ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.37.2005
sp. zn. 3 Ads 37/2005 - 75
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce
G. J., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Nohou se sídlem Senovážné nám. 24, Praha 1,
proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2004 č. j. 44/42608/9.10.2003,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9.
2004 č. j. 1 Cad 32/2004 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal včas kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
17. 9. 2004 č. j. 1 Cad 32/2004-29, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 3. 3. 2004 č. j. 44/42608/9.10.2003 a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Z napadeného rozsudku vyplývá, že žalobce se žalobou domáhal zrušení shora
uvedeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. V žalobě uvedl,
že rozhodnutím Úřadu práce v Novém Jičíně ze dne 5. 9. 2003 č. j. NJE-1115/2003-FZ
mu byla podle ust. §18 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon
č. 1/1991 Sb.“), uložena povinnost vrátit přijaté hmotné zabezpečení za dobu od 3. 10. 2002
do 6. 4. 2003 v celkové výši 34 429 Kč. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání,
které bylo žalovaným zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. Žalobce
podal žalobu proto, že nijak nezamlčel postavení jednatele, neboť při podání žádosti
o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání uvedl, že měl obchodní firmu, ve které
je jednatelem, ale z důvodu konkursu činnost již nevykonává. Také nebyl upozorněn,
že pokud je zapsán v obchodním rejstříku v postavení jednatele, může to mít nepříznivý vliv
na vyplácení hmotného zabezpečení. Namítl, že samotným jmenováním jednatelem nevzniká
pracovní nebo obdobný poměr s případnými nároky na hmotné dávky. Z právního hlediska
má zápis nebo výmaz jednatele v obchodním rejstříku deklaratorní povahu, takže zápisem
nebo výmazem právní účinky nenastávají. Žalobce přestal vykonávat funkci jednatele
a veškerou související činnost okamžikem prohlášení konkursu, neboť jeho činnost byla zcela
potlačena, žalobce „žádnou mocí“ nedisponoval, nebylo mu vyplaceno žádné finanční
či věcné plnění. Žalovaný tak vycházel z okolností, které jsou v rozporu se skutečným stavem
věci.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce byl na základě písemné žádosti
o zprostředkování zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne
3. 10. 2002. V žádosti uvedl jako poslední zaměstnání před zařazením do evidence pracovní
zařazení „manažer“ v obchodní společnosti P., s. r. o., a doložil rozvázání pracovního poměru
dohodou ke dni 10. 6. 2002. Žalobce současně podepsal čestné prohlášení, že není
v pracovním nebo obdobném vztahu a převzal „Základní poučení o právech a povinnostech
uchazeče o zaměstnání“. Žalobci bylo vypláceno hmotné zabezpečení od 3. 10. 2002
do 6. 4. 2003. Při kontrole pak bylo zjištěno, že žalobce je ode dne 12.4.2002 zapsán
v obchodním rejstříku jako jednatel obchodní společnosti P., s. r. o., Praha. Žalobce pak
doložil potvrzení správce konkursní podstaty, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne
12. 7. 2002 č. j. 91 K 19/2002-32 byl na majetek této obchodní společnosti prohlášen konkurs.
Správce konkursní podstaty též sdělil, že jednatel společnosti (žalobce) se nemůže této funkce
zprostit, a to ani tehdy, pokud z ní odstoupí nebo se jí vzdá v posledních dvou měsících před
podáním návrhu na prohlášení konkursu, nebo po podání tohoto návrhu, takže jeho funkce po
dobu konkursního řízení trvá. Správní orgán I. stupně pak zahájil řízení o vrácení
poskytnutého hmotného zabezpečení a vydal rozhodnutí o povinnosti žalobce toto hmotné
zabezpečení vrátit. V odvolání proti tomuto rozhodnutí žalobce namítl, že uvedl úřadu práce
všechny skutečnosti, které byly požadovány. Prohlášením konkursu na obchodní společnost
P., s. r. o., byla jeho činnost zcela potlačena.
Žalovaný uvedl, že v tiskopise „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ není „obdobný
vztah“ blíže specifikován, avšak v tiskopise „Základní poučení o právech a povinnostech
uchazeče o zaměstnání“, který žalobce současně převzal, je výslovně uvedeno, že za pracovní
nebo obdobný vztah se mimo jiné považuje výkon funkce jednatele společnosti s ručením
omezeným. Žalobci tedy muselo být známo, že jeho funkce jednatele obchodní společnosti
je překážkou v zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Jelikož žalobce nemohl být
zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, nemohl mu vzniknout nárok na poskytování
hmotného zabezpečení. Žalobce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání ani
v průběhu evidence u úřadu práce neuvedl, že je jednatelem obchodní společnosti. Tím,
že zamlčel tuto funkci, zavinil žalobce, že mu neprávem bylo poskytováno hmotné
zabezpečení. Z hlediska zákona č. 1/1991 Sb. není podstatné, zda byla funkce jednatele
v rozhodném období skutečně vykonávána, nýbrž pouze to, že skutečně existovala.
Městský soud v Praze dovodil, že funkce jednatele společnosti s ručením omezeným
je podle §7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. vztahem obdobným vztahu pracovnímu. Dovodil
dále, že rozhodným znakem pro posouzení předmětného vztahu není, zda jednatel byl za svoji
činnost odměňován či nikoliv. Podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
je samotná neexistence pracovního nebo obdobného vztahu, nikoli faktické nevykonávání
činnosti v rámci tohoto vztahu. K evidenci dochází, pokud jsou splněny zákonem stanovené
formální podmínky a orgán prováděcí tuto evidenci není proto povinen zkoumat, zda
je skutečně činnost vykonávána, přičemž prohlášením konkursu na majetek společnosti
funkce jednatele nezaniká. Žalobce nesdělil Úřadu práce v Novém Jičíně skutečnost,
že je jednatelem shora uvedené obchodní společnosti, takže zavinil, že mu bylo neoprávněně
vypláceno hmotné zabezpečení. Jeho jednání naplnilo skutkovou podstatu ust. §18 odst. 1
zákona č. 1/1991 Sb. a proto bylo rozhodnuto správně, byl-li žalobce uznán povinným hmotné
zabezpečení ve výši 34 429 Kč vrátit na účet Úřadu práce v Novém Jičíně.
Žalobce v kasační stížnosti namítl nesprávné právní posouzení soudem
v předcházejícím řízení [§103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní –
dále jen „s. ř. s.“]. Pokud žalobce byl jednatelem obchodní společnosti, šlo o formálně právní
zápis v obchodním rejstříku, který vytvořil zásadní nesoulad mezi stavem skutečným a stavem
zapsaným, neboť veškeré právní účinky z této funkce či jeho postavení pominuly. Pojem
„obdobný poměr“ lze hodnotit jako určitou výrazovou kategorii, která však sama o sobě, bez
spojení s dalšími potřebnými a souvisejícími podmínkami, nemůže vyvolávat následek.
Takovýto výklad a postup soudu nemůže být brán jako aplikační pravidlo a všeobecný znak,
jde o pouhé interpretační vodítko s přihlédnutím ke všem podstatným a rozhodujícím
okolnostem dotčeného subjektu. V daném případě také nelze opomenout skutečnost,
že výklad soudu se sice opírá o konkrétní právní normu, ale bez bližšího rozlišení a podmínek
hypotézy a dispozice právní normy.
Městský soud v Praze se nevypořádal s námitkou žalobce, že smlouva mandátní
je smlouvou ryze úplatnou, ale za konkrétní a realizované činnosti, což u žalobce nenastalo.
Není ani zcela jasná otázka, jakou povahu měla listina Úřadu práce, na kterou žalobce uváděl
požadované informace – zda tato listina byla rozhodující pro vydání následného rozhodnutí
nebo měla sloužit k získání prvotních údajů a informací.
Samotné postavení jednatele, jeho povinnosti a zaměření jsou v českém právním řádu
zakotveny, ale není tomu tak již v souvislosti „se vznikem nastalých skutečností“. Žalobce
tento názor dokládá dvěma nálezy Ústavního soudu.
Žalobce pokládá výklad Městského soudu v Praze, podle něhož funkci jednatele
společnosti s ručením omezeným je třeba pokládat za poměr obdobný pracovnímu vztahu,
za výklad nedůvodně extenzivní. Žalobci není známo, zda předpokladem takového „určení“
je užití domněnky nebo fikce, která je v našem právním řádu velkou výjimkou.
Žalobce navrhl, aby napadený rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen a věc
mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti vyvracel její důvody a navrhl její zamítnutí.
Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§109 odst. 2
a 3 s. ř. s.), posoudil věc
takto:
V projednávané věci jde o posouzení právní otázky, zda funkci jednatele společnosti
s ručením omezeným, a navíc za situace, kdy na majetek této obchodní společnosti byl
prohlášen konkurs, je třeba posoudit jako vztah, který je obdobný vztahu pracovnímu
(§7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb.).
Podle judikatury Nejvyššího správního soudu funkce jednatele společnosti s ručením
omezeným představuje ve smyslu §7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. vztah obdobný vztahu
pracovnímu. Takovou osobu proto nelze zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání
a nevzniká jí právo na hmotné zabezpečení.
Zařazení uchazeče o zaměstnání do evidence představuje veřejnoprávní akt, který
je provedením čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro zařazení
do evidence uchazečů o zaměstnání je samotná neexistence pracovního nebo obdobného
vztahu, nikoliv toliko faktické nevykonávání činnosti v rámci tohoto vztahu. K předmětné
evidenci tak dochází, pokud jsou splněny zákonem stanovené formální podmínky, a orgán
tuto evidenci provádějící proto není povinen zkoumat, zda v konkrétním případě skutečná
činnost je či není vykonávána (č. 220/2004 Sb. NSS).
Kasační stížnost tedy není důvodná a Nejvyšší správní soud ji podle §110 odst. 1
s. ř. s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci
neměl úspěch a žalovanému nevznikly náklady převyšující jeho běžnou úřední činnost.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. května 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu