Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.01.2006, sp. zn. 1 Azs 105/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.105.2004

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.105.2004
sp. zn. 1 Azs 105/2004 - 44 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: S. H., zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem, se sídlem Havlíčkova 99, Chrudim, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2002, č. j. OAM-5108/VL-10-08-TZ-2002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 28. listopadu 2003, č. j. 52 Az 148/2003-14, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna advokáta JUDr. Ing. Jiřího Klavíka se u r č u je částkou 1 075,- Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 12. 2002, č. j. OAM-5108/VL-10-08-TZ-2002, zamítl žádost žalobce (dále jen stěžovatele) o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“). Dále rozhodl, že azyl podle ustanovení §13 odst. 1 a 2, §14 zákona o azylu neuděluje, a že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení §91 zákona o azylu. Stěžovatel rozhodnutí napadl osobně učiněným opravným prostředkem ze dne 11. 12. 2002. V něm vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím Ministerstva vnitra a požádal o přezkum svého případu. Ve svém podání však neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by rozhodnutí správního orgánu napadal. Se vstupem zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v účinnost, bylo s podáním žalobce nadále zacházeno jako se žalobou dle §32 s. ř. s. (§129 odst. 2 s. ř. s.). Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, kterému byla věc postoupena, proto vyzval stěžovatele usnesením z 25. 2. 2003, č. j. 52 Az 148/2003-10, aby ve lhůtě 30ti dnů ode dne doručení usnesení doplnil a upřesnil žalobu. Soud také stěžovatele poučil o procesních následcích, který soudní řád správní s nedoplněním žaloby spojuje (§37 odst. 5 s. ř. s.). Usnesení bylo stěžovateli řádně doručeno dne 23. 4. 2003. Protože stěžovatel žalobu ve stanovené lhůtě nedoplnil, soud ji usnesením ze dne 28. 11. 2003, č. j. 52 Az 148/2003-14, odmítl. V odůvodnění soud uvedl, že stěžovatel je i přes řádně doručenou výzvu nečinný, a žalobu nedoplnil. Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahuje žádné žalobní body, ze kterých by bylo zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné, a jde o takové vady podání, pro které nelze pokračovat v řízení, soud žalobu odmítl. Proti usnesení o odmítnutí žaloby brojí stěžovatel kasační stížností. V ní uvádí, že při projednávání jeho žádosti o azyl správním orgánem došlo k pochybení mající za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Pochybení spatřuje stěžovatel jednak v tom, že si správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci před vydáním rozhodnutí, dále že důkazy, které si správní orgán opatřil pro rozhodnutí nebyly úplné, a že rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů, tj. chybí logická vazba mezi rozhodnutím a podkladem pro ně. Kasační stížnost je nepřípustná. Stěžovatel svojí kasační stížností, ač nominálně brojí proti usnesení o odmítnutí podání krajským soudem, nenapadá předmětné usnesení. Jeho tvrzení v kasační stížnosti obsažené by bylo se značnou rezervou možné akceptovat jako žalobní důvody pro výchozí žalobu před krajským soudem. Kasační stížnost se však nevyjadřuje k usnesení o odmítnutí návrhu, neuvádí, proč krajský soud vydáním předmětného usnesení pochybil. Za těchto okolností nelze než kasační stížnost odmítnout jako nepřípustnou [§104 odst. 4 ve spojení s §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], neboť se opírá o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl a měl. Žádné další kasační důvody stížnost neobsahuje. Žalobci byl pro řízení o výše uvedené kasační stížnosti ustanoven usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 5. 3. 2004, č. j. 52 Az 148/2003-28 zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). Výše odměny byla stanovena částkou 1 x 1000 Kč za jeden úkon právní služby - převzetí a příprava věci – a 1 x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, celkem 1 075,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. ledna 2006 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:18.01.2006
Číslo jednací:1 Azs 105/2004
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.105.2004
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024