ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.78.2005
sp. zn. 3 Ads 78/2005 - 42
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci
žalobkyně M. K., Mgr. Magdou Havlovou se sídlem Nové sady 27, Brno, proti žalované
České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o plný
invalidní důchod vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 22 Cad 20/2005, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2005 č. j. 22
Cad 20/2005 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna soudem ustanovené zástup kyně žalobkyně Mgr. Magdy Havlové
se u r č u je částkou 650 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
12. 5. 2005 č. j. 22 Cad 20/2005 - 16, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
žalované ze dne 7. 12. 2004, kterým byla zamítnuta její žádost o plný invalidní důchod, a bylo
rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že shora uvedeným rozhodnutím
žalované byla zamítnuta její žádost o plný invalidní důchod podle ust. §38 zákona č. 1551996
Sb., o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře OSSZ Prostějov ze dne 9. 12. 2004
nebyla plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20 %.
V žalobě, kterou na výzvu krajského soudu doplnila popisem zdravotních obtíží, jimiž
trpí a způsobem jejich léčby, uvedla, že se podrobila celkem třem operacím a má nadále
vertebrogenní obtíže. Navrhla zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a na základě
přezkoumání zdravotního stavu přiznání plného invalidního důchodu.
Krajský soud provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce
a sociálních věcí v Brně (dále jen „posudková komise“) ze dne 21. 4. 2005. Posudková
komise za účasti odborného lékaře-ortopeda vyhodnotila zdravotní dokumentaci uvedenou
v posudku s tím, že jednotlivé lékařské nálezy byly posudkově zhodnoceny. Posudková
komise vycházela ze skutečnosti, že žalobkyně je posuzována jako kvalifikovaná dělnice
v potravinářském průmyslu a službách. Posudková komise označila za rozhodující zdravotní
postižení stav způsobený vícečetným zdravotním postižením s rozhodujícím podílem
deformity nohy vlevo po artrodeze metatarsofalangeaního kloubu palce nohy a prolongaci
paprsku štěpem z kosti kyčelní pro pooperační deformitu nohy po třech předchozích
operacích. Míra poklesu soustavné výdělečné činnosti byla stanovena podle příl. č. 2 k vyhl.
č. 284/1995 Sb., kapitola XV, oddíl H, položka 65, písm. b), na 20 %. Tato míra byla
stanovena po komplexním posouzení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení,
která se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně podílejí, a dále s ohledem
na dosaženou kvalifikaci a dříve vykonávanou výdělečnou činnost. Pro stanovení jiné míry
poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyly shledány v odborných nálezech
objektivní podklady.
Z posudkové dokumentace OSSZ Prostějov – z posudku lékařky ze dne 9. 12. 2004
krajský soud zjistil, že rozhodující zdravotní postižení i míra poklesu schopnosti soustavné
výdělečné činnosti byly zhodnoceny shodně s posudkovou komisí.
Krajský soud ve smyslu ust. §78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“) hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy
provedenými v řízení před správním orgánem, a ve svém rozhodnutí vyšel ze skutkového
a právního stavu takto zjištěného. Krajský soud vzal za prokázané, že skutečnosti uvedené
v posudku lékařky OSSZ Prostějov ze dne 9. 12. 2004, týkající se zjištění rozhodujícího
zdravotního postižení žalobkyně, souhlasí se skutečnostmi zjištěnými posudkovou komisí.
Onemocnění, které bylo determinováno jako základní rozhodující postižení bylo posouzeno
shodně, shodně byla stanovena i míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
Vzhledem k tomu, že posudková komise vyčerpávajícím způsobem zjistila skutkový stav
věci, objektivně vyhodnotila zdravotní dokumentaci, krajský soud vyvodil právní závěr,
že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované žalobkyně nesplňovala zákonné podmínky
plné invalidity podle ust. §39 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba
není důvodná.
Žalobkyně spatřuje důvod kasační stížnosti v ust. §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Žalobkyně uvedla, že při projednávání její žádosti o plný invalidní důchod došlo
k pochybení správního orgánu i soudu. Rozhodnutí správního orgánu je nezákonné, neboť
správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav ve vztahu k podmínkám ust. §38 zákona
č. 155/1995 Sb., čímž porušil ust. §3 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád, a v důsledku
toho i nesprávně posoudil její žádost. Posudek zpracovaný posudkovou komisí není objektivní
a neodpovídá zdravotnímu stavu žalobkyně. Není zřejmé, proč posudková lékařka OSSZ
v Prostějově a následně posudková komise stanovila míru poklesu na 20 %. Odkaz
na dosaženou kvalifikaci a dříve vykonávanou činnost, stejně jako obecný odkaz
na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá posudkovým zásadám. Byly porušeny
obecné posudkové zásady vyjádřené v kapitole XV, oddíl H přílohy ke shora uvedené
vyhlášce. Byly porušeny i posudkové zásady platné pro kapitolu XV. Při zjištění pohybových
a degenerativních změn je nutno srovnat, zda jejich rozsah a výskyt přesahuje rámec změn
typických pro určitý věk. Pouhé rentgenologické zjištění degenerativních změn
nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, stejně tak skutečnost, že byla
provedena operace na končetině nebo na páteři nebo došlo k úrazu. Při chronických zánětech
kloubů je nutno přihlédnout vedle poruchy funkce také k aktivitě procesu.
V řízení před správním orgánem i před krajským soudem žalobkyně poukazovala
na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a navrhovala, aby zdravotní stav byl znovu
prověřen. Vůči závěrům posudkové komise má žalobkyně zásadní námitky, závěry
nepovažuje za objektivní. Neobjektivitu závěrů posudku spatřuje v tom, že komise je zřízena
Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejedná se o nezávislého znalce či jiného odborníka
z příslušného oboru. Diagnostický souhrn na straně 2 posudku pak obsahuje daleko více
zjištění než závěrečné posudkové zhodnocení na straně 4 a z toho vyplývá, že všechna zjištění
nebyla do posudkového závěru zahrnuta.
Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud, vázán důvody a rozsahem kasační stížnosti (§109 odst. 2 a 3
s. ř. s.), posoudil věc
takto:
Podle ust. §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec plně invalidní, jestliže
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela
mimořádných podmínek.
Podle §4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracovní
schopnost občanů pro účely přezkoumaného řízení soudního ve věcech důchodového pojištěn.
Za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
V projednávané věci krajský soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení, když
požádal o přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně ve věci přezkoumání rozhodnutí
žalované v řízení o plný invalidní důchod posudkovou komisi. Podle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu soud takový posudek hodnotí jednotlivě i v souhrnu s ostatními
důkazy jím provedenými i s důkazy provedenými před správním orgánem; ve svém
rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného. Nevzbuzuje-li obsah
podaného posudku pochybnosti o své úplnosti a správnosti, není odůvodněn požadavek
na doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru zdravotnictví (srov. např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003 č. j. 5 Ads 22/2003 - 48).
V projednávané věci krajský soud postupoval v intencích této judikatury a dospěl
k závěru o správnosti a úplnosti posudku posudkové komise.
K námitce, že odkaz na dosaženou kvalifikaci a dříve vykonávanou činnost
neodpovídá posudkovým zásadám, se odkazuje na ust. §39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.,
podle něhož při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce
se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho
schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním
schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím,
než k takovému poklesu došlo, k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem.
Nejvyšší správní soud připomíná, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné
činnosti o 20 %, jak ji shodně vyjádřila lékařka OSSZ v Prostějově i posudková komise,
by nemohla zakládat ani nárok na částečný invalidní důchod (vyžaduje se podle ust. §44
odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně
o 33 %).
Nejvyšší správní soud uzavírá, že v řízení před krajským soudem neshledal vady
namítané v kasační stížnosti a rovněž považuje posudek posudkové komise za přesvědčivý,
správný a úplný.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti vychází z ust. §60 odst. 1 a 2
s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované nelze náhradu nákladů přiznat.
Krajský soud ustanovil usnesením ze dne 21. 6. 2005 č. j. 22 Cad 20/2005 - 28
žalobkyni k její žádosti pro řízení o kasační stížnosti zástupcem advokátku Mgr. Magdu
Havlovou. Odměnu za zastupování a hotové výdaje advokáta platí v tomto případě stát (§35
odst. 7 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud určil odměnu advokáta částkou celkem 650 Kč; skládá
se ze 2 úkonů právní služby po 250 Kč (§9 odst. 2 advokátního tarifu) a z částky celkem
150 Kč jako náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Částku 650 Kč uhradí
Nejvyšší správní soud ve lhůtě uvedené ve výroku rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu