oprávněných osob od pozemkového fondu před zahájením
správního řízení o pozemkových úpravách a s tímto pozemkem tato vlastnice již
do pozemkových úprav vstupovala, a pro okresní pozemkový úřad byla tedy účastníkem
řízení. Okresnímu pozemkovému úřadu ani Ministerstvu zemědělství - ÚPÚ nepřísluší
zkoumat, proč Pozemkový fond ČR vlastnictví k pozemku smlouvou převedl na tuto vlastnici,
když předtím uzavřel dohodou s jinou oprávněnou osobou, nepřísluší takovou smlouvu
zpochybňovat a tato věc nemůže být řešena v řízení o pozemkových úpravách. Pokud jde
o jméno a příjmení oprávněné osoby, která rozhodnutí podepsala, je tam uvedena funkce
„ředitel“, a podle názoru žalovaného je nepochybné, že se jedná o ředitele právě toho orgánu,
který rozhodnutí vydal a je uveden v záhlaví písemnosti na první stránce, t. j. ředitele
Ústředního pozemkového úřadu. V dalším poukazuje na podpisový řád Ministerstva
zemědělství, kde v bodě 3.5 je uvedeno, že se písemnosti zásadně podepisují vlastnoručně,
a to pod označením názvu útvaru, pracovního zařazení a jména zaměstnance oprávněného
písemnost podepisovat. Proto navrhuje podanou žalobu zamítnout.
V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle
§132 zák. č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (dále jen s. ř. s.) z Vrchního soudu
v Praze. Ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájená těmito soudy
Nejvyšší správní soud. Podle §130 s. ř. s. se neskončená řízení podle části páté o. s. ř.
účinného přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí podle ustanovení části třetí, hlavy
druhé, dílu prvního s. ř. s. Nejvyšší správní soud měl zato, že v daném případě jde o věc,
která má být rozhodována v občanském soudním řízení, neboť jde o věc povahy
soukromoprávní. Soud proto návrh odmítl usnesením ze dne 18. 2. 2003, č. j. 7 A 121/2001 –
26. Usnesením zvláštního senátu zřízeného podle zák. č. 131/2002, o rozhodování některých
kompetenčních sporů č. j. Konf 108/2004 – 21 ze dne 4. 2. 2005 bylo rozhodnuto tak,
že příslušný vydat rozhodnutí o žalobě v dané věci je soud ve správním soudnictví
a předchozí usnesení Nejvyššího správního soudu zrušil. Proto Nejvyšší správní soud
přezkoumal rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které mu předcházelo.
Z obsahu správního spisu přitom zjistil tyto rozhodující skutečnosti. Celý správní spis
tedy obsahuje listiny, které jsou řazeny pod čísly 1 až 104 a jejichž přehled je uveden v úvodu
a odpovídá obsahu tohoto spisu.
Na posuzovaný případ se uplatní zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech ve znění zák. č. 38/1993, 217/1997, 120/2000 Sb., tedy ve znění
k datu vydání napadeného rozhodnutí. Ustanovení §2 konstatuje, že pozemkovými úpravami
se uspořádávají vlastnická práva i k pozemkům s nimi související věcná břemena, pozemky
se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost
pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu
hospodaření, k ochraně a zúrodnění pozemkového fondu, zvelební krajiny a zvýšení její
ekologické stability. Další část pak popisuje řízení o pozemkových úpravách. Ty se provádějí
zpravidla formou komplexních pozemkových úprav, ale k ucelenému vytvoření právně
ucelených hospodářských jednotek se pozemkové úpravy provádějí formou jednoduchých
pozemkových úprav (§4).
Podle §14 zák. č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
(dále jen „ZPÚ“), se při řízení o pozemkových úpravách postupuje podle správního řádu,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
Podle §6 ZPÚ okresní pozemkový úřad může zahájit řízení o pozemkových úpravách
i bez podnětu účastníka, jinak jej zahájí na základě jeho podnětu, pokud shledá, že důvody,
naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav, jsou opodstatněné; v opačném případě
vyrozumí účastníka o důvodech, pro které řízení o pozemkových úpravách nezahájil. Zahájení
řízení o pozemkových úpravách oznámí okresní pozemkový úřad všem účastníkům řízení
veřejnou vyhláškou. Oznámení o zahájení pozemkových úprav se vyvěsí po dobu 15 dnů
na úřední desce okresního pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou
pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
Okresní pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na kterém seznámí účastníky s účelem
a cílem pozemkových úprav, určí obvod pozemkových úprav a formu pozemkových úprav.
Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád (§7).
Okresní pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav,
kterým mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění. Dotčené
orgány státní správy jsou povinny v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu
pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení
o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu. Podkladem pro návrh komplexních
pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických
informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav, a dalších polohopisných
prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem
a přesností podle zvláštního předpisu, nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově
určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení okresním pozemkovým úřadem
účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky
zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí
být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního předpisu.
Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků
podle jejich výměry a ceny. Tento soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném
obecním úřadě. Výpis ze soupisu nároků o pozemcích zahrnutých do obvodu pozemkových
úprav a jejich ceně zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu
nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené okresním pozemkovým úřadem;
k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajících ze zaměření obvodu pozemkových
úprav v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná okresní pozemkový úřad se sborem,
je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem, jde-li o námitky proti údajům z katastru
nemovitostí. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání
a vyřízení se nevztahuje správní řád. Okresní pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu
seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení zahájení
pozemkových úprav v katastru nemovitostí. Vlastníkům pozemků navrhne okresní
pozemkový úřad v návrhu k vyčlenění scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním
pozemkům výměrou, přiměřeně stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti
i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné optimalizaci organizace půdního fondu
v řešeném území ve smyslu §2. Pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry
vyčleňovaných pozemků stanoví zvláštní předpis. V průběhu pozemkových úprav okresní
pozemkový úřad v zájmu urychleného vytvoření a využití půdně ucelených hospodářských
jednotek přidělí vlastníkům pozemků do jejich zatímního bezúplatného užívání
scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv. Tyto pozemky zůstávají i nadále
předmětem pozemkových úprav. Zatímní užívání zanikne výměnou vlastnických práv
k předmětným pozemkům, nejpozději ukončením komplexních pozemkových úprav.
Přidělení pozemků do zatímního užívání odsouhlasí okresní pozemkový úřad s vlastníky
předmětných pozemků. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku s přidělením pozemku
do zatímního užívání dohodou, okresní pozemkový úřad o přidělení do zatímního užívání
rozhodne ve správním řízení. Změní-li se podmínky, za nichž byly pozemky do zatímního
užívání přiděleny rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, může tento úřad změnit
své rozhodnutí o přidělení pozemků do zatímního užívání v souladu s novou skutečností.
Obdobně může okresní pozemkový úřad změnit rozhodnutí o přidělení pozemků do časově
omezeného nájmu. Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat
navrhovaná opatření s vlastníky pozemků (§8).
Obsahem §9 je podrobný popis rozhodnutí o pozemkových úpravách. Okresní
pozemkový úřad vystaví zpracovaný návrh po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí; návrh
musí být vystaven též v obci. V této době mohou účastníci uplatnit své námitky a připomínky
u okresního pozemkového úřadu. Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh
dotčeným orgánům státní správy (§6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky)
podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.
Po uplynutí příslušných lhůt okresní pozemkový úřad nařídí závěrečné ústní jednání.
Podle čtvrtého odstavce okresní pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkové
úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou
úpravou. Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou
vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Schválený návrh je závazným podkladem pro
rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Rovněž
je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž
se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu
se nelze odvolat. Rozhodnutí okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou
a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným
zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu.
Soustavu pozemkových úřadů (§11) tvoří okresní pozemkové úřady, kterými jsou
samostatné referáty okresních úřadů a ústřední pozemkový úřad, kterým je ministerstvo.
Okresní pozemkový úřad m. j. rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje
jejich provádění, případně je sám provádí, zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení
geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštních předpisů, koordinuje
v součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na sídelní
struktury a územní plány, předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž
základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům, zabezpečuje trvalé uložení
a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav, soustřeďuje a poskytuje informační
údaje z oblasti pozemkových úprav, je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených
s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.
Ústřední pozemkový úřad (§13) m. j. zpracovává koncepci pozemkových úprav a řídí
jejich postup, řídí výkon státní správy na úseku pozemkových úprav, uděluje úřední oprávnění
o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle §8a odst. 2, po projednání
s Ministerstvem hospodářství České republiky zabezpečuje vazbu pozemkových úprav
s územně plánovací dokumentací velkých územních celků (území přesahující hranice okresu)
a konečně je i odvolacím orgánem proti rozhodnutím okresních pozemkových úřadů.
Vládní nařízení č. 4/2000 Sb. vypočítává v §3 odst. 2 podklady pro zpracování návrhu
pozemkových úprav, které tvoří soubor geodetických informací a soubor popisných informací
katastrálního operátu, popřípadě operáty bývalého pozemkového katastru a navazující operáty
přídělového a scelovacího řízení, v potřebném rozsahu a ve formě, v níž jsou vedeny nebo
uschovány katastrálním úřadem, přídělové listiny nebo rozhodnutí, popřípadě jiné doklady
podle zvláštních právních předpisů předložené pozemkovému úřadu nebo jím zjištěné pro
upřesnění nebo rekonstrukci přídělového řízení v pozemkových úpravách, listiny osvědčující
právní vztahy, které dosud nejsou obsahem katastru nemovitostí, mapy bonitovaných půdně
ekologických jednotek, schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace,
územně plánovací podklady a územní rozhodnutí, dostupné podklady, rozbory a informace
o stavu území a záměrech jeho využití (např. vodohospodářské, půdoochranné, dopravní,
územní systémy ekologické stability a hodnocení krajinného rázu) včetně využitelných částí
dříve zpracovaných projektů pozemkových úprav, vyhodnocení podrobných terénních
průzkumů, zaměřených zejména na ochranu půdy, vody, krajiny a přírody, aktualizovaný stav
údajů katastru nemovitostí předávaný katastrálním úřadem v průběhu pozemkových úprav
způsobem dohodnutým s pozemkovým úřadem a nové skutečnosti o právních vztazích
zjištěné v průběhu pozemkových úprav pozemkovým úřadem. Na základě vyhodnocení
podkladů pozemkový úřad stanoví cíle a hlavní zásady pozemkových úprav, s kterými
seznámí účastníky na úvodním jednání.
Z textu zákona, jímž se žalovaný v době vydání svého rozhodnutí řídil, je zřejmý
jednak postup, který měl být v procesu jednoduché pozemkové úpravy ze strany příslušných
orgánů použit, jednak rozdělení kompetencí mezi tyto správní orgány. Z uvedeného
především pro pozemkový úřad, resp. příslušný odvolací orgán nevyplývá vázanost dohodou
o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ve vlastnictví státu dle §11 odst. 2
zákona č. 229/1991 Sb., uzavřenou v období před zahájením řízení o pozemkových úpravách,
které je z tohoto pohledu zcela autonomní. Zákon o pozemkových úpravách samostatně
upravuje podmínky pro zahájení řízení a z obsahu správního spisu je patrné, že byly ze strany
žalovaného dodrženy. Řízení bylo zahájeno dne 29. 4. 1999 a v průběhu správního řízení bylo
povinností žalovaného postupovat podle části první zákona. Žádné tam uvedené ustanovení
mu nepřikazuje považovat za závaznou dohodu o podmínkách bezúplatného převodu
pozemků předtím sjednanou, ani nezakládá v tomto smyslu právní domněnku či fikci.
Na druhé straně je úřad povinen dostát závazkům, které pro něj v průběhu pozemkových
úprav vyplývají zejména z ust. §8 až §9a cit. zákona, m.j. navrhnout vlastníkům pozemků
v návrhu k vyčlenění scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům
výměrou a kvalitou a tento návrh i realizovat. Takovýto postup odpovídá principům
legitimního očekávání (srov. III. ÚS 495/02) i dobré správy. Přitom kompetenci, která právě
okresnímu pozemkovému úřadu toto právo a povinnosti zakládá, lze nalézt v ust. §12 cit.
zákona.
Pro posouzení správnosti postupu a zákonnosti rozhodnutí je významná ta okolnost,
že při zahájení správního řízení žalobkyně nebyla vlastníkem předmětného
pozemku p. č. 590/8. Ten naopak nabyla osoba odlišná od žalobkyně na základě smlouvy
ze dne 13. 6. 1996 č. 148/NP/96 o bezúplatném převodu nemovitostí do vlastnictví oprávněné
osoby od Pozemkového fondu ČR; vloženo do KN dne 18. 8. 1999. Skutečnost, že dříve
přislíbená a žalobkyní požadovaná část pozemku byla vydána jiné osobě, byla předmětem
námitek i v rámci odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu
v Chebu ze dne 7. 3. 2001, č. j. PÚ/574/01-202, č. zak. 112/008/01/99-202, které však bylo
zamítnuto Ústředním pozemkovým úřadem dne 17. 9. 2001 zn. 19414/01-5010/Ži. Za tohoto
skutkového stavu, který nebyl žalobkyní rozporován, žalovanému, resp. prvostupňovému
orgánu se vytýká porušení shora uváděných ustanovení správního řádu, avšak soud takovýto
pohled žalobkyně nesdílí. Žalobkyně především tvrdí, že byla seznamována s jinými
podklady, než na základě kterých bylo později rozhodnuto. Taková situace ale nenastala.
Soud pro tento účel odkazuje na obsah správního spisu, z něhož je zřejmé, které podklady
byly v průběhu celého správního řízení opatřeny a ze kterých tak bylo při rozhodování
vycházeno. Poukazuje-li proto žalobkyně na porušení ust. §9 zák. č. 284/1991 Sb., pokud se
námitek dotýká, činí tak neprávem, protože příslušný Okresní pozemkový úřad v Chebu splnil
svou povinnost, která mu z prvního odstavce vyplývá a zpracovaný návrh vystavil po dobu
15 dní k veřejnému nahlédnutí, aby bylo zachováno právo na uplatnění námitek. Návrh
vypracovaný společností G. Ch., v. o. s., pod č. zhotovitele 132/99, byl vystaven v souladu
s požadavkem §9 zákona odst. 1 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
v podobě zachycené na č. o. 49, a to na úřední desce Města Hranice (okres Cheb) v době od
15. do 30. 1. 2001, jakož i u Okresního úřadu Cheb ve stejném časovém úseku
(č. l. 50 správního spisu). Po té dne 1. 2. 2004 proběhlo na Městském úřadě v Hranicích u Aše
závěrečné jednání, na kterém žalobkyně v zastoupení vyjádřila s předloženým návrhem
nesouhlas; sama je vlastníkem zemědělské půdy v pozemkové úpravě ve výměře 0,02%
výměry v obvodu pozemkové úpravy. Nesouhlas se týkal nedostatečného zohlednění
historického majetku města Hranice u Aše s možnými následky právní nejistoty vlastníků
příslušných pozemků, aniž by tato připomínka byla jakkoli upřesněna; přitom zástupce města
vyjádřil s touto úvahou nesouhlas. Rozhodnutí Okresního úřadu v Chebu ze dne 7. 3. 2001
o schválení jednoduché pozemkové úpravy se opírá o souhlas 91,49 % vlastníků výměry půdy
dotčené pozemkovou úpravou. Teprve v rámci odvolání proti řečenému rozhodnutí Okresního
pozemkového úřadu v Chebu přichází žalobkyně s námitkou vztahující se k předmětné
parcele č. 590/8 v k. ú. H. u A., jak bylo popsáno úvodem. Za této situace nelze akceptovat
námitku porušení §9 odst. 1 cit. zákona, protože příslušný správní orgán poustupoval
po zahájení řízení v souladu s pokyny stanovenými v zákoně o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech, řádně návrh zveřejnil a umožnil proti němu podat námitky.
S ohledem na obsah žalobcových námitek se soud dalšími podrobnostmi v tomto
směru již nezabýval.
Podle §3 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) správní
orgány jsou povinny postupovat v řízení v úzké součinnosti s občany a organizacemi a dát jim
vždy příležitost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit, zejména se vyjádřit k podkladu
rozhodnutí, a uplatnit své návrhy. Občanům a organizacím musí správní orgány poskytovat
pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu. Podle čtvrtého
odstavce rozhodnutí správních orgánů musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci.
Řízení je třeba vést tak, aby posilovalo důvěru občanů ve správnost rozhodování, aby přijatá
rozhodnutí byla přesvědčivá a vedla občany a organizace k dobrovolnému plnění jejich
povinností.
Správní orgán je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem
si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Přitom není vázán jen návrhy účastníků řízení.
Podkladem pro rozhodnutí jsou zejména podání, návrhy a vyjádření účastníků řízení, důkazy,
čestná prohlášení, jakož i skutečnosti všeobecně známé nebo známé správnímu orgánu z jeho
úřední činnosti. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje správní orgán
(§32 odst. 1, 2 správní řád).
Podle §46 rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy,
musí být vydáno orgánem k tomu příslušným, vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci
a obsahovat předepsané náležitosti.
Pro důvody, jež byly podány výše, nelze akceptovat ani obecný poukaz na porušení
§46 správního řádu, protože rozhodnutí vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci, o čemž
svědčí řádně vedená dokumentace správního spisu. Nad rámec žalobních námitek soud
konstatuje, že neshledal ani jiné závažné porušení procesních pravidel, jimiž byl žalovaný
povinen se řídit; neshledal však ani taková porušení, k nimž přihlíží z úřední povinnosti
(§76 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.).
V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též orgán, který rozhodnutí vydal, datum
vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníků řízení. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním
razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Zvláštní právní
předpisy mohou stanovit další náležitosti rozhodnutí (§47 odst. 5 správní řád).
Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2001, zn. 19414/01-5010/Ži obsahuje v záhlaví
označení správního orgánu, tedy Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu,
na přední straně je uvedeno datum vydání, obsahuje jméno i příjmení odvolatelky – žalobkyně
– a v závěru seznam osob, jímž je doručováno. Poslední strana rozhodnutí obsahuje úřední
razítko Ministerstva zemědělství a také je uvedeno jméno, příjmení i funkce oprávněné osoby,
totiž „Ing. S. J., ředitel“. Rozhodnutí je pak vlastnoručně podepsáno. Podstata námitky
žalobkyně spočívá v tom, že není upřesněno, čeho je podepsaná osoba ředitelem. Tato
námitka je v podstatě spekulativní, protože z obsahu i samotné struktury dopisu je zřejmé,
že institucí, která o odvolání rozhodovala je právě Ústřední pozemkový úřad a osobou,
která za tento úřad jednala je její ředitel (to se připomíná i ve vyjádření žalovaného
a internetový portál www.mze.cz rovněž poskytuje informaci o osobě ředitele ÚPÚ).
Takový způsob označení funkcí vyplývá i z normy ČSN 016910, o úpravě písemností
psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory (bod 13.10 Podpis). Převedeno
do roviny právních úvah o chybějících náležitostech rozhodnutí soud konstatuje, že není-li
u jména podepsané osoby uvedena opětovně celá jeho funkce, nejde o porušení ustanovení
§47 v odstavci pátém, protože ten neobsahuje povinnost znovu uvádět vedle jména označení
úřadu, jehož vedoucí se podepisuje. Rozhodující z pohledu ochrany procesních práv účastníka
řízení je, že v důsledku toho nebyl zkrácen na svém právu podat další opravný prostředek,
který právní řád umožňuje, totiž žalobu k soudu. Proto soud neshledává nejen vážným,
nýbrž žádným porušením správního řádu ani jinou újmou na procesních právech,
jimiž žalobkyně disponuje, skutečnost, že podpis oprávněné osoby nebyl provázen označením
„ředitele Ústředního pozemkového úřadu“, nýbrž pouze slovem „ředitel“,
když záhlaví rozhodnutí obsahovalo řádné označení instituce, roz. Ústřední pozemkový úřad,
která je ze zákona /§13 písm. g) zák. č. 284/1991 Sb./ oprávněna rozhodovat o odvolání
proti rozhodnutím okresních pozemkových úřadů.
Stojí za připomenutí, že obdobně se k tomuto problému stavěl i Nejvyšší správní soud
Československé republiky, když uvedl (srov. Boh. A 3110/24, 564/24), že „pokud především
jde o formální vady, že rozhodnutí stěžovatelům doručené není opatřeno žádným razítkem ani
podpisem úřadu nebo úředníka, který je vydal, a není proto úředním rozhodnutím a veřejnou
listinou, neshledal Nejvyšší správní soud vady ty v daném případě podstatnými,
protože v záhlaví písemnosti stěžovatelům dle udání doručené a soudu se stížností předložené,
jest zřejmě vyznačeno, že listina pochází od ministra s plnou mocí pro správu Slovenska,
jest v ní uveden den vydání a číslo jednací, stěžovatelé sami napadají přes vytýkané vady
obsah listiny té jako rozhodnutí žalovaného úřad, neměli tedy pochybnosti o její pravé
podstatě a dosahu, nebyli ani jinak vadami vytýkanými zkráceni ve své obhajobě a není tu
proto důvodů k zakročení Nejvyššímu správnímu soudu podle §6 zákona o správním soudě.“.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud žalobu žalobkyně podle §78 odst. 7
s. ř. s. jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 s. ř. s. a vychází
ze skutečnosti, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a správnímu orgánu žádné náklady
nevznikly a ani je neúčtoval.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 16. června 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu