ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.70.2005
sp. zn. 3 Ads 70/2005 - 88
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce P., spol. s r.
o., zastoupeného advokátem Mgr. Pavlem Vidurou se sídlem Na Hradbách 18, Ostrava, proti
žalované České správě sociálního zabezpečení , se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 4. 2005,
č. j. 30 Ca 58/2004 - 65,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 8. 4. 2005, č. j. 30 Ca 58/2004 - 65, kterým byla zamítnuta žaloba žalobce proti
rozhodnutí žalované ze dne 4. 7. 2002, č. j. DP ČSSZ/241/02Kv a rozhodnuto o náhradě
nákladů řízení.
Průběh řízení v této věci lze rekapitulovat
takto:
Žalovaná zamítla odvolání žalobce proti platebnímu výměru Okresní správy
sociálního zabezpečení v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2002, č. j. 36/118/02 a rozhodnutí
okresní správy potvrdila. Platebním výměrem okresní správa předepsala nedoplatek
na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období
od 1. 6. 2001 do 31. 3. 2003 ve výši 436 714 Kč a penále ve výši 84 273 Kč, celkem
520 987 Kč. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že okresní správa kontrolou zjistila,
že žalobce vyplácel odměny za výkon činnosti v dozorčí radě, činnosti prováděné
bez pracovně právního vztahu, v případě O. H., JUDr. F. L., A. P. a A. K. za období od června
2001 do března 2002. Tyto odměny nebyly zařazeny do vyměřovacího základu za
zaměstnance a žalobce. Tím došlo v tomto období k nedoplatku na pojistném a vzniku penále.
Přitom A. P. a A. K. mají se žalobcem uzavřen pracovní poměr. Platební výměr vydala
okresní správa z toho důvodu, že zúčtované odměny v jednotlivých měsících nebyly zahrnuty
do vyměřovacího základu.
K opravnému prostředku žalobce (podle právního stavu účinného do 31. 12. 2002)
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 1. 4. 2003, č. j. 30 Ca 119/2002 - 25
ve znění usnesení ze dne 18. 10. 2003, č. j. 30 Ca 119/2002 - 51 zrušil rozhodnutí žalované
i rozhodnutí okresní správy pro nezákonnost spočívající v nesprávném výkladu ust. §2
zákona č. 54/1956 Sb. a ust. §3 zákona č. 589/1992 Sb.
Krajský soud dovodil, že A. P. a A. K. jsou pojištěni podle §5 odst. 2 písm. a) zákona
č. 54/1956 Sb. jako zaměstnanci v pracovním poměru. Podmínky uvedené v §2 odst. 1 písm.
c) zákona č. 54/1956 Sb. jim však pojištění nezakládají, neboť jsou sice společníky žalobce,
ale zároveň jsou k němu v pracovně právním vztahu. A. P. a A. K. nejsou proto pojištěni ve
smyslu §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb. a nevzniká jim povinnost platit pojistné
podle §3 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 589/1992 Sb. Krajský soud proto dospěl k závěru,
že žaloba je důvodná.
Proti tomuto rozsudku podala kasační stížnost žalovaná a namítla v nezákonnost
spočívající v nesprávném právním posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení
(§103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“).
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 11. 2004, č. j. 7 Ads 26/2003 - 56 shora
uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovodil, že v posuzované věci jsou A. P. a A. K. plátci pojistného z odměn, které jim
byly vyplaceny jako společníkům žalobce za výkon činnosti v dozorčí radě. Podle ust. §4
věta první zákona č. 54/1956 Sb., kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění podle
tohoto zákona, je pojištěn z každé z nich. Zde je třeba poukázat na skutečnost, že jedna a tatáž
činnost nemůže být z hlediska účasti na pojištění hodnocena rozdílně. Je-li tedy posuzovaná
osoba účastna na pojištění z důvodu výkonu funkce společníka či jednatele společnosti a
uzavře ještě pracovní poměr, dochází podle §4 zákona č. 54/1956 Sb. k paralelní účasti na
pojištění, nikoli k zániku jedné účasti a vzniku druhé. Stejně je tomu, pokud ke vzniku účasti
na pojištění dojde v opačném pořadí či současně. Ust. §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb. tak v žádném případě není v poměru speciality k ust. §4 téhož zákona.
Krajský soud v Hradci Králové, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu
v rozsudku ze dne 25. 11. 2004, č. j. 7 Ads 26/2003 - 56, rozhodl rozsudkem ze dne
8. 4. 2005, č. j. 30 Ca 58/2004 - 65 tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Kasační stížnost proti tomuto rozsudku tvrdí jeho nezákonnost spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení (§103 odst. 1
písm. a) s. ř. s.). Žalobce nadále zastává názor, že uvedení společníci–zaměstnanci–členové
dozorčí rady v jedné osobě jsou pojištěni pouze jednou, a to jako zaměstnanci společnosti
v pracovním poměru. Navrhuje proto napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu
k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost
takto:
Podle ust. §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti
rozhodnutí, jímž soud znovu rozhodl poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno
Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno,
že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
V projednávané věci krajský soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí
bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem a v novém rozhodnutí se řídil závazným právním
názorem Nejvyššího správního soudu. V kasační stížnosti není namítáno, že by se soud tímto
závazným právním názorem neřídil, naopak tento závazný právní názor je kasační stížností
zpochybňován.
Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh (kasační stížnost),
je-li návrh (kasační stížnost) podle tohoto zákona nepřípustný. Jelikož kasační stížnost
je nepřípustná ve smyslu ust. §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s., Nejvyšší správní soud ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ust. §60 odst. 3
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla -li žaloba
(kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu