ECLI:CZ:NSS:2006:2.AFS.172.2005
sp. zn. 2 Afs 172/2005 - 91
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce:
A. S., a. s., zastoupen JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem Tábor,
Bělehradská 2759, proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hl. m. Prahu, se sídlem
Praha 1, Štěpánská 28, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 19. 11. 2004, č. j. 10 Ca 104/2003 - 51,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2002, č. j. FŘ-9970/12/02. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 6 ze dne
24. 4. 2002, č. j. 131303/02/006512/6947, jímž byla stěžovateli dodatečně vyměřena daň
z příjmu právnických osob za rok 1999 ve výši 1 498 700 Kč.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele neobsahovala veškeré náležitosti
požadované zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bylo
mu usnesením městského soudu ze dne 20. 1. 2005, č. j. 10 Ca 104/2003 - 56, uloženo
zejména odstranit vady kasační stížnosti ve smyslu §106 s. ř. s., konkrétně uvést v jakém
rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá. K odstranění vad mu byla stanovena lhůta
jednoho měsíce od doručení a byl též poučen, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě
doplněno, soud kasační stížnost odmítne. Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno
do vlastních rukou dne 24. 1. 2005. Ve stanovené lhůtě (24. 2. 2005) stěžovatel zaslal soudu
podání nazvané jako doplnění kasační stížnosti, kde uvedl, že nesouhlasí se závěry městského
soudu, pokud jde o posouzení právních otázek, a rovněž skutková podstata, z níž napadené
rozhodnutí vycházelo, nemá oporu ve spisech. Rozhodnutí tudíž napadá podle §103 odst. 1
písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatel trvá na tom, že došlo k porušení §34 odst. 1 zákona
o daních z příjmů v souvislosti s §40 a §41 daňového řádu, jakož i do té doby platnou
judikaturou. V závěru podání požádal o poskytnutí lhůty do 20. 3. 2005 k úplnému
podrobnému podání či zpětvzetí kasační stížnosti. Do uvedeného data však žádné podání
soudu nedoložil. Usnesením ze dne 12. 4. 2005 byl stěžovatel městským soudem opětovně
vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnil v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí
napadá (§106 odst. 1 s. ř. s.). Toto usnesení si stěžovatel na poště vyzvedl 21. 4. 2005;
zůstal však nečinný.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení vyzývajícího k odstranění vad. V daném případě podání stěžovatele zákonné
náležitosti neobsahovalo, neboť v kasační stížnosti nebyly řádně uvedeny její důvody;
soud proto stěžovatele k odstranění vad vyzval a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu.
V doplnění kasační stížnosti však stěžovatel pouze namítá porušení uvedených ustanovení
daňových předpisů (§34 odst. 1 zákona o daních z příjmu v souvislosti s §40 a §41
daňového řádu) a blíže nespecifikované „platné judikatury“, aniž by uvedl konkrétní
skutečnosti, ve kterých domnělé porušení spatřuje. Takto uvedenou námitku ovšem
nelze považovat za řádně uplatněný důvod kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.,
neboť ten musí být stěžovatelem vymezen nejen po stránce právní (tj. která zákonná
ustanovení má za porušená), ale i skutkové (tj. v čem konkrétně namítanou nezákonnost
spatřuje). Nedostatků svojí kasační stížnosti si je ostatně vědom i sám stěžovatel,
neboť v jejím doplnění požádal o prodloužení lhůty k „úplnému podrobnému podání“,
které však neučinil; a to ani přesto, že byl soudem vyzván k odstranění vad opakovaně.
Chybějící náležitosti (zejména důvody kasační stížnosti) brání v pokračování v řízení,
neboť v něm je Nejvyšší správní soud zásadně vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími
důvody.
Pro neodstranění vad podání není možné v daném případě v řízení o kasační stížnosti
pokračovat, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §37 odst. 5,
§106 odst. 1 s. ř. s. odmítl.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu