ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.206.2005
sp. zn. 7 Azs 206/2005 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele D. T. T., zastoupeného Mgr. Matúšem Bónou, advokátem se sídlem v Brně,
Novobranská 14, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2003,
č. j. 15 Az 254/2003 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 7. 7. 2005
se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku tohoto soudu ze dne 19. 11. 2003,
č. j. 15 Az 254/2003 – 10, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 20. 6. 2002, č. j. OAM-2727/AŘ-2001,
kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně
ze dne 24. 8. 2001, č. j. OAM-2315-CU-02-C10-2001, jímž nebyl stěžovateli udělen azyl
pro nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
ve znění pozdějších předpisů a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vyhoštění ve smyslu §91 citovaného zákona.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Proti předmětnému rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost
již dne 24. 2. 2004 a Nejvyšší správní soud o ní rozhodl rozsudkem ze dne 23. 9. 2004,
č. j. 7 Azs 152/2004 - 31, kterým kasační stížnost zamítl. Rozsudek nabyl právní moci
dne 16. 11. 2004.
Překážka rei iudicatae, tj. překážka věci pravomocně rozhodnuté, brání tomu,
aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Náleží mezi
tzv. negativní procesní podmínky, ke kterým soud přihlíží kdykoli za řízení,
a je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení. V případě jejího zjištění soud v řízení
podle s. ř. s. návrh vždy odmítne.
V důsledku toho, že o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 19. 11. 2003, č. j. 15 Az 254/2003 – 10, bylo již pravomocně rozhodnuto,
Nejvyšší správní soud podle ust. §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. §120 s. ř. s. kasační
stížnost odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu