ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.70.2006
sp. zn. 3 Ads 70/2006 – 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
J. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2005, č. j. X, vedené u Krajského soudu
v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 Cad 132/2005, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2006, č. j. 2 Cad 132/2005 –
13,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 25. 10. 2005, č. j. X, byl přezkoumán důchodový nárok
žalobce na základě čl. 94 odst. 5 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 se zřetelem k čl. 46 odst. 1
nařízení rady (EHS) č. 1408/71 a rozhodnuto, že se výše starobního důchodu žalobce nemění.
Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2006,
č. j. 2 Cad 132/2005 – 13, byla žaloba žalobce proti tomuto rozhodnutí odmítnuta, neboť
žalobce přes výzvu soudu neodstranil vady žaloby spočívající v tom, že řádně neoznačil
napadené rozhodnutí, chybělo datum jeho doručení i důvody, v nichž žalobce spatřoval
nezákonnost napadeného rozhodnutí a chyběl rovněž závěrečný návrh na konečné rozhodnutí
soudu; podle soudu nebyla taková žaloba soudem projednatelná.
Proti tomuto usnesení podal žalobce blanketní kasační stížnost, jejíž podání podmínil
tím že „zastoupení advokátem bude bezplatné“, neboť stěžovatel „není ochoten podporovat
finančně marxisticko-leninské soudnictví“. Krajský soud toto prohlášení materiálně posoudil
jako žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2006, č. j. 2 Cad 132/2005 – 24, byla zamítnuta žádost
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť stěžovatel přes výzvu soudu
nepředložil vyplněný formulář o svých osobních a majetkových poměrech. Stěžovatel byl
soudem vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení předložil soudu
plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti a aby prostřednictvím
zvoleného advokáta doplnil kasační stížnost tak, aby uvedl, jaké rozhodnutí napadá,
kdy mu bylo toto rozhodnutí doručeno, a aby uvedl důvody, pro které žádá zrušení
napadeného rozhodnutí a sdělil soudu, jaký návrh ve věci činí. Soud stěžovatele poučil o tom,
že v případě nevyhovění výzvě bude kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatel byl rovněž řádně
poučen o možnosti podat proti tomuto usnesení kasační stížnost.
Usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 2. 5. 2006. Stěžovatel však
ve stanovené lhůtě nedoložil soudu plnou moc udělenou advokátovi a nezaslal ani doplnění
kasační stížnosti; proti usnesení o neustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nebrojil
ani kasační stížností. Do procesního spisu bylo dodatečně zařazeno potvrzení, kterým žalobce
osvědčil to, že pobírá důchod ve výši 21 000 Kč měsíčně.
Žalovaná se v kasační stížnosti ztotožnila s právním názorem krajského soudu.
Nejvyšší správní soud nemohl o věci jednat a kasační stížnost odmítl z následujících
důvodů.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů
vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel přes výzvu soudu k doložení zastoupení
advokátem poté, co bylo krajským soudem rozhodnuto o neustanovení zástupce stěžovateli
pro řízení o kasační stížnosti, a přes poučení o možných následcích, nepředložil soudu plnou
moc udělenou advokátovi; sám přitom neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem – případně vlastní
vysokoškolské právnické vzdělání stěžovatele – je přitom podmínkou řízení o kasační
stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky řízení podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
užitého přiměřeně podle §120 s. ř. s. Nad rámec toho je zapotřebí poukázat rovněž
na skutečnost, že podaná kasační stížnost nebyla soudem projednatelná, neboť
se v ní stěžovatel omezil toliko na vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím krajského soudu, její
podání podmínil bezplatným zastoupením advokátem a ani na základě výzvy soudu nedoplnil
kasační stížnost o soudem požadované náležitosti. Byl zde tedy dán také důvod pro odmítnutí
kasační stížnosti podle §37 odst. 5 s. ř. s. použitého obdobně podle §106 odst. 1 s. ř. s.,
neboť stěžovatel přes výzvu soudu neodstranil nedostatky kasační stížnosti a v řízení proto
není možné pokračovat.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. července 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu