ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.133.2005
sp. zn. 7 Azs 133/2005 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele I. L.,
zastoupeného Michalem Benčokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 17,
za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2005, č. j. 59 Az 154/2004 – 21,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen
„správní orgán“), ze dne 3. 8. 2004, č. j. OAM-2473/VL-10-04-2004, byla zamítnuta žádost
stěžovatele o udělení azylu dle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
jako zjevně nedůvodná.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, která byla zamítnuta napadeným
rozhodnutím krajského soudu, protože soud dospěl k závěru, že důvody tvrzené stěžovatelem
nelze podřadit pod žádné ze skutečností, které by dle zákona o azylu odůvodňovaly udělení
azylu.
Podáním ze dne 8. 9. 2005, označeným jako „Zpětvzetí podání kasační stížnosti proti
pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. února 2005
č. j. 59 Az 154/2004“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 9. 9. 2005, vzal
stěžovatel svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí v plném rozsahu zpět.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), soud usnesením zastaví řízení, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu
toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle citovaného ustanovení
s. ř. s. řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel
podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení
navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem
k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatel vzal svoji kasační stížnost zpět
pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byl uspokojen, postupoval Nejvyšší
správní soud podle věty první citovaného ustanovení a náhradu nákladů řízení nepřiznal
žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu