ECLI:CZ:NSS:2005:8.AZS.82.2005
sp. zn. 8 Azs 82/2005 - 73
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce L. L.,
zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou v Praze 1, Žitná 45, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2003, čj. OAM-890/VL-11-P21-2001,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004,
čj. 8 Az 211/2003-46,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004, čj. 8 Az 211/2003 - 46,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 9. 2003, čj. OAM-890/VL-11-P21-2001, nebyl
žalobci udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o
změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o azylu“). Žalovaný současně rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona.
Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze. Namítal mj., že
napadené rozhodnutí nesplňuje formální náležitosti, neboť není podepsáno osobou
oprávněnou k jednání za žalovaného. Městský soud v Praze žalobu rozsudkem ze dne
16. 11. 2004, čj. 8 Az 211/2003-46, zamítl. Své rozhodnutí ve vztahu k citované žalobní
námitce odůvodnil tím, že písemné vyhotovení rozhodnutí obsahuje uvedení jména,
příjmení a funkce pověřené osoby, přičemž v tomto písemném vyhotovení je namísto
vlastnoručního podpisu uvedena zkratka v. r., která znamená, že originál rozhodnutí byl
opatřen podpisem takové osoby; přitom správní spis právě takový originál obsahuje.
Rozsudek Městského soudu v Praze žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl včasnou
kasační stížností; tvrdil, že městský soud i žalovaný nesprávně posoudili právní otázku
[§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], zda je na jeho případ možno vztáhnout ustanovení §12,
§13 odst. 1 a 2 a §14 zákona o azylu a dále ustanovení §91 zákona o azylu, a že řízení
před žalovaným bylo zatíženo vadami, pro něž měl městský soud rozhodnutí žalovaného
zrušit [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Své tvrzení mj. odůvodnil tím, že v zemi původu byl
pronásledován a dosud má obavy z pronásledování; byl vystaven psychickému nátlaku a
bylo mu vyhrožováno fyzickou likvidací a vykonstruovaným obviněním z ilegální činnosti
ze strany státu, resp. jím kontrolovaných jedinců; měl problémy se svým nadřízeným; dále
konstatoval, že v Moldavsku nejsou respektována lidská práva. V samostatném podání z
4. 1. 2005 stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Žalovaný ve svém vyjádření popřel oprávněnost podané kasační stížnosti, neboť se
domnívá, že jeho rozhodnutí i rozsudek soudu byly vydány v souladu se právními
předpisy. Dále odkázal na správní spis, zejména na podání a výpovědi stěžovatele učiněné
ve správním řízení a na vydané rozhodnutí. Proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti a
nepřiznání odkladného účinku pro nedůvodnost.
Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o žádosti o odkladný
účinek kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že o ní není třeba rozhodovat tam, kde je o
kasační stížnosti rozhodováno přednostně a kde je žadatel chráněn před důsledky
rozsudku krajského soudu režimem pobytu za účelem strpění podle §78b odst. 1, 2
zákona o azylu (cizinec má nárok na udělení víza za účelem strpění pobytu mj., pokud
žádost doloží dokladem o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti
rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku; takové
vízum opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na
žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i
opakovaně). Ze zákona platnost uvedeného víza zaniká právní mocí rozhodnutí o kasační
stížnosti. Pozitivní rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek by tedy nemělo z hlediska
ochrany stěžovatele žádný význam, negativní by před rozhodnutím o kasační stížnosti
bránilo řádnému soudnímu řízení. Při rozhodnutí o kasační stížnosti pak je rozhodnutí o
odkladném účinku nadbytečné, neboť obecně může přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti přinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stížnosti.
Nejvyšší správní soud pak na základě kasační stížnosti přezkoumal napadené
rozhodnutí městského soudu v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán
rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti. Shledal přitom
vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž musel přihlédnout z úřední
povinnosti. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadou,
která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s.].
Jak bylo uvedeno výše, k žalobní námitce, že rozhodnutí žalovaného nesplňuje
formální náležitosti, neboť není podepsáno osobou oprávněnou k jednání za žalovaného,
městský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že písemné vyhotovení rozhodnutí obsahuje
uvedení jména, příjmení a funkce pověřené osoby, přičemž v tomto písemném
vyhotovení je namísto vlastnoručního podpisu uvedena zkratka „v. r.“, která znamená, že
originál rozhodnutí byl opatřen podpisem takové osoby, přitom správní spis právě takový
originál obsahuje (strana 4, odst. 3 rozsudku městského soudu).
Ze spisů ale vyplývá, že stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí žalovaného, opatřené
kulatým úředním razítkem a uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby (Ředitel
odboru azylové a migrační politiky PhDr. T. H.), v němž je namísto vlastnoručního podpisu
oprávněné osoby uvedena zkratka v. r. a dále podpis jiné osoby v rubrice „za správnost“.
Ve spise správního orgánu je ale založeno pouze vyhotovení rozhodnutí podepsané
totožně s rozhodnutím doručeným stěžovateli a dále i vyhotovení rozhodnutí opatřené
kulatým úředním razítkem a uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby a u
toho podpisem jiné osoby se zkratkou „z pov.“. Ve správním spise tedy není založen
originál rozhodnutí žalovaného opatřený podpisem oprávněné osoby, jejíž jméno,
příjmení a funkce je v rozhodnutí uvedeno (Ředitel odboru azylové a migrační politiky
PhDr. T. H.), současně a zejména v něm není založeno jakékoliv pověření ředitele odboru
k podpisu předmětného rozhodnutí jinou osobou.
Městský soud nezkoumal, o jakou osobu, která z pověření oprávněné osoby jedno
vyhotovení rozhodnutí podepsala, se jedná, a zda byla oprávněna rozhodnutí podepsat.
Postavil se na stanovisko, že ve správním spise je založen originál rozhodnutí žalovaného
s podpisem oprávněné osoby. To není pravda a m ěstský soud tak vyšel ze zjevně
odlišného skutkového stavu, než který vyplývá ze spisu. Tato vada mohla mít za následek
nezákonné rozhodnutí ve věci samé, zajisté tehdy, pokud by nebylo prokázáno pověření
osoby na originálu rozhodnutí žalovaného toto rozhodnutí podepsat (k tomu srov. např.
rozsudek Nejvyššího správního soudu publikovaný pod č. 199/2004 Sb. NSS.).
Řízení u městského soudu tak trpí vadou, která mohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud k této
skutečnosti přihlédl z úřední povinnosti, tedy bez ohledu na to, že tato námitka nebyla
stěžovatelem v kasační stížnosti vznesena [§109 odst. 3 s. ř. s.]. V dalším řízení se bude
muset městský soud, vycházeje ze skutkového stavu vyplývajícího ze spisu, řádně zabývat
žalobní námitkou, že napadené rozhodnutí nesplňuje formální náležitosti, neboť není
podepsáno osobou oprávněnou k jednání za žalovaného. Zejména bude muset městský
soud zkoumat, o jakou osobu, která z pověření oprávněné osoby jedno vyhotovení
rozhodnutí podepsala, se jedná, a zda a podle čeho byla oprávněna rozhodnutí podepsat.
Jelikož v řízení vyšla najevo vada, k níž musí kasační soud přihlížet z úřední
povinnosti [§109 odst. 3 s. ř. s.], Nejvyšší správní soud napadený rozsudek podle §110
odst. 1 věty první s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Městský
soud je vysloveným právním názorem Nejvyššího správního soudu vázán [§110 odst. 3 s.
ř. s.]. S ohledem na shora uvedené odůvodnění již neměl Nejvyšší správní soud důvod
přezkoumávat napadený rozsudek v rozsahu stížních bodů.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle §110 odst. 2 s. ř. s.
městský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. listopadu 2005
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu