ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.27.2005
sp. zn. 3 Ads 27/2005 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milady Haplové a JUDr. Milana Kamlacha a v právní věci
žalobkyně J. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5,
Křížová 25, o návrhu na ustanovení zástupce, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 12. 2004, č. j. 20 Cad 57/2004 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shora
uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým soud stěžovatelce neustanovil zástupce
z řad advokátů pro řízení ve věci rozhodnutí žalované č. I. ze dne 13. 10. 2004 o nároku na
plný invalidní důchod. Krajský soud po posouzení žádosti o ustanovení zástupce a
s přihlédnutím k obsahu žaloby, která splňuje náležitosti ust. §71 odst. 1, 2 s. ř. s. dospěl
k závěru, že ochrana práv stěžovatelky v tomto řízení nevyžaduje, aby jí soud ustanovil
zástupce k ochraně jejích zájmů.
V podané kasační stížnosti stěžovatelka namítá, že usnesení, které jí bylo doručeno
12. 1. 2005 nerozumí, nechápe, proč nebyla předvolána k jednání a proč jí byl zamítnut
„právní poradce“.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 20 Cad 57/2004 vyplývá, že stěžovatelka
podala dne 8. 11. 2004 žalobu (nesprávně označena jako „odvolání“ pozn. soudu),
v níž se domáhá přiznání plného invalidního důchodu z důvodu změny zdravotního stavu,
v doplnění odvolání požaduje přiznání plného invalidního důchodu zpětně, posouzení
zdravotního stavu soudním lékařem a zároveň žádá soud o ustanovení právního zástupce
k zastupování při jednání u soudu. Žádost doložila Potvrzením o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudního poplatků. Rozhodnutím č. I. ze dne
13. 10. 2004 žalovaná zamítla žádost stěžovatelky o plný invalidní důchod pro nesplnění
podmínek ust. §39 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění s odůvodněním, že podle posudku
lékaře OSSZ v Novém Jičíně ze dne 10. 8. 2004 není plně invalidní, ale jen částečně
invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost
soustavné výdělečné činnosti pouze o 35 %. Podle §39 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec
plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %.
Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka napadla výrok usnesení
Krajského soudu v Ostravě o neustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení ve věci
rozhodnutí žalované č. I.
Před posouzením kasační stížnosti proti neustanovení zástupce se Nejvyšší správní
soud musel zabývat skutečností, že stěžovatelka není v tomto kasačním řízení zastoupena
advokátem. Zde se Nejvyšší správní soud odvolává na judikát č. 486/2005 Sb. Nejvyššího
správního soudu, dle něhož v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti
proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobci není
důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek právního zastoupení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
v rozsahu důvodu uplatněného v kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. §35 odst. 7 s. ř. s. navrhovatel, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Pro ustanovení zástupce
soudem zákon tedy stanoví dvě základní podmínky, které musí být splněny, současně.
Z žaloby a jejího doplnění zcela jasně vyplývá, že stěžovatelka chápe smysl
rozhodnutí č. I. žalované, když se domáhá přiznání plného invalidního důchodu z důvodu
změny zdravotního stavu a dokonce i jeho přiznání zpětně. V projednávané věci
před krajským soudem bude přezkoumáváno, zda rozhodnutí žalované je v souladu s právním
i skutkovým stavem, který tu byl v době jeho vydání, přičemž rozhodující bude posouzení
zdravotního stavu odbornou lékařskou komisí (§4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Nejedná
se o skutkově složitou věc, podle obsahu žaloby stěžovatelka chápe smysl jednání
před Krajským soudem v Ostravě a je tudíž schopna dostatečnou měrou chránit své zájmy.
Je to především formální a obsahová úroveň žaloby (ve věci, která není po stránce skutkové
a právně složitá), která je kritériem pro úvahu soudu o potřebě ochrany zájmu žalobkyně
při rozhodování o jejím návrhu na ustanovení advokáta. Obsahuje-li žaloba veškeré náležitosti
a žalobkyně neuvede jediný důvod, jímž by svou způsobilost hájit sama své zájmy
před soudem zpochybnila, soud žádost jako nedůvodnou zamítne, aniž by se musel zabývat
splněním další podmínky ust. §35 odst. 7 s. ř. s., tj. plněním předpokladu pro osvobození
od soudních poplatků (viz. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2004, č. j. 4 As 21/2004 – 64).
Zamítl-li krajský soud žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z důvodu, že ochrana
práv stěžovatelky v tomto řízení nevyžaduje, aby jí soud ustanovil zástupce k ochraně jejích
zájmů, nejde o nezákonný postup soudu, neboť právo na právní pomoc v řízení před soudy
není právem absolutním, ale právem realizovatelným jen ze zákonem stanovených podmínek.
Pokud se týká námitky stěžovatelky, že nebyla předvolána k jednání, Nejvyšší správní
soud k této námitce pouze uvádí, ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 20 Cad 57/2004
nevyplývá, že by předseda senátu nařídil jednání k projednání věci samé. Napadeným
usnesením krajský soud pouze upravil vedení řízení, protože stěžovatelka podala společnou
žalobu proti dvěma rozhodnutím žalované ze dne 13. 10. 2004 č. I. a č. II. týkající se nároku
na plný invalidní důchod a nároku na částečný invalidní důchod. V případě obou těchto
rozhodnutí dosud nedošlo k jejich meritornímu projednání, proto nebylo třeba nařizovat
jednání.
Nejvyšší správní soud nezjistil pochybení v napadeném usnesení Krajského soudu
v Ostravě naplnění důvodu kasační stížnosti, a proto kasační stížnost podle §110 odst. 1
s. ř. s. zamítl.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti ze zákona, žalovanému správnímu orgánu v tomto stadiu řízení náklady řízení
nevznikly, soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§60 odst. 1 ve spojení
s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 4. ledna 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu