ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.273.2005
sp. zn. 7 Azs 273/2005 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky T. A.,
za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 10. 10. 2005, č. j. 36 Az 68/2005 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného
usnesení, kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 20. 4. 2005, č. j. OAM-555/VL-10-ZA05-2005, jímž
nebyl stěžovatelce dle ust. §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na stěžovatelku
nevztahuje překážka vycestování dle ust. §91 zákona o azylu.
Z předloženého soudního spisu vyplývá, že shora označené usnesení krajského soudu
bylo z důvodu, že stěžovatelka nebyla na jí uvedené adrese zastižena, uloženo
dne 25. 10. 2005 u držitele poštovní licence (na poště). Při pokusu o doručení byla
stěžovatelka v souladu s ust. §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v návaznosti na ust. §50 odst. 4 písm. c)
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměna
o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučena, že nevyzvedne-li si zásilku
do 10 dní od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl. Za den doručení je tedy považován pátek 4. 11. 2005.
Podle ust. §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Dle ust. §40 odst. 2 citovaného zákona lhůta určená podle týdnů,
měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního
dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 uvedeného ustanovení připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Vzhledem k okolnosti, že dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty, byl pátek
4. 11. 2005 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro včasné podání kasační
stížnosti byl tedy opět pátek, a to 18. 11. 2005. Městský soud v Praze, u kterého byla kasační
stížnost stěžovatelkou podána, však podal předmětnou kasační stížnost adresovanou
Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jako věcně a místně
příslušnému soudu, k poštovní přepravě až dne 22. 11. 2005.
Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh byl podán opožděně.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. a §120 s. ř. s. předmětnou kasační stížnost odmítl, neboť lhůta pro její podání byla
zmeškána.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu