ECLI:CZ:NSS:2005:8.AZS.169.2005
sp. zn. 8 Azs 169/2005 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyň:
a) nezl. E. O., b) nezl. A. O., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň
proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2005, čj. 47 Az 864/2003 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností doručenou Krajskému soudu v Praze osobně dne
26. 9. 2005 se žalobkyně jako stěžovatelky domáhají zrušení shora označeného rozsudku
krajského soudu, kterým byly zamítnuty jejich žaloby proti rozhodnutím Ministerstva
vnitra ze dne 28. 7. 2003, čj. OAM-5204/VL-01-C08-2002 a ze dne 29. 7. 2003,
čj. OAM-5203/VL-01-C08-2002. Těmito (posledně uvedenými) rozhodnutími
nebyl stěžovatelkám udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů a zároveň
bylo vysloveno, že se na ně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení
§91 téhož zákona. Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně
nenaplnily žádnou ze zákonných podmínek pro udělení azylu.
Ze spisu vyplynulo, že uvedený rozsudek krajského soudu byl stěžovatelkám
doručován v souladu s ustanovením §46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád (dále jen „o. s. ř.“), §42 odst. 5 s. ř. s. dne 3 0. 8. 2005, a to na adresu K., K. Č. 249,
kde byly stěžovatelky hlášeny k pobytu a kde se také zdržovaly. Vzhledem k tomu, že
nebyly v době doručování zastiženy, písemnost byla uložena na poště a stěžovatelky byly
vhodným způsobem vyzvány, aby si ji vyzvedly (§46 odst. 3 a §50c odst. 1 o. s. ř.,
§42 odst. 5 s. ř. s.). Podle §50c odst. 4 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s. nebude-li uložená
písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do
vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i
když se adresát o uložení nedozvěděl. Označená písemnost byla uložena na poště v úterý
30. 8. 2005 a poslední den lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na pátek 9. 9. 2005,
který se považuje za den doručení.
Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle ustanovení
§40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení
je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané
podle týdnů byl den doručení, tedy pátek 9. 9. 2005. Poslední den lhůty připadá na pátek
23. 9. 2005, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost
doručená Krajskému soudu v Praze osobně až dne 26. 9. 2005, tedy byla podána
opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle
§46 odst. 1 písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. listopadu 2005
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu