ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.36.2006
sp. zn. 3 Ads 36/2006 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce V.
B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j.
43 Cad 51/2004 – 92,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 15. 11. 2005 Krajský soud v Ostravě neustanovil žalobci zástupce
z řad advokátů pro řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení
ze dne 27. 2. 2002. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce pobírá důchod ve výši 9743
Kč měsíčně, bydlí v družstevním bytě 2+1 a nemá žádné vyživovací povinnosti. Vzhledem
k tomu, že jeho příjem vysoce převyšuje částku životního minima, která v případě žalobce
činí 4300 Kč měsíčně, nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků a tudíž
ani k ustanovení zástupce podle ust. §35 odst. 7 s. ř. s.
Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které
namítal, že napadeným usnesením nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad
advokátů, ačkoliv při první jeho žádosti mu krajský soud vyhověl. Kasační stížnost
vypracovaná jeho právním zástupcem pak byla úspěšná a Nejvyšší správní soud předchozí
rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušil. Dle názoru žalobce je prokazatelné, že Krajský
soud v Ostravě opět pochybil, neboť se vůbec neobtěžoval dokázat, kdy vlastně došlo
ke vzniku bezmocnosti žalobcovy manželky. Opětovně pouze použil opsanou zprávu
posudkových komisí MPSV ČR a vůbec nepřihlížel ke zprávám ošetřujících lékařů po operaci
dne 24. 1. 2001. Žalobce žádá, aby Nejvyšší správní soud v Brně vydal spravedlivé
rozhodnutí.
Při posouzení věci se nejprve Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda jsou splněny
podmínky řízení. Podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem;
to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
V daném případě žalobce nemá předepsané právnické vzdělání a ke své kasační
stížnosti ani nepředložil plnou moc advokátu, který by jej v řízení zastupoval. Nejvyšší
správní soud však vzal v úvahu obsah napadeného usnesení krajského soudu a přihlédl
ke skutečnosti, že výrokem tohoto rozhodnutí byla zamítnuta právě žádost žalobce
o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud proto vycházel ze svého
precedentního rozhodnutí ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, které bylo uveřejněno
ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 486/2005. Podle cit. rozhodnutí
v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu
o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti
nedostatek právního zastoupení. K úvodní otázce tedy Nejvyšší správní soud uzavírá,
že podmínky řízení o kasační stížnosti jsou splněny.
V dalším se pak Nejvyšší správní soud zaobíral otázkou, zda kasační stížnost obsahuje
předepsané důvody podle ust. §103 odst. 1 s. ř. s. Kasační stížnost lze totiž podat pouze
a) z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky,
b) pro vady řízení před správním orgánem, které žalobce namítal již u krajského soudu,
c) pro zmatečnost řízení před soudem, d) pro nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí anebo
e) pro nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. Jak vyplývá z výše
uvedeného, důvody pod písm. b) a e) nepřipadají vzhledem k obsahu napadeného usnesení
v úvahu, žalobcem uváděné důvody pak nelze podřadit ani pod zbývající důvody pod písm.
a), c) a d). Po posouzení obsahu žalobcovy kasační stížnosti lze tedy shrnout, že tato
neobsahuje žádný z předepsaných důvodů kasační stížnosti dle výše cit. ust. zákona.
Podle ust. §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné
důvody, než které jsou uvedeny v ust. §103 s. ř. s.
Vzhledem k absenci tvrzení zákonem vypočtených důvodů proto Nejvyšší správní
soud kasační stížnost žalobce podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spoj. s ust. §120
s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spoj. s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 13. září 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu