ECLI:CZ:NSS:2005:KONF.27.2005
sp. zn. Konf 27/2005-9
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci
JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a
JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Okresního soudu v Olomouci na rozhodnutí sporu
o pravomoc mezi tímto soudem a Krajským soudem v Brně, za další účasti žalobce T. I.
C. C. R., a. s., zastoupeným Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem Praha 4, Zelený
pruh 95/97, 140 00, a žalovaného Krajského úřadu Olomouckého kraje, se sídlem
Olomouc, Jeremenkova 40a, 772 00, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem
se sídlem Olomouc, Riegrova 12, 772 00, o zřízení věcného břemene, ve věci vedené
u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 26 C 194/2003,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 9. 5. 2005 se obrátil Okresní soud v Olomouci na zvláštní senát s návrhem na
zahájení řízení o kompetenčním sporu, který vznikl mezi ním a Krajským soudem v Brně
ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 26 C 194/2003, o zřízení
věcného břemene.
Ze spisu vyplynuly tyto podstatné skutečnosti:
Žalobce podal dne 23. 7. 2002 u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí
Okresního úřadu v Prostějově, referátu regionálního rozvoje, ze dne 21. 5. 2002, čj. RR
173/2002 Ti, jímž Okresní úřad v Prostějově potvrdil rozhodnutí Stavebního úřadu MěÚ
v Prostějově ze dne 25. 3. 2002, čj. SÚ 993/02-Tom, kterým stavební úřad zamítl návrh
na zřízení věcného břemene pro stavbu Tranzitní telekomunikační trasy úsek Vyškov –
Olomouc.
Krajský soud v Brně žalobu usnesením ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 224/2002-21,
odmítl s odkazem na ustanovení §68 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále také jen „s. ř. s.“). Vycházel ze závěru, že správní orgán rozhodl v mezích své
zákonné pravomoci v soukromoprávní věci a odkázal žalobce na občanskoprávní řízení.
Žalobce poté podal dne 28. 4. 2003 u Okresního soudu v Olomouci žalobu, kterou se
domáhal, aby soud vydal rozsudek, jímž by zrušil rozhodnutí Okresního úřadu
v Prostějově čj. RR 173/2002 Ti ze dne 21. 5. 2002 a rozhodnutí Městského úřadu
v Prostějově čj. SÚ 993/02-Tom ze dne 25. 3. 2002 a věc vrátil Krajskému úřadu
Olomouckého kraje k dalšímu řízení.
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 9. 2003, čj. 26 C 194/2003-39,
žalobu s odkazem na ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
K odvolání žalobce rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci,
usnesením ze dne 29. 1. 2004, čj. 40 Co 1385/2003-45, tak, že usnesení Okresního soudu
v Olomouci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Okresní soud v Olomouci poté podal dne 9. 1. 2005 již zmiňovaný návrh na zahájení
řízení o kompetenčním sporu.
Z přiložených spisů Nejvyššího správního soudu byly zjištěny následující podstatné
skutečnosti.
Žalobce podal dne 10. 4. 2003 proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 224/2002-21, kasační stížnost. Nejvyšší správní soud
kasační stížnost usnesením ze dne 3. 7. 2003, čj. 4 As 8/2003-37, odmítl pro předčasnost.
Ke kasační stížnosti žalobce ze dne 15. 9. 2003 a ze dne 10. 11. 2003 rozhodl Nejvyšší
správní soud rozsudkem ze dne 21. 1. 2005, čj. 4 As 16/2004-75, tak, že usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 224/2002-21, zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Zvláštní senát o věci uvážil
takto:
Z ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, plyne, že stranami kladného nebo záporného kompetenčního
sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo
profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy v občanském soudním řízení na straně
jedné a soudy ve správním soudnictví na straně druhé. Podle odst. 2 téhož ustanovení je
kompetenčním sporem spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat
rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala
pravomocné rozhodnutí (tj. pozitivní kompetenční spor). Kompetenčním sporem je též
spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků (tj. negativní kompetenční spor).
Okresní soud v Olomouci označil ve svém návrhu jako druhou stranu negativního
kompetenčního sporu Krajský soud v Brně a navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že
příslušný vydat rozhodnutí ve věci je krajský soud rozhodující věci správního soudnictví, a
současně zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 224/2002-
21.
Jelikož tu není kompetenční spor, o němž by mohl rozhodovat zvláštní senát, návrh
Okresního soudu v Olomouci byl odmítnut podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s
§4 zákona č. 131/2002 Sb. Krajský soud v Brně sice popřel svou pravomoc o věci
rozhodovat tím, že žalobu odmítl, jeho rozhodnutí však v řízení o kasační stížnosti zrušil
již Nejvyšší správní soud. Nebyl zde tak důvod pro postup podle ustanovení §5 odst. 3
zákona č. 131/2002 Sb., které zvláštnímu senátu ukládá zrušit rozhodnutí, jímž strana
kompetenčního sporu nesprávně popřela svou pravomoc.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2005
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu