ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.72.2006
sp. zn. 1 Azs 72/2006 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobce V. B., zastoupeného JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou
se sídlem Liberec, Tovaryšský vrch 1358/3, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem
Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 10. 2005,
č. j. OAM-1986/VL-20-11-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2006, č. j. 60 Az 138/2005–16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 28. 10. 2005, č. j. OAM-1986/VL-20-11-2005, žalovaný zamítl
žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě
zamítl podle §78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem ze dne 6. 3. 2006.
Rozsudek žalobce napadl kasační stížností. Uvedl, že mu nebyla umožněna účast
v řízení o žalobě před krajským soudem. Ve výzvě soudu k vyjádření souhlasu s rozhodnutím
bez nařízení jednání dle §51 s. ř. s. mu nebylo poskytnuto poučení v mateřském jazyce.
Postupem soudu tak došlo k porušení §36 s. ř. s. a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005,
spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
K jediné stěžovatelově námitce, směřující do porušení práva na tlumočníka
v souvislosti s tvrzeným neposkytnutím poučení dle §51 s. ř. s. v mateřském jazyce, Nejvyšší
správní soud připomíná (pomine-li nepravdivost tohoto tvrzení, neboť jak plyne ze soudního
spisu, byla žalobci předmětná výzva doručena v ruském jazyce), že se touto otázkou již
dostatečně zabýval v řadě svých rozhodnutí, namátkou lze jmenovat např. rozsudek ze dne
14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005-77, publ. pod č. 686/2005 Sb. NSS, rozsudek ze dne
16. 6. 2004, č. j. 4 Azs 112/2004-50, publ. pod č. 342/2004 Sb. NSS, rozsudek ze dne
21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 116/2004-47, www.nssoud.cz, rozsudek ze dne 8. 3. 2005,
č. j. 1 Azs 166/2004-57, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 21. 12. 2005,
č. j. 1 Azs 251/2004-75, www.nssoud.cz. Lze jen dodat, že právní závěry Nejvyššího
správního soudu v této otázce jsou v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne
25. 10. 2005, sp. zn. Pl. ÚS - st. 20/05.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na jedinou námitku podávanou v kasační stížnosti. Za těchto okolností
soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji
odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu