ECLI:CZ:NSS:2005:7.AFS.114.2004
sp. zn. 7 Afs 114/2004 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele W.– A. R. T., zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou se sídlem
v Českém Krumlově, Rooseveltova 37, za účasti Finančního ředitelství v Českých
Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova 3, v řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 6. 2004, č. j. 10 Ca
50/2002 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 30. 6. 2004, č. j. 10 Ca 50/2002 – 33, kterým byly zamítnuty
jeho žaloby proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne
19. 12. 2001, č. j. 9796/120/2001, č. j. 9795/120/2001 a č. j. 4871/120/2001, jimiž byla
zamítnuta odvolání stěžovatele proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu
ve Strakonicích ze dne 13. 3. 2001, č. j. 18348/01/105910/2541, č. j. 18347/01/105910/2541
a č. j. 18346/01/105910/2541, kterými mu byla doměřena daň z příjmů právnických osob
za zdaňovací období roku 1998 ve výši 235 550 Kč, roku 1997 ve výši 172 380 Kč a roku
1996 ve výši 269 490 Kč.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Podle ustanovení §102 věta první s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem
proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník
řízení nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Podle §33 odst. 2 s. ř. s. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost
mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
Ze správního spisu vyplývá, že stěžovatel užívá od roku 1995 název W.– R. T. K.
v AČR. Při ústním jednání u Finančního úřadu ve Strakonicích dne 25. 4. 2000 označil
předseda klubu B. S. tento název za správný s tím, že ke změně došlo koncem roku 1994
z důvodu požadavku Ministerstva školství a Automotoklubu ČR.
Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 8. 7. 2005 sdělilo, že subjekt pod názvem W.– R.
T. K. v AČR byl samostatně registrován a jde o organizační jednotku Autoklubu České
republiky se sídlem v Praze 1, Opletalova 29.
Podle sdělení Autoklubu České republiky ze dne 1. 8. 2005 získal stěžovatel
na základě §6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o sdružování občanů“) dne 4. 2. 1991 registrací v Československém autoklubu, jehož
právním nástupcem je Autoklub České republiky, právní subjektivitu. V roce 1995 byl název
klubu změněn z A. W. – A. R. T. na nový a stále platný W.– R. T. K. v AČR.
V registru ekonomických subjektů vedeným Českým statistickým úřadem
je v počítačově dostupné databázi organizační jednotka občanského sdružení Autoklub České
republiky vedena pod názvem „W.– R. T. K. v AČR“ (IČ 15816575) s datem vzniku
4. 2. 1991. Subjekt s názvem W. – A. R. T. v tomto registru evidován není.
Podle ust. §18 odst. 1 o. z. mají práva a povinnosti právnické osoby, jimiž jsou podle
odst. 2 písm. a) citovaného zákona sdružení fyzických nebo právnických osob. Sdružení
fyzických osob jako právnická osoba vzniká v souladu s ust. §6 odst. 1 zákona o sdružování
občanů registrací u ministerstva vnitra. Vznik sdružení, jeho název a sídlo oznámí
ministerstvo do 7 dnů po registraci Českému statistickému úřadu, který vede evidenci
sdružení.
K pojmovým (identifikačním) znakům právnické osoby, jimiž je tato
charakterizována, náleží ve smyslu ust. §19b o. z. název, který musí být určen při jejím
zřízení. V daném případě podal kasační stížnost subjekt pod názvem W.– A. R. T., který není
registrován ministerstvem vnitra a ani není veden v evidenci Českého statistického úřadu.
Takto označený subjekt není právnickou osobou způsobilou mít práva a povinnosti a nemůže
být tedy účastníkem řízení.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože nedostatek procesní subjektivity
je neodstranitelnou vadou řízení, takže v řízení nelze pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu