ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.179.2005
sp. zn. 7 Azs 179/2005 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radana
Malíka a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
stěžovatelky T. B., zast. Mgr. Annou Zinglovou, advokátkou v Praze 9, Strážkovická 327, za
účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad
Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
10. 2. 2005, č. j. 30 Az 75/2004 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna soudem ustanovené advokátce Mgr. Anně Zinglové se nepřiznává .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 10. 2. 2005,
č. j. 30 Az 75/2004 - 23, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, ze dne 7. 4. 2004, č. j. OAM-667/VL-10-K01-2004, jímž
nebyl stěžovatelce, tehdy ještě jako nezletilé, udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1,
2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o azylu“),
a současně rozhodnuto tak, že se na tuto cizinku nevztahuje překážka vycestování podle
ustanovení §91 zákona o azylu.
Stěžovatelka ve včas podané kasační stížnosti ze dne 15. 3. 2005 pouze obecně
namítala, že krajský soud posoudil daný případ v rozporu s platným právním řádem
a že shledává vážná pochybení u všech dosavadních státních orgánů, které rozhodovaly o její
žádosti o udělení azylu. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený
rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, věc mu vrátil k dalšímu řízení a přiznal její
kasační stížnosti odkladný účinek.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2005,
č. j. 30 Az 75/2004 - 39, které nabylo právní moci dne 13. 7. 2005, byla stěžovatelce
ustanovena jako zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti advokátka Mgr. Anna Zinglová.
Se zřetelem k tomu, že kasační stížnost neobsahovala konkrétní skutkové a právní
důvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá, vrátil Nejvyšší správní soud spis
Krajskému soudu v Hradci Králové k postupu dle §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 8. 9. 2005,
č. j. 30 Az 75/2004 - 51, vyzval stěžovatelku, aby do 1 měsíce od doručení tohoto usnesení
uvedla v kasační stížnosti důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, jež musí být
obsahově popsány a podřazeny důvodům uvedeným v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s.
Současně v tomto usnesení poučil krajský soud stěžovatelku, že pokud nebude kasační
stížnost ve stanovené lhůtě v naznačeném směru doplněna, bude odmítnuta (§37 odst. 5,
§106 odst. 1 s. ř. s.).
Toto usnesení ze dne 8. 9. 2005, č. j. 30 Az 75/2004 - 51, bylo doručeno do vlastních
rukou advokátce Mgr. Anně Zinglové dne 13. 9. 2005, která však do dne vydání tohoto
usnesení kasační stížnost nedoplnila.
Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační
stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých
důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37
platí obdobně.
I v řízení o kasační stížnosti se kasační soud řídí přísnou dispoziční zásadou.
Je provedením této dispoziční zásady, jestliže ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. ukládá
stěžovateli povinnost označit rozsah napadení soudního rozhodnutí a uvést, z jakých důvodů
(skutkových a právních) toto soudní rozhodnutí napadá a považuje výroky tohoto rozhodnutí
za nezákonné. Rozsah napadení soudního rozhodnutí a uvedení skutkových a právních
důvodů pak znamená povinnost stěžovatele tvrdit, že soudní rozhodnutí nebo jeho část
odporuje konkrétnímu zákonu nebo jinému předpisu, který má charakter předpisu právního
a toto tvrzení také odůvodnit. Činnost kasačního soudu je pak ohraničena rámcem takto
vymezeným (rozsah napadení soudního rozhodnutí a skutkové a právní důvody nezákonnosti
tohoto rozhodnutí) a tento soud se musí omezit na zkoumání napadeného rozhodnutí
jen v tomto směru, nejde-li ovšem o vadu, k níž musí hledět z úřední povinnosti (§109 odst. 2
a 3 s. ř. s.). Nedostatek stěžovatelova tvrzení, že vydáním napadeného soudního rozhodnutí
byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, představuje vadu kasační stížnosti, která brání
jejímu věcnému vyřízení. I při nejmírnějších požadavcích proto musí být z kasační stížnosti
poznatelné, v kterých částech a po jakých stránkách má kasační soud napadené soudní
rozhodnutí zkoumat, přičemž kasační soud není povinen ani oprávněn sám vyhledávat možné
nezákonnosti soudního rozhodnutí. Nepostačí proto, vytýká-li kasační stížnost obecně,
že zákon byl porušen a nebo to, že řízení bylo vadné, aniž by poukazovala na konkrétní
skutečnosti, z nichž je takové tvrzení dovozováno.
Kasační stížnost stěžovatelky neodpovídá uvedeným zákonným požadavkům.
V kasační stížnosti, v níž stěžovatelka toliko namítá, že „krajský soud posoudil daný
případ v rozporu s platným právním řádem a že shledává vážná pochybení u všech
dosavadních státních orgánů, které rozhodovaly o její žádosti o udělení azylu“, nejsou
obsaženy skutkové a právní důvody nezákonnosti rozsudku krajského soudu a chybí v ní tudíž
tvrzení konkrétních důvodů, pro něž je tento rozsudek napadán. Tato vada ovšem brání
věcnému projednání kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem, protože z ní není zřejmé,
po jakých stránkách má kasační soud napadený rozsudek přezkoumat.
Jelikož stěžovatelka byla vyzvána k odstranění vad kasační stížnosti usnesením
krajského soudu a současně byla upozorněna na možnost odmítnutí tohoto mimořádného
opravného prostředku, pokud nebudou vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Nejvyšší správní
soud podanou kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
10. 2. 2005, č. j. 30 Az 75/2004 - 23, usnesením odmítl, protože k odstranění vad kasační
stížnosti vůbec nedošlo a nadále obsahuje takové vady, jež brání pokračování v řízení (§37
odst. 5 s. ř. s. za použití ustanovení §120 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. za použití
ustanovení §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byl-li návrh odmítnut.
Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu ustanovené advokátce Mgr. Anně Zinglové.
Je tomu tak proto, že tato advokátka neprovedla žádný úkon právní služby a nedoložila
kasačnímu soudu ani první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení
dle ustanovení §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou žádné opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu