ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.102.2005
sp. zn. 3 Ads 102/2005 - 56
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: B.
K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení , se sídlem Křížová 25, Praha 5, o
kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2005, č. j.
19 Cad 80/2004 - 29,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2005, čj. 19 Cad 80/2004 - 29,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalovaná v záhlaví uvedený rozsudek
Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2004, pro
vady řízení a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.
Krajský soud při posouzení věci vycházel z následujících skutečností:
Rozhodnutím žalované ze dne 7. 7. 2004 byl odňat žalobci ode dne 18. 7. 2004
částečný invalidní důchod podle ustanovení §56 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním,
že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava – město ze dne
3. 5. 2004 není posuzovaný částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 10 %.
Dne 29. 4. 2004 lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě posoudil
zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou pracovní schopnost na základě výsledků lékařského
vyšetření a poté provedl posudkové hodnocení ve kterém uvedl, že dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav posuzovaného odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl F, položka
2, písmeno a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění a způsobuje 10%
pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Posuzovaný tak není plně invalidní podle
§39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ani částečně invalidní podle §41 odst. 1, 2 citovaného
zákona.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Krajský soud v Ostravě k závěru,
že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaná se opírá ve svém rozhodnutí
ze dne 7. 7. 2004 o posudek lékaře OSSZ Ostrava město ze dne 3. 5. 2004, ve spise se však
nachází pouze protokol o jednání lékaře OSSZ Ostrava - město ze dne 29. 4. 2004. Není tedy
zřejmé, na základě čeho byl částečný invalidní důchod žalobci odňat. Vzhledem
k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí se krajský soud již nezabýval věcným řešením
sporné otázky, tj. zda žalobce splňoval či nesplňoval nadále podmínky pro pobírání
částečného invalidního důchodu. Pro další řízení zavázal krajský soud žalovanou tak, že vydá
ve věci nové rozhodnutí, v němž uvede všechny skutečnosti představující důkazy, které byly
podkladem rozhodnutí tj. především přesně označí posudek posudkového lékaře okresní
správy sociálního zabezpečení jak místem okresní správy, tak i dnem jednání posudkového
lékaře.
V podané kasační stížnosti dovozovala žalovaná existenci důvodů podle ustanovení
§103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Žalovaná uvedla, že vydala rozhodnutí o odejmutí
částečného invalidního důchodu žalobci na základě posudku lékaře OSSZ Ostrava - město
ze dne 3. 5. 2004. V dávkovém spisu žalované jsou založeny dva zdravotní posudky tohoto
lékaře, první ze dne 29. 4. 2004 a druhý ze dne 3. 5. 2004. Krajský soud si však dávkový spis
k důkazu nevyžádal. Žalovaná má tak za to, že krajský soud pochybil, pokud ji zavázal
k vydání nového rozhodnutí a k přesnému označení podkladového posudku lékaře OSSZ,
na základě něhož se důchod odnímá, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě správně
datovaného posudku. Žalovaná proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z dávkového spisu žalované zjistil Nejvyšší správní soud tyto, pro rozhodnutí ve věci
podstatné skutečnosti:
Dne 29. 4. 2004 byly posuzovány zdravotní stav a dochovaná pracovní schopnost
žalobce lékařem OSSZ Ostrava - město v rámci mimořádné kontroly zdrav otního stavu. Lékař
přitom dospěl k závěru, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá postižení
uvedenému v kapitole XV, oddílu F, položce 2, písmeno a) přílohy č. 2 k vyhlášce
č. 284/1995 Sb. a pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce činí 10 %. Žalobce
tak není plně invalidní podle §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ani částečně invalidní podle
§44 odst. 1, 2 citovaného zákona. Výsledky posudkového zhodnocení jsou zachyceny
v záznamu o jednání z téhož dne. V dávkovém spise je však založen i opravný záznam
o jednání ze dne 3. 5. 2004, který je obsahově totožný se záznamem ze dne 29. 4. 2004
jen s tím rozdílem, že lékař OSSZ v opraveném záznamu doplnil úvahu o příčinách
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Doslovně uvedl, že rozhodující příčinou
jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou vertebrogenní potíže bez výraznějšího
omezení dynamiky páteře a bez jakýchkoliv známek kořenové symptomatologie. Nikdy
se u něj nejednalo o praktickou hluchotu, což opakovaně potvrdila objektivní audiometrie.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost žalované je důvodná. Z výše uvedených listin uložených v dávkovém spisu
je zřejmé, že napadené rozhodnutí správního orgánu ze dne 7. 7. 2004 bylo skutečně vydáno
na základě posudku lékaře OSSZ Ostrava - město ze dne 3. 5. 2004. Tento posudek
má předepsané náležitosti, a proto napadené správní rozhodnutí nelze považovat
za nepřezkoumatelné. Krajský soud přitom při svém pro cesním postupu pochybil, když si dle
ustanovení §74 odst. 1 s. ř. s. nevyžádal správní spis žalované, jímž je v daném případě spis
dávkový. Nejvyšší správní soud tímto nezpochybňuje zaužívanou dlouhodobou praxi
krajských soudů, kdy pro přezkum správních rozhodnutí o dávkách podmíněných dlouhodobě
nepříznivým zdravotním stavem je vyžadován posudkový spis příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení, dojde-li však k pochybnostem o podkladech pro vydání napadeného
rozhodnutí jako je tomu v tomto případě, je nutno striktně dodržet znění výše citovaného
ustanovení §74 odst. 1 s. ř. s. a sporné skutečnosti ověřit ze správního spisu žalované.
Krajský soud v Ostravě uvedeným způsobem nepostupoval a zatížil tak svoje řízení vadou,
která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Byť žalovaná formálně
označila ve své kasační stížnosti dovozovanou vadu za důvod podle ustanovení §103 odst. 1
písm. a) a b) s. ř. s. , ve skutečnosti se jedná o vadu podle ustanovení §103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne
22. 3. 2005 podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem soudu tak, že rozhodnutí žalované
ze dne 7. 7. 2004 není nepřezkoumatelné. Soud je tedy nyní přezkoumá podle ustanovení
§75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů uplatněných žalobcem, přičemž provede
a vyhodnotí důkaz - posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky pracoviště Ostrava ze dne 24. 2. 2005. Podle ustanovení §110 odst. 2 s. ř. s.
pak v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 3. května 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu